Copying Beethoven / Klang der Stille / Ve stínu Beethovena

To, že s názvy většiny filmů, které Němci uvádějí ve svých distribučních sítích, zacházejí mírně řečeno velmi volně, vím už dávno. Stalo se mi víckrát, že jsem viděl nějaký film na plátně německého kina či obrazovce německé televize, a nestačil se pak divit, kterýže snímek jsem to vlastně viděl. V případě filmu, uváděného u nás pod názvem Ve stínu Beethovena, je onen rozdíl tak propastný, že jsem si řekl, že se na věc podívám blíže. Problematika titulu mne zaujala dokonce více než samotný film. Na druhé straně je pravděpodobné, že právě charakter filmu s rozdílností jeho interpretace – vyjádřené názvem – nějak souvisí.

O čem tedy film vlastně je?
Jemný příběh o posledních letech života Beethovena - jeho vášni, žádostivost, utrpení, jeho lásce a jeho genialismu. Beethoven právě dokončuje devátou symfonii, jeho nejvýznamnější dílo. Je hluchý, nemocný, ve špatných náladách, zpitý a naprosto sám. Lidé ho obdivují a zároveň jím pohrdají, nikdo mu nerozumí a není zde nikdo, kdo by mu pomohl v jeho nejhorších chvílích - až na mladého ctižádostivého skladatele… jeho múzu… strážného anděla… který se objevil v jeho životě. Jejich vztah, nejprve neohrabaný až trapný se brzy změní v opravdové přátelství a vzájemně prospěšné hudební partnerství. Partnerství, které umožnilo premiéru Deváté symfonie a dalo v posledních chvílích Beethovenovi mnoho štěstí a poklidu.
(oficiální text distributora)

Kritika (viz odkazy) komentuje film na různých úrovních. Stejně jako čeští diváci (na CSFD) chválí výkon, který podal v hlavní roli Ed Harris s „enormní energií“, na druhé straně vytýká Diane Krugerové nedostatek vášně. Idea filmu je podle jedné z kritik „fascinující“, podle jiné se nicméně tvůrcům nepodařilo „proniknout k podstatě umění“.

S první výtkou nesouhlasím. Vizáž i styl hereckého výkonu Diane Krugerové v roli Anny Holtzové, která má opisovat Mistrovi noty několik dní před premiérou Deváté, jejíž důvod je ale přiblížit se Beethovenovi a pochytit něco z „podstaty“ hudby bych neodsuzoval. Protiklad Diany jako „líbezného stvoření“ a poněkud neotesaného chování skladatele (až komické situace, kdy se špláchá v umyvadle a lidem o patro níže teče voda do polévky) je právě kontrast, na kterém je film vybudován. Pokora žáka a vzpurnost génia umožňuje mimo jiné dialog (v jedné situaci Beethoven své zapisovatelce mírné chování vytýká a vyzývá ji, ať se brání), v němž se vedle rozvíjejícího se vztahu obou protagonistů (na jehož konci se Beethoven vyznává ze své samoty, o níž hovořil na začátku jako o svém „náboženství“, a říká Anne, že ji potřebuje) přibližujeme odpovědi na otázku, co je hudba. Pokud bych někomu něco vytýkal, pak scénáristovi. Problém je totiž právě v tom, že odpověď se dozvídáme právě z rozhovorů, tj. moje formulace výtky je: film působí „literárně“. To je totiž důvod, proč se mnozí shodují na tom, že je to chvíli nuda (nejostřejší formulaci diváka uvádím v poznámkách). Jiní (i když i zde jsou odsudky) naopak chválí deset minut Beethovenova dirigování Deváté s pomocí Anny, která hluchému skladateli gesty pomáhá zvládnout orchestr. Hodnocení je pro mne zřejmé ve chvíli, kdy porovnáme film s Amadeem – Formanův film je prostě nedostižný. A v tuto chvíli nechci příliš rozebírat všechny vrstvy, které měl Forman k dispozici nebo které si vytvořil a které k tomu přispívají (nikoli „objektivní“ příběh, ale „pohled“ divadelní hry, podle níž je film natočen, střih vyprávění, který se točí kolem ústřední otázky, se Salieriho vzpomínkami, trik, který při podání Mozartovy hudby použil Forman, když si vypůjčil způsob, jakým předváděl hudbu Neumann nebo Leonard Bernstein atd.). A samozřejmě je tady také určitý vývoj žánru „filmu o umělcích“ – jeden divák upozorňuje na „osvědčené schéma“ filmů Frida, Pollock či Libertin. Porovnejte třeba starý český film „To byl český muzikant“ (o Františku Kmochovi), který byl prostě jednoduchý – životopisný film s písničkami. O co více je sdělení i v filmu o tvůrci Osudové (Je ovšem pravda, že i při skromných prostředcích měl starý český film tah.)

