Zámek ve Stráži nad Nežárkou

Zámek ve Stráži nad Nežárkou
třeboňská témata

První volné odpoledne jsem se na hudebním soustředění PSO vydal do nedaleké Stráže nad Nežárkou, přes niž jsem přijel do Třeboně od Jindřichova Hradce. Jméno světoznámé operní pěvkyně, ve své době jedné z těch opravdu velkých hvězd oné zašlé doby velkého světa a salónní noblesy, k níž patřil třeba ještě houslový virtuóz Jan Kubelík a pak už málokdo, jsem slýchával od dětství od mé babičky, která si zpívala operní árie vlastně tak trochu s onou představou doby, kdy i ona byla mladá, což časově nebylo o příliš mnoho později než v době největší slávy velké divy. Mě samotného ovšem, kromě zalíbenosti v době secese, zajímala osobnost Emy Destinnové tak nanejvýš coby součást obecné vzdělanosti, samozřejmě, coby člověka se vztahem k muzice, asi přece jen o něco více. Zaregistroval jsem film Jiřího Krejčíka Božská Ema (1979) – z oné řady životopisných filmů té doby (Lev s bílou hřívou, o Leoši Janáčkovi, 1986, Člověk proti zkáze, o Karlu Čapkovi, 1989), ale jinak jsem se tématem nijak dále nezabýval.

Do Stráže nad Nežárkou jsem se nicméně nikdy v životě nedostal, ostatně zámek, jak se dočteme na jeho internetových stránkách, byl do roku 2006 nepřístupný, protože jej v posledních předchozích zhruba šedesáti využívala armáda a posléze ústav sociální péče, než jej v roce 2002 koupila, včetně přilehlého zámeckého parku a lesoparku koupila Radoslava Doubravová. Ta jej po rozsáhlé rekonstrukci v letech 2003 – 2006 poprvé v historii zpřístupnila veřejnosti – se záměrem, který výstižně vyjadřuje věta na webové prezentaci: Ema Destinnová se opět "vrátila domů" - na zámek do Stráže nad Nežárkou!! Kromě muzejní expozice , „která je procházkou životem a dílem“ pěvkyně, je část prostorů v zámku věnováno také jiné osobnosti, pěvkyni Jarmile Novotné, zámek není ale pouze muzeem, nýbrž ožil i dlouhodobým projektem „zámek plný hudby“.

Zámek se nachází nad náměstím v charakteristicky podélném tvaru, jak to známe z řady jiných jihočeských měst, město je přístupné dvěma odbočkami ze silnice č. I/34 (E 551, od Jindřichova Hradce do Českých Budějovic) zhruba deset kilometrů od Třeboně. Ze dvou nabízených okruhů jsem si na doporučení slečny u stánku před brankou do zámeckého parku koupil vstupenku do muzea, neviděl jsem tedy Komnatu duchů a tuším ani Modrou jídelnu, v níž zámecká paní přijala T. G. Masaryka. Obrázek o osobnosti pěvkyně i její době si ale člověk mohl udělat – a především „vcítit se“ do někdejších časů – především na základě opravdu skvostných divadelních kostýmů pro jednotlivé role či množství fotografií a plakátů. Chtěl jsem se dostat do prostoru toku řeky Nežárky, kde prý pěvkyně ráda trávila čas (v expozici je řada fotek vášnivé rybářky ve stáří), ale nepodařilo se mi to. Zřejmě bych se byl musel nechat nalákat na tajnou chodbu, inzerovanou v dalším programu.

Nicméně svůj úkol návštěva splnila – především jsem si říkal, hlavně, že zámek neměl zrovna zavřeno a nedopadl jsem jako se Sidonií Nádhernou na jednom z minulých hudebních soustředění, kdy jsem se mohl ve Vrchotových Janovicích projít jen zámeckým parkem.

https://www.kapralova.org/EMA.htm

https://www.zamekstraz.cz/ema-destinova

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ema_Destinnov%C3%A1
https://www.novinky.cz/vase-zpravy/jihocesky-kraj/jindrichuv-hradec/3440-19250-zamek-ve-strazi-nad-nezarkou-odhali-nejedno-tajemstvi-pevkyne-emy-destinnove.html