Smíšená slovesa

Porovnejte tři slovesa: machen / schreiben /  kennen
v triádě – přítomném a obou minulých časech

ich mache         machte            habe gemacht

ich schreibe     schrieb            habe geschrieben

ich kenne         kannte             habe gekannt

První je pravidelné (slabé), vyznačuje se hláskou „t“ v obou minulých časech a koncovkou „e“ v préteritu.

Druhé je nepravidelné (silné), v první osobě préterita je bez koncovky (nulová koncovka), příčestí končí na „en“ (to platí pro všechna nepravidelná slovesa), navíc má „svoji“ nepravidelnost – tady typu umlautu ei-ie-ie ve kmeni.

Poslední má znaky obou předchozích – zakončení má jako u pravidelných, ve kmeni změnu jako u nepravidelných. Proto ho nazýváme smíšené.

Smíšená jsou tato slovesa:
brennen – hořet, svítit
bringen - přinést
denken - myslet
kennen - znát
nennen - nazývat, jmenovat, uvést
rennen - utíkat
senden - poslat
(sich) wenden – obrátit (se)

Všechna mají stejnou (podobnou) změnu – e/i – a – a, tj. změna v kmeni, která nastane v préteritu, je vždy stejná i v perfektu (nejsou tedy skupiny A-B-B, A-B-A a A-B-C jako u silných sloves), takže stejně jako

ich kenne         kannte             habe gekannt

je i např.

ich nenne          nannte             habe genannt

ich renne          rannte              habe gerannt

ich brenne        brannte            habe gebrannt

V tom základním se tedy nemusíme skoro nic učit, jen pozor na další drobné odchylky

ich denke         dachte             habe gedacht

ich bringe         brachte            habe gebracht

U dvou sloves,

ich sende          sandte              habe gesandt

ich  wende       wandte habe gewandt

nalezneme vedle smíšených také tvary pravidelné, tedy

ich sende          sendete            habe gesendet

ich wende        wendete           habe gewendet

pričemž u prvního z nich pravidelný tvar používáme pro televizní nebo rozhlasové vysílání:

Das Fernsehen sendete heute schon ab 5 Uhr. – Televize vysílala dnes už od pěti hodin.

Na co ještě pozor?

NEPLEŤTE!!

zvukově a graficky podobná slovesa:

denken – danken       - smíšené myslet a pravidelné děkovat

kennen – können       - smíšené znát a nepravidelné umět (navíc významově podobné)

významově podobná slovesa:

heißen – nennen        - jmenovat se a jmenovat něco (uvést)

Er heißt Peter. – Nenne drei Wildtiere!         Jmenuje se Petr. Jmenuj tři dravce.

Ale!!    Man nannte sie Käthe! Říkali jí Kačenka.

denken – meinen

Při překladu „myslet“ najde student ve slovníku nejdříve „denken“. Neskočte na to.

Takže pozor!

Co myslíš? – Was meinst du?

Musím si to ještě rozmyslet – Ich muss es überlegen.

To je složitý myšlenkový proces  Das ist ein komplizierter Denkprozess.

vazby – předložky, se kterými se slovesa pojí:

sich an jmd. wenden – na někoho se obrátit (ne auf)

an jmd. denken – na někoho myslet

podobně (sich) an etw. erinnern – na něco si vzpomenout, (v nezvratném tvaru: něco připomenout, upomenout na něco)

pzn. – vzpomenout si - připomenout – upomenout – zapomenout – sich erinnern, poslední z nich vergesssen

Slovíčko wenden má v němčině zvláštní souvislost:

slovem „die Wende“ byl nazýván podobný společenský proces, jaký probíhal v tutéž dobu u nás a známe ho pod názvems „sanfte Revolution“ (obrat, sametová revoluce)

Ten, kdo se rychle „přeorientoval“, byl v NDR (bylo sice po pádu Zdi, ale Německo ještě nebylo sjednocené) nazýván „der Wendehals“ („obraťkrk“, u nás „převlékač kabátů“)