Má-li být předchozí úvaha východiskem pro úvodní otázku, pak mi z jejího shrnutí vyplývá určitá nepřesvědčivost filmu či rozpory v odpovědích na téma, které si film zadal. Přinejmenším jsou tady vlastně dvě témata: První je zřejmé: Co je podstata originální hudby, jak může skladatel této originality dosáhnout (jedna z Beethovenových odpovědí: hluchota, která umožňuje otevřít vnitřní sluch, jiná: nevěnovat se tolik formě a vyjádřit „duši“). Druhé je vlastně komplex otázek, zahrnující vztah Mistra a žáka, tradici, schopnost publika vnímat něco, co je „dál“ než je jejich estetická konvence, plagiátorství atd.

V různých zemích si pak distributoři vyložili každý po svém, respektive akcentovali každý trochu něco jiného:

Český název Ve stínu Beethovena vychází z romantického pohledu na „velikána“ a ty okolo, kteří ho chápou (Devátá) nebo už nejsou schopni pochopit (pozdní skladby), a vidí základ ve srovnání génia a jeho následovníků, kteří vzhlíží k němu nahoru, jako v tomto případě Anna Holtz k Beethovenovi. A malá spekulace, která tady není nijak rozvíjena: V takové situaci se může stát, že byť nadaný skladatel (nedostatečně průrazný?) je upozaděn, protože ten druhý je výraznější. Kdyby žádný druhý nebyl, byl by vidět víc.

Název anglický – Copying Beethoven – je přesnější v tom smyslu, že vychází z „prvního plánu“ příběhu – Anna doslovně opisuje noty, v dalších „významových vrstvách“/metaforách se zároveň chce v blízkosti velkého skladatele poučit, chce být jako on, Beethovenův přínos pro ni je v tom, že ji vede k vlastnímu autentickému vyjádření.

Německý název Klang der Stille (Zvuk ticha) – je naopak nejprve „metaforický“ – známe všichni máchovská oxymora (ztrhané struny zvuk, mrtvé milenky cit), biografický fakt hluchoty je interpretován jako skrytá síla, síla ticha.

Pro orientaci uvedu ještě tituly některých jiných zemí (viz dole přehled) – polský opakuje myšlenku „kopie mistra“, venezuelský hraje na strunu romantiky, když akcentuje vášeň, u brazilského titulku si nejsem jist, ve španělštině znamená „sagrada“ svatý, mohlo by to být v portugalštině? Teď jsem našel ve slovnících, že to může znamenat tajemství, soukromí/privátnost, mystérium, šepot … - tak to také něco vypovídá.

Samotná Devátá – to je už vlastně jiné téma. Tady aspoň takový jeden „špek“. Všude se uvádí, že hlavní myšlenka Ódy na radost, básně Friedricha Schillera, zakomponované do poslední Beethovenovy symfonie (a zase to není úplně pravda, skladatel psal 10. symfonii, ale nedokončil ji) je vyjádřena slovy „Všichni lidé bratry jsou“ / „Alle Menschen werden Brüder“. To je sice pravda, ale právě tento verš (a několik dalších) dopsal sám Beethoven.

Odkazy
https://www.csfd.cz/film/216284-ve-stinu-beethovena-copying-beethovenhttps://de.wikipedia.org/wiki/Klang_der_Stille
https://en.wikipedia.org/wiki/Copying_Beethoven
https://www.imdb.de/title/tt0424908/releaseinfo
https://www.diane-kruger.eu/ve-stinu-beethovena-copying-beethoven.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Symfonie_%C4%8D._9_%28Beethoven%29
https://www.csfd.cz/film/8526-to-byl-cesky-muzikant

Tituly v distribuci
Copying Beethoven                        USA (originální titul)
Antigrafontas ton Beethoven           Řecko
Beethoven'i anlamak                      Turecko
Corrigindo Beethoven                     Portugalsko
Io e Beethoven                              Itálie
Klang der Stille                              Německo
Kopia mistrza                                Polsko
La pasión de Beethoven                 Argentina
O Segredo de Beethoven                Brazílie
Ve stínu Beethovena                      Česká republika

Negativní kritika diváka
Hroznej film.. bez špetky kouzla.. je sice hezké že cca 10minut se věnovalo koncertu kdy Beethoven dirigoval svojí devátou symfonii za pomocí jeho zapisovatelky, která mu pomohla vlastně oddirigovat celý koncert, protože Beethoven byl jaksi v té době už hluchý, ale bylo to úplně zbytečné, snad každý onu devátou zná ..no najíždění kamerou sem a tam, vůbec bez nějakého nápadu se vůbec nepovedlo.. střih děsný… příběh jakbysmet, skoro až zmatený, nudný, ale v tom špatném smyslu, kdy se člověk opravdu u filmu nudí a těší se na konec…  Beethovenovu hudbu mám moc rád, ale film o něm a o jeho zapisovatelce, která mu pomáhala v jeho posledních chvílích života, bych si opravdu představoval jinak… (Formelín, CSFD, nedostatky textu korigovány)

O filmu na stránkách jan-k-celis.webnode.cz

https://jan-k-celis.webnode.cz/news/vodnici/
https://jan-k-celis.webnode.cz/news/bruno-ganz/
https://jan-k-celis.webnode.cz/news/jana-plodkova/
https://jan-k-celis.webnode.cz/news/berlinale-slavi-sedesatiny/
https://jan-k-celis.webnode.cz/news/protektor/
https://cms.jan-k-celis.webnode.cz/news/grandhotel/