Zřícenina hradu Bolkow

Zřícenina hradu Bolkow
kulturní památky v Dolním Slezsku

Člověk jenom zírá, pod jednou obcí dva hrady. Dívám se na německou (přečtu to rychleji než v polštině) Wiki-stránku s názvem „Bolkow“, nacházím informace o obci, a pod názvem „Bolkoburg“ teprve o hradu, o němž bude tento příspěvek, ale hned o několik řádků dále další hrad „Świny“ (německy Schweinhausburg), „ležící těsně na severní hranici obce Bolkenhain“, což je pozdější název obce, která se původně jmenovala německy Hain, tj. Háj. Už se nedivím té „slezské fascinaci“ řady osobností, které se zde pohybovaly, básníci, malíři, filozofové. Obraz „chudého Polska“, který jsme měli z doby, kdy jsme jezdili na levné nákupy přes hranice, se radikálně promění v okamžiku, kdy se ohlédneme do historie. Tím, že je řada oněch skvostných zámků opravena, to už není jen záležitost historického snění, ale nové reality.

Burg Hain, později Bolkenhainer Burg, polsky Zamek w Bolkowie, latinsky Hain castrum, je zřícenina hradu na hřbetu nad městem Bolków v okrese Jelení Hora kousek od česko-polských hranic. Latinský název je v první dochované zmínce o objektu z roku 1277. Pravděpodobně jej založil v roce 1270 lehnický kníže Boleslav II. Lysý jako pohraniční pevnost. Po rozdělení Lehnického knížectví, respektive oddělení Javorského knížectví (záměr Boleslava II. byl věnovat jej svému nestaršímu synovi  Heinrichovi, když se ten stal po smrti svého otce lehnickým knížetem, připadlo Javorské knížectví jeho bratrovi Bolkovi I.) připadlo hrad právě Javorskému knížectví. Ten jej měl jako sídlo do té doby, než byl zřízen Zamek Książ (pojednáváme v samostatném příspěvku, německy zámek Fürstenstein). Od počátku pak přebíral Hainburg úlohu středu od staršího hradu Świny.

Po smrti Bolka (Boleslava) II. připadlo Svídnicko-Javorské knížectví Čechám, v doživotním užívání ho měla poslední slezská kněžna Anežka Habsburská  (vdova po Bolkovi, zemřela ve Svídnici 1392, pohřbená v klášteře Křesobor, viz samostatný příspěvek Krzeszow/ Grüssau). Ta na hrad dosadila purkrabího/kastelána Hanse von Logau. Po smrti kněžny mohl český král Václav Lucemburský (Václav IV.), který byl synem neteře Boleslava II. Anny Svídnické (jak známo, byla jednou z žen Karla IV.), začít užívat panství. To ovšem získal do zástavy Jan z Chotěmic, který půjčil králi peníze. Po několika dalších peripetiích získal hrad král Jiří z Poděbrad.

Přeskočíme poněkud komplikované širší dějiny, v nichž hrál úlohu vzdorokrál Matyáš Korvín, maďarský magnát Štěpán Zápolský , tedy Stephan (Istvan) Zápolya, nynější správce   Slezska, rod Tschirnhaus, vratislavský biskup Jakob von Salza, pocházející z durynského šlechtického rodu,  už zmíněný klášter Křesobor, největší věřitel, kterému připadlo v roce 1703 město i hrad, sekularizace 1810 a předání majetku pruskému státu a postupný rozpad hradu, který se stal romantickým objektem.

V roce 1820 začal být právě z těchto ideových důvodů označován jako Bolkoburg.  Teprve na konci 19. století byly zahájeny práce na opravách, v roce 1923 mohly být předány části hradu turistické ubytovně, bylo zřízeno regionální muzeum. Dnes je na hradě zřízeno lapidárium,  jsou zde náhrobky z okolních hřbitovů, zbraně a předměty související se slezskými dějinami. Podíváme-li se na FB profil hradu, vidíme, že je zde dnes čilý ruch.

https://de.wikipedia.org/wiki/Bolkoburg

https://cs.wikipedia.org/wiki/Lehnick%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD
https://cs.wikipedia.org/wiki/Javorsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD

https://www.zamek-bolkow.info.pl/
https://www.facebook.com/muzeum.zamek.bolkow