VTP park Jičín
12.10.2011 19:13
VTP park Jičín
strategie vysvětlování
motto:
architektura / krajina / vzdělání / prosperita
Jezuitská kolej v Jičíně patří do areálu a zároveň komplexu staveb, které byly součástí záměru Albrechta z Valdštejna vytvořit z provinčního městečka pod Krkonošemi město formátu evropské metropole.
V aktuální době s pravidly, zvláště ekonomickými, v mnohém zásadně jinými než v době vévody, je svým způsobem mnohem obtížnější nějakým způsobem pojednat kulturní dědictví, které představují hmotné i duchovní stopy Valdštejnových aktivit, což je o to komplikovanější, že z jeho projektů zůstala torza, v mnohém na první pohled ne tak atraktivní jako jsou stavební památky v Kutné Hoře, v Litomyšli či v Českém Krumlově, nýbrž jistým způsobem „skryté“ v urbanistickém rozvržení, hodného těch nejmodernějších evropských měst.
Právě proto je jedinou cestou, jak s komplexem stavebních objektů něco udělat, nechceme-li o ně přijít, být velkorysý jako kdysi vévoda. Velkorysost neznamená naivitu, jak se může leckdo domnívat, nýbrž být „na úrovni doby“, být informován („v obraze“) o nejaktuálnějších trendech dneška, a ty umět využít – právě tak to vévoda, tenkrát někdy možná trochu drsně, udělal.
Řešení pro jezuitskou kolej se hledá dvacet let. Shora zmíněná česká města se včas zachytila zdroje pro záchranu tamějších významných památek a, zásadně, někdy alespoň částečně je rekonstruovat - v Litomyšli stavby na zámeckém návrší s klášterní zahradou, v Kutné Hoře především chrám sv. Barbory a nejčerstvěji předláždění celého historického středu. V Jičíně se podařilo předláždit centrum města, a podobně jako v Litomyšli (zakázkou téhož architektonického ateliéru) rekonstruovat zámeckou zahradu, a celá řada drobných rekonstrukcí (hovořím o opravě památek, nikoli řadě nových objektů např. sportovního a rekreačního určení).
S těmi hlavními památkami, především kolejí a loggií, se žel, zatím příliš nepokročilo. Okamurův projekt Valdštejnské eurouniverzity, nepostrádající zmíněnou velkorysost a přitom aktuálnost dnešních formátů, se nepodařil realizovat, další varianty, k nimž byly vytvořeny i studie, v souběhu dvou okolností – totiž finanční krize posledních let, a ukončení možností čerpat evropské peníze pro opravu památek, nemají perspektivu.
Odborníci nám řekli, že v současnosti město prakticky nemá šanci získat peníze na opravu historické památky v objemu, který by byl třeba, tedy stovek miliónů korun. Způsob, jak se věci zhostit, odpovídá idea vědecko-technického parku, jaké se začaly před desítkami let v Evropě a nyní také v naší zemi budovat. VTP vznikly ve velkých městech, jako je Ostrava, Plzeň, Olomouc či Hradec Králové, ale i v menších městech. Parky se budují v nejrůznějších místech – v Milovicích se stává objektem jeho vybudování dokonce tamější „vybydlená zóna“. Celkem v současnosti je fungujících zhruba čtyřicet vědecko-technických parků. Pokud se správně orientujeme v současnosti, je to prakticky jediná cesta, jak najít nějakou funkci pro komplex jezuitské koleje.
Z definice je VTP je podnikatelská infrastruktura (např. průmyslová zóna, podnikatelské prostory k pronájmu) přispívající k růstu ekonomické úrovně regionu prostřednictvím podpory rozvoje a růstu firem se zajímavým nápadem a zaměřením. Často je vědeckotechnický park umístěn v blízkosti univerzity. Velmi zjednodušeně lze říci, že základem formátu VTP je spolupráce vysoké školy s firmami. Umístění VTP v historickém komplexu Valdštejnských budov není ovšem nijak v rozporu s předchozími myšlenkami využití Valdštejnské památky. Valdštejnův odkaz, který lze shrnout v hesle architektura / krajina / vzdělání / prosperita, uvedeném jako motto tohoto textu, tento dnes aktuální formát naplňuje. Evropský fond, který je základním zdrojem financování a předpokladem úspěšnosti, se dokonce jmenuje Prosperita. S trochou nadsázky se dá říci, že Valdštejn by dnes postupoval právě takto.
