Steimarovi a Kodetovi, Zdeněk Rytíř, Polívkovi, Pavel Šporcl

Byl by pěkný název Vendelín Budil & spol., ale bylo by to matoucí, upustil jsem tedy tentokrát od krásných názvů a dal přednost věcným. K Vendelínu Budilovi odkazovala vždycky jako k onomu „praotci“ rodu Evelyna Steimarová, když vypravovala o slavných předcích. Je pravda, že jedna dáma z této dynastie nedávno zemřela v požehnaném věku. A to jméno Budil, jako by patřilo do toho obrozeneckého devatenáctého století už samo o sobě. Ale přece jen popořádku: Jenže co to znamená popořádku? Buď začít kronikářsky, tedy opravdu od Vendelína Budila, J.  J.  Kolára atd., nebo potom naopak od nejmladších. Anebo potom od té, která byla onou vypravěčkou. V každém případě je neuvěřitelné, kam až jsou ty rody propojeny. To nejsou schopny zachytit ani „rozkvetlé konvalinky“ (kdo si článek projde, pochopí, co tím myslím).

Evelynu Steimarovou, pravnučku řečeného Budila, nemohl od šedesátých let přehlédnout nikdo, kdo jen občas zašel do kina nebo se díval na televizi. Když si procházím filmografii, tak mne překvapuje dokonce už Kdyby tisíc klarinetů, a pak třeba Petrolejové lampy, Hra o jablko, Balada pro banditu, Pěsti ve tmě, Prokletí domu Hajnů, Dobří holubi se vracejí, Zánik samoty Berhof či dvojfilm Anděl s ďáblem v těla a Anděl svádí ďábla. V jednom komentáři se říká: Nejvíce obsazovaná byla Steimarová, pověstná svojí krásou, v 70. a 80. letech. Neuvědomuju si v tuto chvíli žádnou velkou filmovou hlavní roli, nicméně v televizních seriálech (ještě v době, kdy to nebyly přihlouplé telenovely, ale deseti-dvacetidílné filmy se samostatnými příběhy v jednotlivých epizodách) byla vždy přítomná. V televizních seriálech hrála i po Listopadu, kdy se na filmovém plátně, snad až na drobné výjimky, neobjevovala. Dnes se na webových stránkách dozvídáme spíš životní než umělecké souvislosti. Zdůrazňuje se, podobně jako u její matky, která žila divokým životem, partnerství s několika zajímavými muži – postupně s hercem Ladislavem Frejem, Zdeňkem Rytířem a nakonec Boleslavem Polívkou.

Jiří Kodet, bratr Evelyny, byl rovněž nepřehlédnutelný. Když bychom měli říci čím, tak každého nejspíš napadnou jeho legendární vyprávění a fóry ve stylu anglického suchého humoru (třeba ten fór o nejdražším dortu v anglickém hotelu, který si objednal chudý český herec), které jakoby byly prodlouženy v anekdotických scénkách ve filmech, jimiž se stal proslulý takřka na konci svého života, v každém případě až po Listopadu, se svým tak trochu unaveným či posmutnělým výrazem – i když je v řadě drobnějších rolí známe po celou jeho kariéru. V Hřebejkových Pelíškách naplnil svou roli žijící legendy. Kdo by neznal hlášku "Proletáři všech zemí, vyližte si prdel"? Na ČSFD má fotku v roli právě z tohoto filmu. Znali jsme ho ale i jako herce divadelního – nejdříve v Pardubicích, pak v Ostravě (s J. Kačerem), pak v Praze v Činoherním klubu a konečně v Národním divadle. 

Kristián Kodet. Přiznám se, že vůbec netuším, jak a co Kristián Kodet tvoří, co maluje a podobně. Možná jsem byl málo pozorný nebo jsem poslouchal nebo se díval na špatné kanály, ale nikdy jsem ani od něj samotného ani od těch, co s ním mluvili, neslyšel, co Kodet dělá, vždycky jsem ho spíš viděl v televizi na nějakém večíerku. Možná, že jeho uměleckou tvorbou jsou opravdu ty večírky. Někteří moderní umělci to tak dělají.

