Was machst du da, Mensch?
Co to tady vyvádíš, člověče?

skupiny sloves podle časování / slovesa v přítomném čase

pravidelná  slovesa

machen

ich      mache

wir     machen   

du       machst

ihr      macht

er        macht

sie      machen

 

arbeiten

ich      arbeite

wir     arbeiten   

du       arbeitest

ihr      arbeit e t

er        arbeitet

sie      arbeiten

 

První tabulka je základní tabulka časování. Vše ostatní jsou nepravidelnosti / odchylky.
Druhá tabulka platí pro slovesa, jejichž základ končí na -t, -d,  -chn, -ffn,
např. bilden, zeichnen, öffnen

nepravidelná / „silná“ slovesa

schlafen

ich      schlafe

wir     schlafen   

du       schläfst

Ihr      schlaft

er        schläft

sie      schlafen

Silná slovesa se mění v přítomném čase ve 2. a 3. osobě j. č. V zásadě probíhá proměna „a“ na „ä“ a „e“ na „i“, u některých sloves v přítomném čase není „vidět“/slyšet, že je nepravidelné (dozvíme se to, až když tvoříme minulé časy).

ich schlafe –     du schläfst
ich gebe –        du gibst
ich schreibe –   du schreibst

způsobová / modální slovesa

können

ich      kann

wir     können   

du       kannst

ihr      könnt

er        kann

sie      können

Způsobová slovesa se liší od ostatních podle těchto pravidel:
1) 1. a 3. os. j. č. nemají koncovku a mají stejný tvar
2)  celé jednotné číslo se liší od infinitivu a množného čísla

Stačí tedy uvést první osobu a dokážeme vyčasovat celé sloveso:

können – ich kann
müssen – ich muss
dürfen – ich darf
wollen – ich will
sollen – ich soll
mögen – ich mag
wissen – ich weiß

Ve větě tvoří s dalším slovesem větný rámec, infinitiv je na konci věty.

Musím ještě něco napsat. – Ich muss noch etwas schreiben.
Můžeš se zeptat mého bratra? – Kannst du meinen Bruder fragen?

ale:
Monika umí dobře německy. – Monika kann gut Deutsch.

Pzn.
1) Sloveso wissen není způsobové, jen se k nim řadí, má stejné tvary.
2) Od slovesa mögen známe tvar „ich möchte“, který se používá jako zdvořilá náhrada za „ich will“.
3) Nezaměňujte podobná slovesa „können“ – moci a „kennen“ – znát (chyby můžete udělat zvlášť v dalších tvarech – v minulých časech.
4) Rovněž slovesa „können“ a „dürfen“ jsou významově velmi blízké.
5) Nezaměňujte slovesa „haben“ (mít něco – „aktiva“) a „sollen“ (mít za úkol – „pasíva“), např. Mám čas. – Ich habe Zeit. Mám ti pomoci? Soll ich dir helfen? Takže jak je správný překlad Mám domácí úkol? Ich habe eine Hausaufgabe – samozřejmě. Docela dobrý chyták.

pomocná slovesa

sein

ich      bin

wir     sind   

du       bist

ihr      seid

er        ist

sie      sind

haben

ich      habe

wir     haben   

du       hast

ihr      habt

er        hat

sie      haben

werden

ich      werde

wir     werden   

du       wirst

ihr      werdet

er        wird

sie      werden

Pomocná slovesa se nazývají proto, že jsou součástí složených tvarů (min. času – perfekta, trpného rodu aj.) – ich habe gemacht, er wird gerufen
Mají ovšem i svůj vlastní význam: haben – mít, sein – být, werden – stát se

Časování těchto sloves je nejlépe se naučit samostatně, přestože se v něčem podobají jiným skupinám sloves (pokusil jsem se to barevně vyznačit). Mají totiž řadu dalších odchylek od všech ostatních sloves.

zvratná slovesa

sich freuen

ich      freue   mich

wir     freuen    uns

du       freust  dich

ihr      freut      euch

er        freut    sich

sie      freuen    sich

 

Zvratná slovesa vlastně netvoří samostatnou skupinu, mohou být pravidelná či nepravidelná (sich entschuldigen, omlouvat se – pravidelné, sich waschen, mýt se – silné), pouze přidáme zvratné zájmeno „se“. Jako „sich“ se ale překládá jen ve 3. os. jednotného i množného čísla.
V 1. a 2. os. použijeme osobní zájmeno ve 4. pádu nebo ve 3. pádu – podle následující logiky:

ich wasche mich – myju se                         4. pád zájmena
ich wache mir die Hände – myju si ruce       3. pád zájmena

Pozor: fragen není v němčině zvratné – Ich frage. Ptám se.

