Park Miniatur Zabytków Dolnego Śląska

V polském městečku Kowary nedaleko česko-polských hranic se nachází zajímavý, turisty hojně navštěvovaný areál. Je to Park miniatur památek Dolního Slezska. Na ploše jedné větší zahrady je zde v poměru 1:25 několik desítek modelů historických památek Dolního Slezska, ale také několik německých a dvě české. Důvodů pro to se zabývat něčím, co bych mohl také vnímat jako lacinou pouťovou atrakci, mám několik.

Před pětadvaceti lety jsem navštívil v Evropě několik takovýchto parků. Zřejmě nejznámější z nich byla alespoň tenkrát už proto, že to byla novinka (základní investice v roce 1989) Mini Europa nedaleko slavného Atomia nad Bruselem, v němž jsou modely nejznámějších historických staveb Evropy, dnes je to 350 domů z 80 měst, byly zastoupeny i Čechy (tenkrát ještě Československo), a sice Staroměstským orlojem. První podobnou atrakcí, kterou jsme tenkrát navštívili a s nimiž se zřejmě v té době roztrhl pytel (do Mini Itálie, kterou jsme později na jiné cestě míjeli kdesi v Bergamu, jsem už nešel) ale byl už v roce 1952 založený holandský Madurodam u Haagu ve čtvrti Scheveningen, kde byly zmenšeniny asi tři sta modelů staveb, ale i technických objektů, jako např. proslulých vodních děl, vzpomínám si, že tam bylo letiště atd. Právě vztah Holanďanů k miniaturám vůbec je zřejmě předurčil k tomu, aby byli ti první, kdo něco takového vytvořili. U nás či v zemích „východního bloku“ či čerstvě „postkomunistických zemích“ tenkrát nic podobného nebylo, Park Miniatur v Kowarech vznikl v roce 2003. Podle komentářů průvodců uvažuju, že tomu tak bylo v době, kdy se i Polsko vzpamatovalo, opravilo památky, které řadu poválečných desetiletí chátraly (byť mnohdy cestou prodeje soukromníkům a využití jako hotelu a restaurací, nicméně opravilo).

Druhým důvodem mého zájmu o kowarský Park Miniatur je ten, že je to kousek za hranicemi v zemi, kterou podle mého názoru stále ještě dost dobře neznáme. Tak například i dnes, pětadvacet let po Listopadu, spousta lidí jede, většinou z „druhé strany“ (ještě vysvětlím) od Harrachova do Szklarske Poręby, Jelenie Góry nebo Kudowa-Zdróje na nákupy, nezná přitom například unikátní norský kostel v Karpaczi, který je kousek odtud. Paradoxní je to o to více, že právě v tomto kraji jsou hluboké historické vazby mezi oběma zeměmi, a nemyslím jen to, že o Slezsko „jsme přišli“ teprve za Marie Terezie, ale třeba, že v Kladsku bylo třicet českých vesniček, které ještě Josef Štefan Kubín před druhou světovou válkou kulturně mapoval, atd. atd., možná se ještě o něčem zmíním. Právě proto mě zajímají i různé česko-polské iniciativy, společné projekty, jejichž různé podoby jsem mohl i v souvislosti např. s Euroregionem Nisa či s menšími organizacemi (např. dnes cyklostezky v Trojzemí, to je „o údolí vedle“, ve stejnojmenném mikroregionu) či dnes v rámci  operační programu přeshraniční spolupráce) sledovat.

Třetím momentem je skutečnost, že historické památky v Parku Miniatur jsou také součástí německé kultury, což je v oblasti mého zájmu už vzhledem k tomu, že jsem germanistiku vystudoval. Dolny Śląsk, tedy Dolní Slezsko česky, je historicky německým regionem, jak je ostatně zřejmé už, když si přeslabikujeme Wroclaw – Vratislav – Breslau. A procházíme-li jednotlivé památky (podíváme se na níže), u mnohých z nich  se objevuje jméno pruského krále Friedricha Wilhelma III. Více než půlmilionové hlavní město Slezska je pozoruhodné i v českých kulturních dějinách – za knížete Vratislava patřil kraj českému státu, dodnes je v městském znaku zachován český lev, později významné české obchodní město, v pozdější době, kdy už kraj patřil Německé říši, tady národní obrozenci učili na, Slezské univerzitě, původně jezuitské škole atd.). A řada z těchto památek je nejvyššího ranku, tedy skutečně evropského významu, například Kostel míru ve Svídnici (památka UNESCO).

