Vzpomínky na Afriku

Když jsem psal poslední poznámku o filmu Nepohodlný s Ralphem Fiennesem a Rachel Weisz v hlavních rolích, četl jsem v jedné recenzi, že je tento film, kromě jiného také něčím mezi filmy Hotel Rwanda a Vzpomínky na Afriku. Informace o tom prvním z nich si ještě musím doplnit, protože jsem ho neviděl, druhý čirou shodou okolností šel – opakovaně, viděl jsem ho snad už třikrát – v pozdních hodinách v televizi. Ano, hluboké africké téma přírody a životních postojů k něčemu, o čem by bylo možno hovořit jako o „matce Zemi“, úzce provázaný s milostným příběhem, rovněž – byť z jiných důvodů – podobně komplikovaným, totiž v oněch odchodech, tentokrát nikoli ženy, ale muže (a souvisejících diskusích o vztazích mezi oběma), tragické zakončení smrtí pilota, hvězdné obsazení, tentokrát Robert Redford a Meryl Streepová, případně Klaus Maria Brandauer. Originál Out of Africa, režie Sydney Pollack, rok vzniku 1981 (tedy takřka o pětadvacet let dříve než Nepohodlný). V roce 1985 sedm Oscarů,  za nejlepší film, nejlepší režii, za scénář, kameru, původní hudbu, výpravu a nejlepší zvuk.

Úvodní komentář na ČSFd říká, že „patří mezi největší romantické filmy všech dob“. Přitom to není laciná romantika. Odehrává se (už toho srovnávání nechám) rovněž v Keni v roce 1914, tedy je zasazen do doby, kdy začínaly první automobily, což filmu ale nedává rozměr „historického filmu“, protože jde o přepis stejnojmenné autobiografické knihy dánské spisovatelky Karen Blixenové z roku 1937.  V širším kontextu pak dalších jejích knih, novely Skygger pa graesset) a Dopisů z Afriky (1914 – 1931). Dalšími prameny pro scénáristu Kurta Luedtkeho byly dvě biografie o Blixenové. Ta vycestovala do Keni na základě toho, že se provdala za švédského barona Bror von Blixen-Finecke, lovce divé zvěře, vzor Ernesta Hemingwaye. Ten není obchodně příliš zdatný nebo se tak alespoň tváří, takže Karen se musí sama starat o kávové plantáže a zamiluje se do lovce a šlechtice Denyse Finch Hattona.

Film začíná v Dánsku, kdy si již starší Karen vzpomíná na léta, která strávila v Africe. Důležité místo v jejích vzpomínkách zaujímá Denys Finch Hatton, kterého potkala, když přijela do Afriky. Její svatba byla od počátku účelová, neboť rodina Karen byla movitá a baron měl šlechtický titul, i když byl chudý. Přesto Karin cítila ke svému muži náklonnost a trpkost, když se dozvěděla o jeho nevěře. Karen si přivodí syfilis, tenkrát velmi nebezpečnou nemoc, protože ještě neexistoval penicilín, a musí jet do Dánska a podstoupit kůru léčení arsperaminem, tenkrát jediným dostupným prostředkem proti této venerické chorobě (lékař jí řekl, že má šanci padesát procent). Podle filmu je nejpravděpodobnější, že se nakazila od svého muže.

Poté, co se skutečně vyléčila, se vrací do Afriky a žije s Denysem. Nicméně po řadě neúspěšných pokusů proměnit vztah v trvalejší vazbu, neřku-li manželství, Karen nahlédne, že pokusy zkrotit Denyse mají na úspěch podobnou šanci jako zkrotit divoká africká zvířata. Denys kromě toho létá a to se mu stane osudným. Při jednom letu dojde k poruše a Karen se od Masaje dovídá, že došlo k letecké katastrofě a Denys zahynul. Poslední rána pak je, když požár zničí veškerou úrodu kávy, Karen musí domorodce, k nimž má dobrý vztah, opustit a vrátit se do Evropy. Některé pasáže pocházejí z knihy, některé, napodobující lyrický styl Kareniných knih,  byly napsány přímo pro film. Především vztah Karen k Denysovi se v jejích knihách neobjevuje a pochází z životopisné knihy sak Dinesen: The Life of a Storyteller od Judith Thurmanové, zároveň spoluautorky scénáře.  Na realizaci filmu se podílel rovněž keňský spisovatel Meja Mwangi, pochopitelně znalec místních zvyklostí.

Stránka německé Wikipedie upozorňuje na řadu odchylek filmu od skutečnosti, některé jsou úsměvné. Vztah Denyse a Karen byl ukončen dávno před smrtí Denyse. K požáru kávové sklizně došlo už v roce 1923, nemohl být tedy příčinou konce farmy v roce 1931. Karen byla na terapii syfilidy v Dánsku dvakrát, nikoli pouze jednou. Parní lokomotiva, která byla při filmování použita, byla v té době již mimo provoz. Sice zatopili pod kotlem, takže z komínu šla pára, ale vlak tlačila diesellokomotiva. Lvi ve filmu nepocházeli z národních parků v Keni, ale byli přivezeni ze zoologické zahrady v Kalifornii.

https://de.wikipedia.org/wiki/Jenseits_von_Afrika

https://www.csfd.cz/film/7376-vzpominky-na-afriku/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vzpom%C3%ADnky_na_Afriku

https://www.youtube.com/watch?v=CbVTzvvvtQ8
https://www.youtube.com/watch?v=KKn8_RhR1zo
https://www.youtube.com/watch?v=UlwNPqsY8x8