Zámek Ksiaż / Fürstensteinl

„Perla Dolního Slezska“. Patří „k tomu nejkrásnějšímu a nejpřekvapivějšímu..., co jsem kdy v Evropě viděl” (kníže Pückler-Muskau). Pochází z roku 1290 (čtvercová věž bergfried), renesanční část, barokní křídlo, drahocenné kamenické práce a nástropní malby. K návštěvníkům zámku patřil Winston Churchill.

Těmito slovy uvádějí stránky www.oberlausitz.com v české mutaci jeden z největších historických objektů v Polsku, největší zámek v Slezsku a třetí největší v Polsku. Kníže Pückler-Muskau tomu rozuměl, barokní zámek Muskau v Sasku se může pyšnit jednou z nejcennějších zahrad svého typu v Německu.

Stejně jako benediktinské opatství v Křešově, o němž pojednává předchozí příspěvek, i v tomto případě připadají zásluhy o vybudování zámku svídnickému knížeti Boleslavu I. Jako hrad byl založen a postaven v letech 1288-1292. Leží severně od slezského města Wałbrzych (Valbřich), respektive v jeho hranicích  a má pohnuté osudy (stručně je popisují stránky www.polsko.travel.cz): Přídomek ,,clavis ad Silesiam” – klíč ke Slezsku – vysvětluje jeho funkci, chránil totiž důležitou obchodní stezku z Čech do Slezska, za husitských válek poničen, velká renovace 1908-23, tragické období za nacistů, kdy byl (1941) zkonfiskován a připravován pravděpodobně jako hlavní stan Adolfa Hitlera.

Zámek leží na skoro stejnojmenném kopci (Fürstenberg, zámek německy Fürstenstein), z jihu, západu a jihozápadu obklopen hlubokou strží Pełcznica. Vybudován byl údajně proto, že hrad Burg Vriburg, označovaný také Nuburg u města Świebodzice (Freiburg in Schlesien) nedostačoval jako ochrana stezky. Jeho zakladatel Boleslav si pak psal kromě titulu „vévoda slezský“ dodatečně „pán na Fürstensteinu“. K hradu patřil dále Szczawno-Zdrój (Bad Salzbrunn), Polsnitz, Zirlau a město Freiburg. Posledním majitelem ze Slezských Piastovců Boleslav II. zemřel v roce 1368 bez potomků. Protože příslušná dědička, česká královna Anna Svídnická, zemřela už v roce 1362, připadl hrad pozdějšímu českému králi Václavovi IV. (Lucemburskému). Anežka Habsburská, vdova po Boleslavovi, pak měla doživotní právo k užívání. Proto mohl Václav, od roku 1376 císař a od roku 1378 český král, své dědictví Svídnického panství připojit pod českou korunu teprve po její smrti 1392.

Hrad poté byl v majetku řady osob, k nimž patřili např. Beneš z Choustníka, Janka z Chotěmic, Heřmana z Četryc, od jeho syna jej získal český král Jiří z Poděbrad, ještě předtím, za husitských válek jej tato obsadila nová moc, během další historie zasáhl do jeho osudů uherský král Matyáš Korvín, který získal Slezsko, za jeho vlády získal hrad jeho vojevůdce Georg von Stein.

Řada dalších vlastníků následovala. Nejvýznamnějším z nich byl rod Hochbergů, jimž hrad patřil od roku 1509. V roce 1928 jej už neužívali, pouze některé jeho části, přesto zůstala monumentální stavba, která má na čtyři sta pokojů, stále v jeho majetku až do doby, kdy jej zabavili nacisté. Pravděpodobný záměr jsme už zmínili, dále by bylo možné jej rozvádět v souvislosti s monstrózním stavebním projektem „komplexu Obr“ (Komplex Riese), systému tunelů za druhé světové války. Stavební zásahy bohužel neblaze ovlivnily vnitřní architekturu hradu, když byl poničen Křivý sál, Konrádův sál, Míčový sál, z nichž zbyly žalostné trosky. Je pravda, že dodnes jsou některé části hradu nepřístupné a vlastně málokdo ví, co tam vlastně je.

Po druhé světové válce hrad obsadilo sovětské vojsko, a to především zničilo vzácný mobiliář a vnitřní zařízení. Poté hrad sloužil několik let pro ředitelství uhelného průmyslu, pak pro odbory a od roku 1971 se stalo sídlem okresního výboru sportu, turistiky a volného času ve Valbřichu. V letech 1986 až 1990 sídlem kulturního centra »Zamek Książ« a od června téhož roku pak majetkem města Valbřich, využívaným k nejrůznějším účelům. 

Chceme-li hovořit o hradu jako o stavebním a kulturně historickém komplexu, musíme začít starým Horním hradem (Oberburg) na nepravidelném půdorysu a původně třicet metrů vysokou obrannou věží (bergfried). Před ním leží Dolní hrad (Niederburg) s pozdně gotickými stavbami jako např. tzv. Matthäus-Trakt (Matthias-Flügel), tedy Matyášův trakt či křídlo. V druhé polovině 16. století byl hrad přestavěn v renesančním slohu. Vlastně ztratil charakter hradu a na významu nabyly reprezentativní prvky. Pak se přestavovalo v letech 1671–1688, byly přitom odstraněny škody z Třicetileté války a některé části, jako jižní křídlo, byly přestavěny v duchu italského baroka Antonia Domenica Rossiho. Pětipatrová stavba se stále více a více stávala barokní rezidencí šlechtického rodu von Hochberg. V letech 1908 až 1923 došlo k poslední velké rekonstrukci a přestavbě, při níž přibylo monumentální západní křídlo s Bílou věží a věží Georgturm a severní strana byla přestavěna v novorenesančním slohu.

Jak už zmíněno, za války došlo k výrazným poškozením vnitřku. Sál, který až na drobnosti zůstal kompletně zachován, je Maximiliansaal. Ten byl posléze příkladně opraven a stal se součástí komplexu, který je přece jen výrazným turistickým cílem. Lákadlem je například Herní salon, Čínský salon a barokní Zelený salon. Je zachováno rovněž třicet cenných krbů, postavených v minulém století.

Za pozornost stojí rovněž zahrady zámku, zrekonstruované v roce 2007 a dalších letech ze zdrojů Evropské unie. Tak se mohou turisté kochat Vodní terasou, Květinovou, Kaštanovou, Střední, Růžovou a Podkovovitou terasou. Později následovaly Severní a Dolní terasa. Stejně tak rozsáhlá krajinná zahrada o rozloze 125 hektarů, která vznikla na konci 19. století podél potoka Hellenbach, je pozoruhodná. Jejím středem vede lipová alej z roku 1725 do Liebichau. V zahradě se nachází rodinná hrobka.

https://www.polsko.travel/cz/novinky/navstivte-zamek-ksiaz.
https://www.ksiaz.walbrzych.pl/
https://de.wikipedia.org/wiki/Schloss_F%C3%BCrstenstein
https://www.kulturwerk-schlesien.de/kulturlandschaftschlesien/burgenundschloesser/portraits-der-burgen-und-schloesser/322.Fuerstenstein_Ksi.html (pěkný portál v němčině, o hradu pěkná galerie fotek)