Tři knihovny

Nevím, do jaké míry to je věcí náhody, magického zřetězení či prostě faktu, že se jedná o nejužší prostor středu české metropole, kde usilují důležité instituce o to, být dobře dostupné pro své zájemce a mít právě tuto „dobrou adresu“, či zda to prostě byla řada událostí, která mě v poměrně krátkém časovém úseku na tato místa přivedla. Faktem je, že na sklonku roku 2017 a na začátku roku tohoto jsem se ocitl u třech kulturních událostí, které se odehrávaly právě na těchto třech místech, spojených s „knihou“, ve dvou případech v knihkupectví, v jednom v knihovně. Ovšem toto by východisko šlo zrelativizovat a mohl bych to celé postavit tak, že jsem navštívil, vlastně zhruba v tomtéž prostoru – jedno knihkupectví, jednu knihovnu a jedno kino (žertuju, když říkám, že všechna tři slova začínají na „k“).

To by bylo v případě, kdybych měl na mysli kino NFA Ponrepo, kde jsem s Milošem Šejnem byl na promítání několika filmů s tématem umění a krajiny ((Post)Land Art and the Anthropocene, filmová projekce 6. listopadu 2017), knihkupectví ArtMap, kde se konal křest dvojdisku rovněž tohoto umělce (27. listopadu 2017), a jako třetí bych uvedl Knihovnu Václava Havla, kde jsem poslouchal pořad o vydání románu Jaroslava K. Šlejhara Cvrček mého krbu (18. ledna 2018). Jestliže se nicméně vrátím k původnímu rozvrhu, pak tím třetím místem bude anglické knihkupectví a kavárna Globe. Ona skutečnost, že jsou všechna tři místa vlastně vedle sebe (ostatně ani Ponrepo není odtud daleko), mě napadlo, když jsem hledal Knihovnu Václava Havla na Google maps, protože jsem měl pochybnosti o tom, kde se vlastně nachází, zatímco ty dvě předchozí ulice jsem dokázal alespoň přibližně lokalizovat, a v síti ulic přede mnou se vlastně rozprostřela ona návaznost všech třech.

Rád bych ještě poznamenal, že v titulu jsem (s nadsázkou či metonymicky) ponechal slovo „knihovna“, přestože se jedná, exaktně řečeno, o různé instituce. O to více vyplyne jedna skutečnost, že totiž právě všechny tři mají, jak bych to řekl – rozšířenou působnost či další funkce vedle té první, tj. vydávat nebo prodávat knihy. Právě zde byl na jedné straně objeven další veřejný kulturní prostor, který zároveň přitahuje pozornost kulturní veřejnosti a přivádí se m lidi, kteří si pak třeba koupí knížku nebo se sem vrátí apod. Ovšemže tento fenomén tu vždycky byl, autogramiády nově vyšlých knih jsou zároveň prezentací předních knihkupectví po desetiletí, podobně knihovny mají svůj kulturní program, besedy se spisovateli či o spisovatelích, ale případně i jiné formáty, projekty či dlouhodobé programy (třeba zaměřené na děti či seniory) a stejně tak tu jsou už delší dobu literární kavárny (či čajovny).

Otázka je, zda tyto přesahy nenabyly dalšího kvalitativního stupně. To by jistě byla otázka na ty, kteří přicházejí s určitými novými projekty, já jsem narazil například na projekt, v němž se propojují dva pojmy, Tranzit a Display (psal jsem o tom v článku Předvánoční knižní bazar), v němž, když to zjednoduším, hrají úlohy moment „sítě“ prvků, „sítě“ ve smyslu internetové komunikace a „sítě“ jakožto multioborového charakteru, tedy několikačetné provázanosti celého fenoménu. V případě kavárny a knihkupectví Globe to je pak moment, s nímž se možná výrazněji setkáme v anglosaském prostředí, totiž dvoj-funkce jednoho prostoru, neumím posoudit, do jaké míry svázaného, v tomto případě nicméně zastřešeného momentem cizojazyčnosti. V každém případě sem chodí cizinci a anglofonní Češi, kteří si zde mohou koupit knížku v originálním anglickém jazyce, dát si panáka či si případně zazpívat karaoke.