Pár jednoduchých překladových cvičení pro první orientaci:

Pravidelná slovesa:

Co děláš? Eva něco říká. Monika bydlí v Jičíně. Wolfgang kreslí a fotografuje.  Petr pilně pracuje. Tvoří větu. Otevřu dveře. Zeptám se. Jürgen doprovodí Moniku. Kdo to udělá?

Silná slovesa  / první várka (pro úplné začátečníky)

Nimmst du noch ein Stück Kuchen? Peter liest gern Romane. Sie sieht mich nicht. Was siehst du da, Mensch? Er schläft noch. Er lässt es auf dem Tisch liegen.  In der Stadt gibt es drei Schulen. Wohin läufst du?  Die Uhr schlägt zwölf. Er vergisst immer alles.

Dáš si (vezmeš si) ještě jeden šálek čaje? Co jí Petr rád?Jedeš dnes do Prahy? Monika běží do školy. Umyješ si ruce? Proč pořád něco zapomínáš? Běžím rychle domů.

Druhá várka

Er wirft die Sachen weg. Das Kind wächst schnell. Martin trifft seine Freundin zweimal in der Woche. Er trägt einen schweren Koffer. Er sticht sich beim Schneiden immer in den Finger. Er säuft zu viel, jeden Tag trinkt er zehn Flaschen Bier. Die Blume riecht nach etwas. Warum lügt er? Wirst du mich auch zur Party einladen?

Později můžete tyto věty použít pro naučení se minulých časů.

Slovesa haben a sein

Máš psa? Nemám sestru, mám jen bratra. Nemá teď čas. Mám dnes smůlu. Je pět hodin. To je Petr. Kde je Wolfgang? Co je to? Jsme už doma. To není pěkné.

Sloveso werden má svoji vlastní problematik v různých tvarech a  spojeních, příklady

Er wird Architekt. Monika wird schon gesund. Sie wird es schon wissen. Herr Wagner wird gesucht. / Stane se architektem. Monika se uzdravuje. Ona tu bude vědět. Hledá se pan Wagner.

Způsobová slovesa

Dnes mohu ještě hodinu spát. Pak musím ale jít do školy. Smím jet s mým přítelem Petrem. Co mám ještě udělat? Proč nemohu teď hrát fotbal? Chci to vědět! Chtěl bych ještě něco k jídlu. Ona to neví. Mám ti to pětkrát opakovat? Žáci musí psát diktát. Ale nechtějí. Chtěli by si raději hrát.

Zvratná:

Monika entschuldigt sich bei dem Lehrer. Ich freue mich schon. Er wäscht sich gerade. Ihr bereitet euch nicht ordentlich vor.

 

Kontrola:

Pravidelná slovesa: Was machst du? Eva sagt etwas. Monika wohnt in Jičín. Wolfgang zeichnet und fotografiert. Peter arbeitet fleißig. Er bildet einen Satz. Ich öffne die Tür. Ich frage. Jürgen begleitet Monika. Wer macht das?

Silná: Vezmeš si ještě kousek koláče? Petr čte rád romány. Ona mě nevidí. Co to tam vidíš, člověče? Ještě spí. Nechá to ležet na stole. Ve městě jsou tři školy. Kam běžíš (jdeš)? Hodiny bijí dvanáct. Vždycky všechno zapomene.

Nimmst du noch eine Tasse Tee? Was isst Peter gern? Fährst du heute nach Prag? Monika Läuft zur Schule. Wäschst du dir deine Hände? Warum vergisst du immer etwas? Ich laufe schnell nach Hause.

Silná / druhá várka: Zahazuje věci. To dítě roste rychle. Martin se setkává se svou přítelkyní dvakrát týdně. Nese těžký kufr. Píchne se při řezání vždycky do prstu. Moc chlastá, každý den vypije deset flašek piva. Ta květina po něčem voní. Proč lže? Pozveš mě také na mejdan?

Pomocná: Hast du einen Hund? Ich habe keine Schwester, ich habe aur einen Bruder. Sie hat jetzt keine Zeit. Ich habe heute Pech. Es ist fünf Uhr. Das ist Peter. Wo iest Wolfgang? Was ist das? Wir sind schon zu Hause. Das ist nicht schön.

Způsobová: Heute kann ich noch eine Stunde schlafen. Dann muss ich aber zur Schule gehen. Darf ich mit meinem Freund Peter fahren? Was soll ich noch machen? Warum darf ich jetzt nicht Fußball spielen? Ich will es wissen! Ich möchte noch etwas zum Essen. Sie weiß es nicht. Soll ich es dir fünfmal wiederholen? Die Schüler müssen ein Diktat schreiben. Sie wollen aber nicht. Sie möchten lieber spielen.

Zvratná: Monika se omlouvá učiteli. Už se těším. Právě se myje. Nepřipravujete se pořádně.