Vedle těchto konkrétních impulsů mám na mysli ještě něco jiného, obecnějšího. Přestože park je „turistická atrakce“, má v sobě cosi tajemného, co zasahuje něco z podstaty člověka (možná proto je takovým lákadlem i pro děti, které jsou vždy „lakmusovým papírkem“ pro něco, co třeba my už nevidíme). Láká mne přece jen zabývat se takto představou oněch zmenšenin. Jedna věc je technická záležitost modelu, „znovuvytvoření“ objektu v menší kopii, druhá – pro mě v tuto chvíli zajímavější – je epistemologická: zkušenost našeho světa a fascinaci jím pojmenovávali už renesanční básníci zvětšenou optikou obrů, Rabelaisovi hrdinové Gargantua a Pantagruel by mohli spolknout celou armádu (jeden z nich ji, když ji chtěl porazit, pokropil, tedy počůral), nedlouho potom v literární historii přišel Guliver, který se jednou ocitl v zemi trpaslíků, podruhé v zemi obrů (a rovněž to nebyla jen dětská knížka, i když právě jako ta je Defoeovo dílo oblíbené, ale i úvaha o podstatě člověka, tedy záležitost politická a filozofická). Svět v miniatuře vnímáme jinak. Ostatně každá perspektiva, už z hřbetu koně, neřku-li v pohledu z horkovzdušného balónu (jemuž se ony miniatury dost výrazně podobají), je ve svých důsledcích záležitostí poznání (epistemologická, jak řečeno). A v nedalekém Podkrkonoší v městě Hostinné podepírají obři, jakási varianta Atlantů, ale taky trochu Rolanda, protože mají jako rytíř meče, městskou radnici.

Dokladem toho, že tento hlubší moment zvětšování/zmenšování vnímají podobně i autoři Parku miniatur, je skutečnost, která je spojená s příběhem jeho emblému. Vstupní Wojanowskou branou v miniatuře řady domů ve městě Jelenia Góra proběhl jezevčík (sic!, opět perspektiva, malé plemeno psa), kdosi to vyfotil a poslal. Když před časem park filmovala televize a lidé měli pochybnosti, zda ony miniatury nejsou skutečné (právě že u objektů snímaného kamerou se ztratila ona perspektiva), byl motiv jezevčíka použit. Ve výtvarném zpracování ho pak můžeme vidět na vizitkách pracovníků parku, reklamních materiálech a webových stránkách jakožto emblém, zachycující podstatu i příběh toho, co to vlastně takový park miniatur je. Po celém prostoru areálu jsou malé proutěné modely jezevčíků.

Jezevčík proběhne branou i v závěru videa o vytvoření modelu zámku v Jilemnici, jedné ze dvou českých historických památek (vedle zámku ve Vrchlabí, vytvořeného předtím, v roce 2010), které je umístěno na webových stránkách parku. Na jednom záběru je zajímavá konfrontace modelu a originálu, mluví zde i Marian Piasecki, tvůrce parku a projekt pochvalně komentuje i ředitel Krkonošského muzea, které je v zámku umístěno, dr. Jan Luštinec. Z formulací obou si můžeme odnést, že kromě toho, že  kowarský Park miniatur je soukromou iniciativou, jeho záměrem – kromě vlastního potěšení z realizace projektu – je podpora turismu. Vytváří zájem o historické objekty, jejichž modely jsou zde vystavěny. Můžeme je vidět nakumulované na malé ploše na jednom místě, je to jakýsi trojrozměrný průvodce po památkách kraje, atraktivní i v době virtuální reality internetu, nejen tištěných průvodců. A ono kouzlo, jako bychom byli na místě samém, podpořené ještě osobním přístupem průvodců, vyprávějících příběhy jednotlivých objektů. A samozřejmě je park sám místem možného výletu. Video, v němž se dozvídáme, že park zaznamenává 330 tisíc návštěvníků ročně, natočila kabelová televize Mladé Buky MBtv 2012.

