Želary

Želary
někdejší seminárky studentů LG / projekt Film

Režie: Ondřej Trojan
Scénář:  Petr Jarchovský, podle novely „Jozova Hanule“ Květy Legátové

V hlavní roli: Aňa Geislerová
Dále hrají: György Cserhalmi, Jaroslava Adamová, Miroslav Donutil, Jaroslav Dušek, Iva Bittová, Ivan Trojan, Jan Hrušínský, Ondrej Koval, Svatopluk Beneš, Zita Kabátová, Jan Tříska ad.

Kamera: Asen ŠoPOv
Střih: Vladimír Barák
Zvuk: Jiří Klenka
Hudba: Petr Ostrouchov
Vyrobila Filmvá a televizní společnost Total HelpArt T. H. A
ve spolupráci se studiem Barrandov a Českou televizí

Píší se čtyřicátá léta, doba protektorátu a okupace Čech a Moravy Němci. Eliška je mladá dívka, toho času nedostudovaná lékařka, z důvodu násilného uzavření vysokých škol, pracuje jako zdravotní sestra v městské nemocnici. Má milostný poměr se sympatickým a úspěšným chirurgem Richardem. Eliška i Richard, stejně jako jejich společný přítel dr. Chládek, jsou zapojeni do tajného domácího odboje. Jedné noci přivezou na chirurgickou kliniku těžce poraněného muže, venkovana ze vzdálených pohraničních hor. Muž potřebuje nutně transfuzi. Má stejnou krevní skupina jako Eliška. Ta mu svým dárcovstvím zachrání život. Tak se krví naváže pouto, které v našem příběhu vyústí ve zvláštní, neobyčejně silný milostný vztah, mezi moderní, městskou, vzdělanou Eliškou a barbarským, přírodním mužem s dětskou duší – Jozou.

Odbojová skupina, v níž jsou lékaři zapojeni, je dekonspirována a pronásledována gestapem. Všem hrozí smrt. Zatímco vedoucí skupiny, primář Richard, milenec Elišky, přes noc zmizí do ilegality, pro Elišku, její spolubojovníci za jejími zády narychlo vymyslí jiný, zdánlivě bezpečný úkryt. Dohodnou se s pacientem Jozou, aby Elišku ukryl ve své dřevěnici daleko v horách. S falešnými dokumenty, s novou identitou je Eliška, nyní Hana, donucena ze dne na den opustit městský život a stát se ženou horala. Žit uprostřed divoké přírody, v horské vesnici, kde se zastavil čas před sto padesáti lety. Vesnice se jmenuje Želary.

Film je příběhem o střetu dvou různých světů, dvou různých lidských povah. Jsou příběhem o zvláštním vztahu ze strachu, obav a nedůvěry, dokonce i z odporu vyrostlé silné osudové lásky Elišky-Hany k Jozovi. Lásky tmelené společným úsilím přežít. Želary jsou rovněž vyprávěním o nádherném kusu země, kde se vše odvíjí v souladu s přírodou a jejími často krutými, pravěkými zákony, jimž se člověk musí přizpůsobit, ctít je a vycházet z nich ve svém počínání. Eliška se o to v našem příběhu vehementně snaží.

Želary jsou i dramatickým příběhem plným nečekaných osudových zvratů, odehrávajících se na Bohem zapomenutém místě, v jakémsi oku uragánu uprostřed válkou zkoušené Evropy.

Příběh vychází z autobiograficky ladné novely spisovatelky věty Legátové, která zaujala scénáristu originalitou naznačeného, autenticky prožitého příběhu, který v sobě ukrývá zvláštní, silný a neobyčejně zobrazený milostný vztah. Je východiskem pro obrazově vyprávěný dramatický příběh, zároveň je i vynikající hereckou příležitostí pro hlavní představitele, ztvárňující dobře vykreslené, rozdílné postavy.

Tím, že jde o příběh silné, za nečekaných a neobvyklých okolností se zrodivší nebanální lásky, jsou Želary i příběhem nadčasovým, který tví ve svých dobových kulisách pouze díky kontextu, v němž se může odehrát zápletka. Tím, o čem vypráví, má však přímý vztah k dnešku, současné Evropě i současnému světu. Želary získaly již na počátku devadesátých let ve své literární podobě příspěvek Barrandovské Nadace Miloše Havla. Barrandov Studio zároveň předkoupilo na novelu věty Legátové filmovací práva. V roce 1999 na tuto látku scénárista Petr Jarchovský upozornil režiséra a producenta Ondřeje Trojana, kterého předloha nadchla. Tímto okamžikem začala dlouhá a strastiplná pouť k zafinancování nesmírně náročného projektu. K logickému propojení dvou subjektů: Barrandov Studia a Filmové a televizní společnosti Total HelpArt T. H. A. se vzápětí podařilo získat i Českou televizi. Petr Jarchovský mezitím usilovně pracoval na scénáři.

Scénáristicka podoba díla získala čtyřmilionový grant Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie. Další finance pro rozpočet (vysoko přesahující čtyřicet milionů korun) se podařilo producentům najít na Slovensku u společnosti Alef Film producenta Mariana Urbana, který pro projet získal podporu Programu Pro Slovakia a Mnisterstva Kultúry SR a dále v Rakousku, kde produkční společnost Dor Film producenta Dannyho Krause získala podporu V9deňského Filmového Fondu a televizní stanice ORF.

Dalším zdrojem financí se stal mezinárodní evropský fond Eurimages. Vlastní výrobu filmu zajistila společnost Total HelpArt T. H. A. Ondřeje Trojana, která v nedávné minulosti produkovala čtyři mimořádné úspěšné filmy: Pelíšky a Musíme si pomáhat režiséra Jana Hřebejka a scénáristy Petra Jarchovského, Cesta z města Tomáše Vorla a filmový hit letošního roku Pupendo.

(K. Vrablová)

Komentář

plus
působivá atmosféra okupace (vojáci, kontroly, dvojjazyčné nápisy)
velice promyšlený příběh plný zvratů
herecké obsazení Aňy Geislerové a Györgyho Cserhalmiho
fantastické ztvárnění vesnice na zapomenutém místě uprostřed válečné Evropy

minus
obsazení Miroslava Donutila do role faráře aj. Duška do role učitele
film je poměrně dost dlouhý
dle mého názoru chaotický závěr

nejsilnější část filmu – první třetina

(z práce P. Vagenknechta)