 Ve vysokém věku zemřela matka obou, herečka Národního divadla Jiřina Steimarová (24.1.1916 - 7.10.2007), přežila tedy zhruba o dva roky svého syna Jiřího.  V různých pramenech se píše, že na prknech první scény stanula jako šestiletá pod dohledem otce, první angažmá získala jako sedmnáctiletá (v roce 1933). Filmové role se čítají od proslulé Extáze (rok 1932), kde měla roličku písařky na stroje, až po Šaška a královnu či Čas sluhů, tj. do let osmdesátých. Z prvního manželského svazku se sochařem Janem Kodetem se narodil Jiří Kodet, o němž byla právě řeč, z druhého svazku s automobilovým závodníkem Jaroslavem Juhanem pak Evelyna.

Otcem Jiřiny Steimarové byl rovněž herec Jiří Steimar, člen Národního divadla a rovněž filmový herec (například hrál ve filmu Svatý Václav z roku 1929).  Jeho první manželkou byla divadelní, operetní a filmová herečka Anna Steimarová, dcera plzeňského herce a divadelního ředitele Vendelína Budila. Kromě herectví byl Jiří Steimar známý také jako majitel penziónu, který postupně vybudoval a který se stal místem setkání kulturní elity, přátel z Národního divadla, ale i hudebníků a politiků.

Vendelín Budil, je sice nejznámější ve své plzeňské části kariére, on a tedy celý rod nicméně pocházel z Prahy. Na hodiny herectví chodil k Františku Ferdinandu Šamberkovi, než se uplatnil v Plzni, hrál Prozatímním divadle a řadě dalších pražských divadel. Onen legendární Vendelín Budil je pro nás pochopitelně jen jméno, protože spisovatel po sobě zanechá texty, herec jen tu legendu, možná pár fotografií, které už v té době přece jen byly.

Dnes už hrají potomci oněch pravnuků. Evelyna Steimarová byla, jak zmíněno, několikrát vdaná, podruhé za hudebníka Zdeňka Rytíře, s nímž má dceru Vendulu-Prager Rytířovou, s hercem Boleslavem Polívkou pak dceru Annu Polívkovou. V tomto případě se vlastně propojují dvě herecké dynastie.

Vendula-Prager Rytířová navazuje ve své kariéře na slavné předky. Tanec a herectví vystudovala ve Francii v Paříži, kde pobýval její dědeček, automobilový závodník Jaroslav Juhan, manžel Jiřiny Steimarové, na prapradědečka navazuje svou Budilovou divadelní školou, kterou vede.

Zdeněk Rytíř je známý český hudebník – multiinstrumentalista (baskytara, klávesy, banjo, zpěv aj.), ale především hudební skladatel a textař. Písně s jeho texty zpívali zpěváci a zpěvačky generace Kubišové, Vondráčkové, Neckáře a Gotta, nicméně i aktuálně  slýcháme Den, kdy se vrátí láska, titulní píseň TV seriálu Pojišťovna štěstí.

Anna Polívková. Komediální nadání, podle fyziognomie poznáte okamžitě, čí je dcera. Kromě predispozic šla i pozoruhodnou cestou – po pražské konzervatoři neverbální divadlo na HAMU, Mezinárodní škoau pohybového divadla Jacquesa Lecocqa v Paříži, užila si i kočovného života. V nedávném článku na iDnes je aktuální charakteristika její tvorby:  Několik let s divadlem jezdila po světě, v Praze hraje například v Divadle NoD se souborem Krepsko, kde se hraje také představení Blázinec, které režírovala. V Divadle Kalich a Mladá Boleslav se objevuje ve hře Zločin v Posázavském Pacifiku. V červnu měla v Divadle La Fabrika premiéru Krasavice interkontinentální, v němž se představila po boku Marthy Issové. (viz odkaz) Viděl jsem pár inscenací, bavil jsem se. V televizi Soukromé pasti, Hotel Herbrych či Ordinace v růžové zahradě. V pořadu Na stojáka, ovšem.