Webové stránky jsou tak informací nejen o miniaturách, ale o samotných objektech. Ty jsou vytvořeny v poměru 1:25, čili v osvědčené velikosti, jak ji známe standardně z Madurodamu, Mini Europy a dalších, i novějších parků. Prohlídka začíná barokní bazilikou v Krzeszowie (Kostel Nanebevzetí Panny Marie) doprovázen hudbou Johanna Sebastiana Bacha. Modely „Dvanácti apoštolů“ jsou dřevěné stavy, které v originále postavili v 18. století čeští tkalci. Také v Polsku existuje název Lomnice, není to nicméně Lomnice nad Popelkou ani Tatranská Lomnice, ale Palác Łomnica v Jelenohorské kotlině u řeky Bobr. Je tu celá řada dalších hradů a paláců, tak např. hrad Chojník, zámek „Spiz“ z Milkowa, palác v Karpnikách, obrovský zámek Moszna a ještě větší Ksiaz (největší ve Slezsku a třetí největší v Polsku, a to už je, vzpomeňme na křižácký hrad Malbork na pobřeží), ale také například jednotlivé domy, Dům Gerhardta Hauptmanna, slezského dramatika (ne dramaturga, jak uvádí stránky, které mají i českou mutaci, drobné chybičky se najdou), radnice ve Zhořelci, Vratislavi. Ze samotných Kowar je tu právě miniatura radnice, postavená architektem z nedaleké Kamenné Hory. Nu a pak tu je řada kostelů, hned zmíněná bazilika v Krzeszowie, ale i několik dřevěných kostelů a kaplí, především už zmíněný Kostel míru ve Svídnici, největší dřevěný chrám v Evropě, od roku 2001 zapsaný na seznamu světových památek UNESCO či „norský kostel“ Wang, který nechal přenést z původní země pruský král Friedrich Wilhelm IV. Protože Park Miniatur je v místě, odkud je vidět z druhé strany Sněžka, jsou vrcholovým stavbám na ní věnovány dokonce dva modely, jeden tak, jak nejvyšší horu Čech i Polska pamatujeme my starší, druhý, jak vypadá v současnosti.

Poodstoupíme-li ještě jednou v naší perspektivě k širším kontextům, musíme říci, že Park Miniatur v Kowarech představuje originální regionální projekt, jakých najdeme dnes více, když už budování „celoevropských“ či „národních“ parků tohoto druhu je vyčerpána. Nejblíž bude pravděpodobně v současnosti menší objekt ve vesnici Kleinwelka, dnes části města Budyšín (Bautzen), která je ale proslulejší svým Dinosauřím parkem. Miniatury zde vznikly v roce 1998. Podobný regionální význam má Miniaturpark Klein-Erzgebirge  v městě Oederan ve Středním Sasku, poblíž místům, která jsou předmětem tohoto příspěvku, je pak ještě Malé Saské Švýcarsko v obci Dorf Wehlen, vybudované v roce 1997. V Německu je dalších parků nejméně na tucet, známý je například Gulliver-Welt v Saarbrücken. Jeho název znovu směřuje k tématu zmíněnému na začátku. V Čechách máme, pokud vím Boheminium u Mariánských Lázní, a pak projekt, který měl zatraktivnit město a zároveň být součástí revitalizace po někdejších důlních činnostech, MiniMost. Historické stavby měly být vyráběny právě v nedalekém Oederanu, dokonce do Mostu byly z parku v Oederanu zapůjčeny dva modely mosteckého děkanského kostela, které byly v roce 2004 vystaveny právě v děkanském kostele v Mostě a na Krajském úřadě v Ústí nad Labem. Projekt nicméně byl pro finanční náročnost zastaven.

Odkazy
Park Miniatur Kowary
https://www.park-miniatur.com/cs/
https://www.turistika.cz/vylety/navsteva-ctyriceti-pamatek-dolniho-slezska-behem-jednoho-dopoledne

Madurodam
https://www.madurodam.nl/nl/ 
https://cs.wikipedia.org/wiki/Madurodam

Mini Europa
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mini-Europe

Malé Saské Švýcarsko
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mal%C3%A9_Sask%C3%A9_%C5%A0v%C3%BDcarsko

Boheminium u Mariánských Lázní
https://cs.wikipedia.org/wiki/Boheminium

MiniMost
https://cs.wikipedia.org/wiki/MiniMost
https://litvinov.sator.eu/clanky/aktualne/unikatni-projekt-minimost-se-musel-zastavit

Euroregion Nisa
https://cs.wikipedia.org/wiki/Euroregion_Nisa
Mé starší články
https://jan-k-celis.webnode.cz/news/mame-polsko-prectene-/
https://jan-k-celis.webnode.cz/news/cesta-do-zhorelce/

Mé fotky
https://jankcelis.rajce.idnes.cz/Park_Miniatur_v_Kowarech/