Zrození Batmana

Batman, jeden z nejpopulárnějších superhrdinů zprvu komiksových sešitů a později filmů, je jednou z ikon dvacátého století – vedle o několik let staršího (a prvního tohoto typu vůbec) Supermana, ale i dalších nadreálných bytostí, ať už je to Frankenstein, romantické monstrum, které připutovalo z doby ještě o sto let dříve, nebo Frodo, který se v mysli svého autora zrodil sice takřka ve stejnou dobu jako první jmenovaní, ale svým původem je určován do doby, která nepočítá dění na roky, ale na věky.  Tyto postavy v tomto na druhé straně veskrze reálném, technickém/technologickém, pragmatickém či jakým přívlastkem chcete nazvat tento svět, představují něco ze základní lidské touhy či jiných citů, jakýsi archetyp, základní vzorec chování a model hrdiny, model pohádkový, neboť v něm je přítomen princip převtělení. Druhá identita, tak známá z pohádkových proměn, ale i z kulturních dějin, mám na mysli Ovidiovy Metamorfózy, které zachycují ještě starší etapu, než byla doba jejich vzniku, dostává v Batmanovi podobu odpovídající současnému světu, jak řečeno, světu moderní civilizace. Je spojená s žánrem, který se – v oné podobě, jak jej v současnosti vnímáme – zrodil právě z tohoto světa, totiž z komiksu.
Podobně jako Superman vznikl i Batman v prostředí nakladatelství DC Comics, kterou založil v roce 1934 Malcolm Wheeler-Nicholson pod jménem National Allied Publications. Dnešní název DC Comics se odvozuje od stejnojmenného seriálu, který je zkratkou Detective Comics a vznikl přejmenováním původního nakladatelství, které se sloučilo s nakladatelstvím Harry Donenfelda.

Figuru Batmana vytvořil Bob Cane a obměnil Bill Finger. Bob Cane, vlastně Robert Kahn, byl židovský přistěhovalec, jméno si změnil v osmnácti letech. V roce 1936 seznámil svého spolužáka Willa Eisnera, pozdějšího významného kreslíře komiksu, který nazýval „graphic novel“ , se Samuelem Jerry Igerem, vydavatelem časopisu „Wow! What A Magazine!". Společně vytvořili "Eisner & Iger Studio". Společně s textařem Billem Fingerem vytvořil pro seriál „Detective Comics“ figurku Batmana.  Podle vlastní výpovědi se nechal inspirovat rané filmové verze maskovaného Zorra, románové figury mstitele v černé masce, hrané Douglasem Fairbanksem, a mysteriózním borcem jménem Bat, kterého vytvořila spisovatelka Mary Roberts Rinehart. Cane působil později nejen v časopisecké sérii, ale i ve filmovém seriálu v šedesátých letech.
Bill Finger změnil podobu peleríny a koncipoval Batmana jako druhou identitu miliardáře Brucea Wayna. Jedním z dalších zdrojů byla comicsová figura Shadow (Stín), původně vytvořená Waltrem Brownem Gibsonem pod pseudonymem Maxwell Grant pro rozhlasový detektivní seriál.

Když  Bruce Wayne jako dítě musí přihlížet tomu, jak jsou jeho rodiče ve tmavé uličce zavražděni pouličními lupiči, rozhodne se a přísahá u jejich hrobu, že bude chránit město Gotham City před zločinem. Proto tvrdě trénuje a studuje chemii, fyziku, techniku, kriminologii a různé druhy sebeobrany.  Dá si jméno Batman, když při hledání symbolu, který by naháněl strach lumpům, spatří netopýra, který se ztratí ve stínu vily, a navrhne si odpovídající kostým. Wayne je názoru, že zločinci jsou „zbabělá a pověrčivá banda“ a že převlečení jim nažene hrůzu. Od začátku si předsevzal, že bude bojovat proti zločinu všemi prostředky, včetně maximálního násilí, neporuší však přitom nikdy dvě základní pravidla. Nikdy nezabije, pokud se tomu dá zabránit, žádného člověka, a nikdy, traumatizován smrtí svých rodičů, nepoužije střelnou zbraň.

Batman není superhrdinou v užším slova smyslu jako Superman, protože nedisponuje žádnými nadpřirozenými silami. Jeho převaha spočívá v inteligenci, vůli, tvrdém tréningu a technických prostředcích. Se Supermanem nicméně pojí Batmana po určitou dobu přátelství. Vzájemně si důvěřují do té míry, že si svěřují i intimní věci. Superman dokonce svěří Batmanovi prsten kryptonitu, což je jediná zbraň proti němu pro případ, že by se měl stát nebezpečím.

V průběhu času se Bruce setká s celou řadou atraktivních žen, jedna z nich, reportérka Vicki Vale, dokonce málem odhalí jeho identitu. I další ženy představují pro Batmana riziko prozrazení. S Thaliou al Ghul má Batman dokonce syna jménem Damian. Batman se to ovšem dozví až po letech.

Pro Batmana jsou nezbytné jeho technické pomůcky, k nimž patří jeho kostým, který se v průběhu let proměnil z obyčejných punčocháčů v high-tech zařízení, a pochopitelně pak jeho auto – batmobil. Vše se pak ještě pozoruhodným způsobem vyvíjí v jednotlivých filmových verzích.

Na české Wiki-stránce o Batmanovi v komiksu - https://cs.wikipedia.org/wiki/Batman_%28komiks%29, nalezneme seznam sešitů, které u nás od roku 1986, počínaje Návratem temného rytíře (což byla přelomová kniha Franka Millera), vycházely.

Na německé Wiki-stránce nalezneme zevrubný seznam zfilmované podoby Batmana - https://de.wikipedia.org/wiki/Batman .
V prvním z nich, patnáctidílném dobrodružném seriálu z roku 1943, https://en.wikipedia.org/wiki/Batman_%28serial%29,  realizovaném Columbia Pictures, přijdou Batman a Robin na to, že dr. Tito Daka je japonský špión, který disponuje strojem, umožňujícím ovládat lidskou mysl, a tím z lidí vyrábět bezduché otroky, podobné zombie. Ve svém sídle uzpůsobeném jako  fun house ale dr. Daka pracuje na dalším ďábelském vynálezu. Je to radiové dělo, s jehož pomocí si chce podmanit celou zemi. Batman a Robin se pokoušejí udělat tomu přítrž. Když vniknou do Dakovy skrýše, zjistí, že dokonce i Linda Page, snoubenka Batmanova alter ego Bruce Wayna je otrokem – zombie. Přemůžou Daka a nutí jej, aby zvrátil proces, kterým byli lidé proměněni. Pomocí nože, který má skrytý v rukávě, se Daka osvobodí a vezme si Lindu jako rukojmí. V závěru seriálu se Daka zřítí, když se otevřou padací dveře, do bazénu plného hladových aligátorů, kteří si na něm pochutnají.