Boleslava Polívku netřeba představovat, jak říká oblíbená fráze. Původně mim zaměřením je jednou z legend brněnského Divadla Husa na provázku, které spoluzakládal. Toto a komediální zaměření je zřejmé ještě ve hrách Šašek a královna “neumí césky“ či Poslední leč, inspirovanými mj. i commedií dell´arte, které se dočkaly v osmdesátých letech i kongeniálního filmového ztvárnění. Komickou šarži prolomil ve filmu Zapomenuté světlo, nicméně bytostnou schopnost komedie uplatňuje i nadále, např. ve filmu Dědictví aneb Kurvahošigutentag, který režírovala Věra Chytilová, s níž už předtím Bolek spolupracoval v Šašku a královně. Jak říkal někde Chaplin, komedie a tragedie je jen tentýž odražený pohled ve vodní hladině. Nu a pak tu máme televizní Manéže, některé z nich jsou rovněž nezapomenutelné.

Bára Kodetová je zatím poslední příslušník herecké generace slavné rodiny Steimarů a Kodetů. Už ve třiceti letech se, po studiích, stala členkou souboru činohry Národního divadla. Nicméně po pěti letech (1990-1995, podle jiných zdrojů 1991-1996) z první scény odešla, hrála v divadelním spolku Kašpar a v Městském divadle v Mladé Boleslavi, rovněž v Divadle na zábradlí. V souvislosti s rolí v televizním seriálu Redakce se diskutovalo o tom, proč ze seriálu odešla. V zahraničí je známá z několika filmů jiných produkcí (Duna, Děti duny). Partnerem Báry Kodetové je houslista Pavel Šporcl.

Pavel Šporcl
Je jedním z nejvýraznějších současných českých houslových virtuózů, ještě před pár léty nejmladší, dnes už (vzhledem k tomu, jak rychle se věk v tomto oboru počítá) střední generace. Charakteristické šátky a modré housle, přesah repertoáru od klasické hudby k dalším žánrům, konkrétně dnes k hudbě s romskou kapelou, to vše jsou vymezení určující Šporclovu osobnost. Na těchto stránkách je jeho posledním projektům věnován rovněž článek (viz odkaz dole).

Pro pořádek bych měl ještě jmenovitě uvést Ladislava Freje, pozoruhodného charakterního herce, který byl prvním manželem Evelyny Steimarové, nechtějte po mně ale – byť by to bylo přání oprávněné  -, abych se pouštěl ještě dále. Musel bych totiž uvést i Věru Galatíkovou, čímž bychom překročili české hranice (jistě, jsou už dnes pomyslné), syna Ladislava Freje mladšího. A kdoví, kam bych se ještě dostal.

Jestli jsem dobře počítal, je do tohoto článku zahrnuto patnáct známých osobností, z největší části z oblasti herectví či kultury, jejichž životy jsou tím či oním způsobem propojeny či na sebe navazují, neboť to samozřejmě není jen ona přímá, genealogická pokrevní spřízněnost. Není opravdu zas až tolik případů, kdy by bylo – v nešlechtickém rodu – vytvořit tak rozsáhlou galerii osobností.

Odkazy
Evelyna Steimarová
https://www.osobnosti.cz/evelyna-steimarova.php
https://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-vip-ze-zivota-hvezd/153670/jirina-steimarova-91-utekl-ji-manzel-vratil-se-po-40-letech.html

Jiří Kodet
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Kodet
https://www.osobnosti.cz/jiri-kodet.php
https://www.kinobox.cz/cfn/osoba/19907-jiri-kodet
https://www.csfd.cz/tvurce/996-jiri-kodet/
https://www.youtube.com/watch?v=HTbPLFuxCS0
https://www.youtube.com/watch?v=Y_mRX-fzx5o
https://www.youtube.com/watch?v=gbxELD69w3U&feature=related
https://www.youtube.com/watch?v=Ute1RJIFWms&feature=related

Kristian Kodet
https://kristiankodet.com/index.php?view=cv〈=cs
https://www.krasnapani.cz/casopis-krasna/clanky-online/umeni-a-architektura/92