To jsem vlastně přešel už k charakteristice prvního objektu. Kavárna a knihkupectví Globe se nachází v Pštrossově ulici nedaleko ulice Myslíkovy, pojmenované podle někdejšího pražského purkmistra, vlastně vzdáleně a zhruba paralelní s Národní třídou (směřující rovněž na nábřeží, přímo proti Mánesu) do níž ústí – jinak řečeno, spojuje ulici Ostrovní (rovněž, dříve paralelní s Národní), v níž se nachází Knihovna Václava Havla, s řečenou Myslíkovou.  V současnosti tento objekt představuje největší anglické knihkupectví v Praze (vzpomínám několik let po revoluci, jakým bylo pro mne zjevením malý krámek tuším Britské rady v jedné ulici za Obecním domem, dnes se jako nejvýznamnější specializovaná knihkupectví uvádějí myslím Pinwheels v Řeznické, Oxford Bookshop v Opletalově, anglické knihy dostanete samozřejmě i Paláci knih Neoluxor a dalších).

Prostor knihkupectví Globe se nachází v přízemí jednoho z čtyř- či pětipatrových měšťanských domů, které tvoří souvislou frontu Pštrossovy ulice, na jeho fasádě, za okny s vystavenými knihami, můžeme hned nad nimi číst i rok založení (GLOOBE BOOKSTORE AND CAFÉ – EST 1993). Ze vstupní chodby odbočíme vpravo, směrem k řečeným oknům do prostoru knihkupectví (a kolem pokladny můžeme po dřevěných schůdkách vystoupit na galerii se zábradlím, kde jsou v regálech až ke stropu umístěny další knihy). Pokračujeme-li kolem několika stolků dále, dostaneme se otevřeným prostorem do kavárny, rovněž s galerií, hlavně večer plné návštěvníků a se zařízením obsluhovaném obvykle dvěma mladými lidmi a sloužícímu těm, kdo si chtějí zazpívat píseň, vybranou v katalogu doprovodů. Anglické prostředí tu přímo vyzařuje, lidé jsou spontánní, přes mou značnou jazykovou bariéru jsem se tady cítil velmi příjemně.

Lokalitu (či přesněji lokalizaci) zevrubněji popisuji nikoli proto, že bych si myslel, že by někdo „netrefil“, ale proto, abych ukázal, jak se všechna tři místa vlastně nacházejí „za sebou“, byť ne přímo „v řadě“, tak alespoň ve vzdálenostech něco možná přes sto metrů od sebe – začal-li jsem kavárnou Globe, pak velmi zhruba severně od ní se dostanete za necelých pět minut ke knihkupectví ArtMap a od něj po dalších pěti minutách zhruba stejným směrem ke Knihovně Václava Havla.

Knihkupectví ArtMap má adresu Vojtěšská 19, kromě Prahy existuje také v Brně. Jeho nabídku mohu popsat zkopírováním části jedné věty na stránkách knihkupectví. Můžeme zde dostat publikace o umění, katalogy, monografie, autorské knihy, teoretické texty, specializované časopisy, knihy o filmu, divadlu a hudbě, audio, DVD, komiksy, výběr knížek pro děti a další. Nabídka je to velmi pestrá a ovšem velmi kvalitní, jednotlivé oblasti bych mohl rozšířit podle menu na stránkách například o film, videoart, komiks, architekturu, hudbu, staré umění, ekofilozofii, ale i časopisy a noviny (z uvedených položek jsem vybral jen některé), také i beletrii atd. Většina knih dostupných přímo v knihkupectví je umístěna na vzadu osvícené stěně s regály, oborově uspořádána, časopisy a dětské knihy například na menších regálcích či vitrínách v jednom jediném prostoru (k němuž ovšem patří další malé místnosti kanceláře a zázemí). Samozřejmostí je, že i zde je celá řada knih cizojazyčných – to souvisí s tím, že to jsou knihy „nejvybranější“ (ve smyslu kvality výběru). Kromě toho tu můžete dostat, podobně jako tomu je zvykem v galerijních obchodech, různé předměty, které bychom mohli označit jako doplňkové, plakáty, hrníčky, trička, pohlednice, hračky atd. Knihkupectví má zajímavý program/kalendář, zahrnující autogramiády, křty knih, prezentace autorských knih či fotografií, promítání atd.

