Walker Art Center

Walker Art Center
významné stavby současnosti

Walker Art Center je muzeum současného umění ve městě Minneapolis (Minnesota) ve Spojených státech. Je považováno za jedno z muzeí tzv. „velké pětky“, k níž patří The Museum of Modern Art (MoMA) na newyorském Manhattanu, San Francisco Museum of Modern Art (SFMOMA), Guggenheimovo muzeum, rovněž v New Yorku, a konečně Hirshhorn (Hirshhorn Museum and Sculpture Garden) ve Washingtonu. Jméno má podle úspěšného byznysmena Thomase Barlowa Walkera (1840-1928), který jej založil rok před svou smrtí, tedy v roce 1927, jakožto první veřejné muzeum umění na Horním Středozápadu (Upper Midwest). V blízkosti muzea se nachází Minneapolská zahrada plastik, otevřená v roce 1988. Walker Art Center bylo renovováno a rozšířeno v roce 2005.

Muzeum má několik vymezených okruhů/oblastí, jimiž lze také popsat jeho náplň. Program vizuálních umění (Visual Arts Program) je směsice současných, historických, skupinových, monografických, tematických a mediálně specifických pohledů na věc. Stálá výstava je integrována s historií instituce. Ve stručnosti a bez dalších komentářů a souvislostí zmíním jména Joseph Cornell, Frank Gehry, Julie Mehretu, Mario Merz, Kara Walker, Matthew Barney, Robert Gober, Jasper Johns, Ellsworth Kelly, Sherrie Levine, and Claes Oldenburg. Z akcentovaných směrů a škol dvacátého století pak japonský Gutai, vídeňský akcionismus, italské arte povera, pak samozřejmě minimalismus či Fluxus. 

Program scénických či performativních umění (dřívější termín múzická umění) prezentuje místní tanec, poezii, koncerty komorní hudby ve čtyřicátých létech, minnesotskou Operu šedesátých let, řízenou Johnem Ludwigem, Center Arts Council, osobnost Merce Cunninghama, choreografa Alwina Nikolaise, v sedmdesátých létech experimentální divadlo, nové podoby hudby jako rock, pop a folk, umělce jako Mabou Mines, Philip Glass, Twyla Tharp, Meredith Monk aj.

Bohatá je prezentace filmových podob od dokumentarismu po avantgardní či experimentální film, současná i historická díla. V roce 1973 vytvořil Edmond R. Ruben Filmovou a video studijní kolekci (Film and Video Study Collection). Opět v nejrůznějších souvislostech mohou padnout jména Salvador Dalí, Marcel Duchamp, Fernand Léger, William Klein, Derek Jarman, Bruce Conner, Marcel Broodthaers, Nam June Paik, Paul Sharits či Stan Brakhage.

Podobným způsobem bychom mohli rozvést oblast designu, nových médií či edukačních programů. Především je však důležité, že všechny tyto aspekty jsou propojeny v jakémsi úhrnném uměleckém díle (gesamtkunstwerk), co je jeden z principů, ke kterým se v té či oné podobě hlásí nejen postmodernismus, ale je zřejmě – tedy ono propojování – jedním ze zásadních rysů celé naší epochy.

Kampus o rozměrech 17 akrů (69,000 m²) zahrnuje obě budovy a parky. Severní křídlo bylo veřejnosti otevřeno v roce 1971 a jeho architektem je Edward Larrabee Barnes, přední americký architekt, který studoval u Waltera Gropia a Marcela Breuera, významných osobností meziválečného Bauhausu. Barnes je rovněž tvůrcem Minneapolis Sculpture Garden poblíž Walkerova centra. V roce 2005 „obestavěli“ Herzog & de Meuron tuto budovu „ledovou kostkou“ a zdvojnásobili tak prostor muzea, rozšířeného rovněž o nové galerie, restauraci a divadlo se 385 sedadly. Naplnili tak projekt, jehož kořeny můžeme najít v jeho historii odvíjející se od roku 1927.

https://en.wikipedia.org/wiki/Walker_Art_Center
https://www.walkerart.org/
https://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=542&type=