Tumperek / Rudické propadání

Na konci července 2010 došlo k propadu komunikace v Rudici na křižovatce Třetí a Tumperské ulice naproti horní prodejně Jednoty (mezi restaurací Tumperek a Větrným mlýnem). Otvor o průměru dvaceti centimetrů ve vozovce pod sebou skrýval dutinu o velikosti cca 4 m³.

Tak začíná jeden z textů o nedávné události na jižní Moravě, která přepsala historii Moravského krasu. Spolu s obrázkem poklopu kanálu se objevila o tématu řada článků v novinách a na internetu. Nový závrt, propadnutí množství zeminy do hlubin kaverny pod silnicí, byl impulsem pro práci speleologů, kteří propojili otvor s prostorem, který tvoří rozsáhlý podzemní systém nazývaný Rudické propadání. Vlastní místo nazvali podle lokality řečené Tumperek, což je zkomolené jméno německého názvu Tonberg, Hliněná hora.

O podzemí na těchto stránkách tuším ještě nepadla ani řádka, ačkoli je to oblast přírody a kultury, ke které chovám hluboký obdiv. Říkám přírody a kultury, protože podzemím nemyslím jen jeskyně, ale i díla lidských rukou, tedy díla stavební. Před léty se mi dostala do rukou hromádka tematických map České republiky, na jedné byly mosty, na jiné rozhledny, židovské památky či řada dalších námětů, tématem jedné bylo podzemí. O Rudickém propadání jsem slyšel poprvé na jednom vlastivědném zájezdu na Blanensko před třiceti léty. Tenkrát nás, děti ještě byly malé, místní historik v Jedovnici vodil po všemožných místech, takže jsme se dozvěděli, že Macocha je sice to nejznámější místo, ale zdaleka ne největší propast u nás.

V novinových a jiných článcích je popisováno Rudické propadání, třináctikilometrový systém, který „shora“ začíná Hugonovým dómem, podle hraběte Huga Franze Salma-Reifferscheidta, který byl prvním, kdo se, v roce 1810, odvážil, dokonce v obyčejném oblečení, sestoupit až sem, a pokračuje Kašnou, bazénkem z krápníkové hmoty, místem, kam až mohou dojít laikové, a přes řadu nádherných míst se sintrovou výzdobou, komíny, chodby, jeskyně, včetně Obřího dómu, prostoru o velikosti hokejové haly, pokračuje podél Jedovnického potoka až k jeho ústí u Býčí skály.

Tamperek je už nyní, po dosavadních sestupech, zřejmě nejhlubší suchou propastí u nás. To znamená, že existují ještě hlubší propasti, které jsou nicméně zaplaveny vodou. Nejhlubší takovou propastí je Hranická propast, o níž se tuší, že by mohla být až sedm set metrů hluboká. Nejdelší jeskynní systém u nás jsou Amatérské jeskyně, 35 kilometrů. Ve světě se uvádí jako nejhlubší propast Krubera-Voronja v abchazské části Kavkazu, kde byl donedávna světový rekord 2170 metrů, ale i ten byl překonán. Hranice se nicméně s postupem speleologických expedicí, které dnes umožňují stálé nové objevy  (dnes se mohou zapojit například i robotické operace – samozřejmě základní „nebezpečí“ a „adrenalin“ zůstává), neustále posunují. Nejrozsáhlejší jeskynní systém na světě je Mamutí jeskyně ve státě Kentucky ve Spojených státech, který obnáší 630 kilometrů. Nepředstavitelné, to je jako přes celou naši republiku.

To bylo jen na doplnění. Jestliže zůstaneme u nás, je i tady toho hodně k vidění. Na tomto místě bych se mohl rozpovídat i řadě míst ve východních Čechách, o Boskovských jeskyních či jeskyních v Prachovských skalách a Českém ráji, kde žiji. Ty jsou samozřejmě geologicky jiného charakteru než jeskyně Moravského krasu. Stálo by to nicméně rovněž alespoň za jeden samostatný článek.

První odkazy

Tumperek
https://www.jeskynar.cz/rudice/clanek/tumperk
https://magazin.ceskenoviny.cz/zpravy/novou-nejhlubsi-suchou-propasti-cr-bude-asi-tumperek-v-mor-krasu/598242

https://brno.idnes.cz/diky-propadle-silnici-mozna-najdou-propast-hlubsi-nez-je-macocha-pxq-/Brno-zpravy.aspx?c=A100729_191718_brno-zpravy_trr

https://brno.idnes.cz/v-moravskem-krasu-zrejme-objevili-nejhlubsi-suchou-propast-v-cesku-111-/brno-zpravy.aspx?c=A110218_175741_brno-zpravy_bor

https://expedice.rps.cz/lokality/24731-rudicke-propadani-jeskyne-krasy.html
https://www.speleorudice.cz/propad.pdf

Moravský kras na Wikipedii
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rudick%C3%A9_propad%C3%A1n%C3%AD
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jedovnick%C3%BD_potok
https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%BD%C4%8D%C3%AD_sk%C3%A1la
https://cs.wikipedia.org/wiki/Amat%C3%A9rsk%C3%A1_jeskyn%C4%9B
https://cs.wikipedia.org/wiki/Macocha
https://cs.wikipedia.org/wiki/Punkevn%C3%AD_jeskyn%C4%9B
https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Absolon

Poznámka zde – kontextuální: Karel Absolon, objevitel Punkevních jeskyní a guru dnešních moravských speleologů, je vnukem Jindřicha Wankela, který pokračoval v cestě  hraběte Huga Franze Salma-Reifferscheidta právě prostoru Býčí skály.

 Další články k tématu podzemí
https://jan-k-celis.webnode.cz/news/dvakrat-sloup/
https://jan-k-celis.webnode.cz/news/karel-absolon/
https://jan-k-celis.webnode.cz/news/dvakrat-jeskyne-v-cechach-pokazde-jinak/
https://jan-k-celis.webnode.cz/news/jeskyne-v-ceskem-raji/
Tyto a případné další texty jsou ve složce
https://cms.jan-k-celis.webnode.cz/napiste-nam/archiv-materialu/podzemi/