Knihovna Václava Havla se nachází v Ostrovní ulici, tj. ulici paralelní s Národní třídou, která jde od zhruba k ní pravoúhle orientované Spálené (ta zase spojuje Karlovo náměstí s Národní třídou) na nábřeží. Z Národní třídy je to nejrychleji ulicí Voršilskou, pak je to hned za rohem. Původně, v době založení v roce 2004, se knihovna nacházela v Kateřinské ulici v Praze 2, na jaře 2011 předložil podnikatel Zdeněk Bakala návrh přesunout ji na Loretánské náměstí do domu U Drahomířina sloupu, nyní se nachází v nenápadném domě ve frontě domů za nenápadnými dřevěnými dveřmi v nečleněné stěně s prostým nápisem Knihovna Václava Havla a ikonou červeného srdíčka.

V architektonicky zajímavě členěném prostoru se nachází část výstavní a také sál, v němž se uskutečňuje velice bohatý program (za leden 2018 tu je, pokud jsem správně počítal, dvanáct položek), pro badatele je (ovšem jediný den, v úterý od 9.00 do 17.00 hod.) přístupný archiv, který, stejně jako ostatní oblasti činnosti knihovny, naplňuje ono zásadní zaměření, popsané na webových stránkách knihovny ve složce Dokumentační centrum, kde se píše: Knihovna Václava Havla postupně shromažďuje, digitalizuje a zpřístupňuje písemnosti, fotografie, zvukové nahrávky a další materiály, které se týkají Václava Havla. Na těchto webových stránkách je též rozsáhlá prezentace života a díla Václava Havla i články věnované Olze Havlové a Dagmar Havlové.

Knihovna pořádá různé konference a výstavy, jednou samostatnou položkou je udílení Cen Václava Havla za lidská práva (první ročník 2013). Na webových stránkách se dále můžeme dočíst např. o celosvětovém projektu „Lavičky Václava Havla“, nacházejících se v několika městech po celém světě, ale v mnohých i u nás (aktuálně je v seznamu uvedeno 24 položek, rovněž od roku 2913, jednu lavičku jsme nedávno viděli v Plzni). Od roku 2015, po skončení úspěšné diplomatické kariéry, se ředitelem knihovny stal Michael Žantovský, někdejší mluvčí Václava Havla a jeho blízký spolupracovník. Michael je můj vzdálený příbuzný, ale viděli jsme se jen několikrát za život (naposledy vloni na besedě v jičínské Židovské škole), velice blízké styky jsem ale měl s jeho otcem Jiřím Žantovským, pracovníkem Památníku národního písemnictví, jenž mi kdysi otevřel některé dveře do světa literatury, běžně jinak veřejnosti uzavřené.

A ještě jedno doplnění. Kousek od Knihovny Václava Havla, v téže ulici (na jejím rohu), je knihkupectví Ostrov, které rozhodně stojí rovněž za to navštívit.

Webové adresy třech „knihoven“ a další odkazy

Bookstore Globe
https://globebookstore.cz/cs/

Knihkupectví ArtMap
https://bookstore.artmap.cz/cs/

Miloš Šejn, Obraz – tělo – zvuk, Knihkupectví ArtMap 27. 11. 2017
https://jan-k-celis.webnode.cz/news/milos-sejn-obraz-telo-zvuk/

Knihovna Václava Havla, pořad o Josefu K. Šlejharovi
https://www.vaclavhavel-library.org/cs/index/kalendar/1272/ostatne-posledni-slovo-jsem-nerekl

Ostatně poslední slovo jsem neřekl, slavnostní uvedení románu Josefa K. Šlejhara Cvrček mého krbu, Knihovna Václava Havla 18. 1. 2018
odkaz doplním po publikování komentáře k večeru

https://jan-k-celis.webnode.cz/news/predvanocni-knizni-bazar-tranzitdisplay/