Jiřina Steimarová
https://www.rozkvetlekonvalinky.estranky.cz/clanky/patri-k-sobe/jirina-steimarova.html
https://www.info-koktejl.cz/hudba-film-kultura/ceska-nej/slavni-aneb-jablko-nepada-daleko-dil-ii/
první část této stránky
https://www.info-koktejl.cz/hudba-film-kultura/ceska-nej/slavni-aneb-jablko-nepada-daleko-dil-i/
https://www.youtube.com/watch?v=Sc4nhbg__8s (čti titulky)

Boleslav Polívka
https://cs.wikipedia.org/wiki/Boleslav_Pol%C3%ADvka
https://www.youtube.com/watch?v=W2vxfLFTcGE&feature=related
https://www.kinobox.cz/cfn/film/20127-sasek-a-kralovna

Zdeněk Rytíř
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zden%C4%9Bk_Ryt%C3%AD%C5%99
https://hudba.zoznam.sk/zdenek-rytir
https://www.youtube.com/watch?v=unUTyFbU-pI
https://www.youtube.com/watch?v=r1VlCjJBjro&feature=related
https://www.youtube.com/watch?v=POzKwyXIbbI
Vendula Prager-Rytířová
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vendula_Prager-Ryt%C3%AD%C5%99ov%C3%A1

 Vendelín Budil
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vendel%C3%ADn_Budil
 
Anna Polívková
https://www.csfd.cz/tvurce/25033-anna-polivkova/
https://www.osobnosti.cz/anna-polivkova.php
https://ona.idnes.cz/chtela-bych-byt-duchaplna-jako-tata-rika-anna-polivkova-pgd-/spolecnost.aspx?c=A110622_160443_spolecnost_job
https://cs.wikipedia.org/wiki/Anna_Pol%C3%ADvkov%C3%A1
https://www.tyden.cz/rubriky/lide/ceske-celebrity/obrazem-anna-polivkova-bojuje-proti-aids-na-trampoline_205930.html
https://www.prozeny.cz/magazin/spolecnost-a-kultura/rozhovory/12824-vime-koho-miluje-anna-polivkova
https://www.nastojaka.cz/44-anna-polivkova-hystericka.aspx?aut=Anna+Pol%C3%ADvkov%C3%A1

Pavel Šporcl
https://www.pavelsporcl.cz/pavel-sporcl-v-datech.html pěkné stránky
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pavel_%C5%A0porcl
O Pavlu Šporclovi na těchto stránkách na adrese
https://jan-k-celis.webnode.cz/news/pavel-sporcl-a-romano-stilo/

P. S. Úplně jsem na to zapomněl. Před časem byl v Instinktu článek s názvem Nejlepší je Bruce Willis, pojednává o nejstarší dceři Boleslava Polívky Kamile Polívkové. O herecké profesi nechce ani slyšet, k exhibování prý není stvořená. Nicméně vystudovala návrhářství a modelářství oděvů na textilní průmyslovce v Brně, pak scénografii na JAMU, spolupracuje s Dušanem Pařízkem, často i v německy mluvících zemích, grafický design pro pražské Divadlo Komedie, v roce 2009/10 režijní debut v Pražském Komorním divadle, dramatizace románu Thomase Brussiga „Hrdinové jako my“, nominace na Cenu Alfréda Radoka za scénografii, za účasti bezdomovců režíruje inscenaci Ödöna von Horvátha „Víra, láska, naděje“. Nezastírá svůj názor, že k menšinám se Češi chovají jako burani.

Kamila Polívková
https://instinkt.tyden.cz/rubriky/rozhovor/kamila-polivkova-nejlepsi-je-bruce-willis_25832.html
https://www.prakomdiv.cz/Osoba.aspx?id=39
https://cs-cz.facebook.com/people/Kamila-Pol%C3%ADvkov%C3%A1/1377893344
https://www.rozhlas.cz/cajovna/tydenvevysilani/_zprava/2-cervna-kamila-polivkova--898639