První rozumná námitka opatrného hospodáře, který se bojí vzniklého zadlužení, je, že projekt tohoto druhu představuje velký objem peněz. Objem příliš velký na tak malé město jako je Jičín. Jestliže se projekt „nepovede“, bude město na generace v dluhové pasti, z níž nebude schopno se vymanit. Je třeba samozřejmě vše velmi dobře rozvážit, nicméně je třeba říci, že zatím všechny projekty, kromě jednoho, kde lze vznést pochybnosti poněkud jiného druhu, běží, rozvíjejí se a, snad lze říci, že i prosperují. Absolutní garance úspěšnosti samozřejmě nelze apriori dát, nicméně dva argumenty tady jsou: Formát VTP je po desetiletí ověřen v Evropě. Ovšem, to nemusí platit v Česku, známe své pappenheimské. Druhý je nicméně, že tento formát je nastaven tak, že je všestranně výhodný pro všechny zúčastněné, takže všichni zúčastnění mají zájem na jeho kontrole a posunu vpřed. K hrozbě velké zadluženosti lze říci, že kritéria jsou nastaveny tak, že VTP lze budovat po etapách, přičemž dobudovaný a provozovaný úsek (pronájem prostoru či technologií) financuje další úsek, takže reálně je „ve hře“ třeba čtvrtina celkového objemu peněz – s tím, že je možné v podstatě v každé fázi uzavřít objem projektu a nerozšiřovat jej do původně zamýšlené podoby. Rovněž důležité kritérium udržitelnosti deseti let či naplnění projektovaným počtem firem nepředstavuje žádné ohrožující či dokonce smrtící riziko, protože např. počet firem se v průběhu deseti let „sčítá“. Nechci zacházet do detailů, ty jsou popsány v materiálu, který pracovní skupina vypracovala v těchto dnech. Samozřejmě, že všichni, kdo se vydali touto cestou, stáli před zcela novou realitou, stejně tak, jako jsme stáli po Listopadu 1989, a museli mít obavy z toho, zda dokáží projekt zcela nového charakteru zrealizovat. Dnes však existuje Společnost vědeckotechnických parků ČR
https://www.svtp.cz/ , kde je obsažena základní dokumentace o VTP, informace o poradách ředitelů, kteří už mají leckteré zkušenosti, systém SPINNET, zprávy z regiónů, informace o mezinárodní spolupráci atd. Na stránkách jednotlivých VTP (např. v Olomouci, Ostravě, Hradci Králové atd.) lze najít „návody“, co je třeba , zkrátka „jak se dělá“ VTP. Všichni mají zájem na tom, aby projekty fungovaly, protože přinášejí nemalé zisky – ty finanční, i ty z „přidané hodnoty“. Ty druhé jsou (teď opisuji ze společně připraveného materiálu)
Přidané hodnoty projektu a výsledné efekty:
1. Oprava významné kulturní památky v regionu
2. Aktualizace historického významu a duchovního rozměru města Jičína obecně i Valdštejnova dědictví vize města jako politického a hospodářského centra Frýdlantského vévodství v rámci českého království z let 1620-1634
3. Zvýšení prestiže města v oblasti turistického ruchu.
4. Význam jako města v rámci univerzitní mapy Česka v podobě zásadního společenského a
studijního centra v zemi.
5. Zvýšení atraktivity města pro podnikatelské prostředí, stimuluje rozmach podnikání.
6. Motivace pro demografický růst.
7. Dostupnost služeb a atraktivita především pro mladé rodiny a generaci, která stojí před rozhodnutím, kde si zvolí místo pro život.
Základním předpokladem úspěšnosti je podle mého názoru manažer celého projektu, který dokáže VTP uvést do chodu a udržet jej v něm. Můžeme říci, že ho ve svých řadách„nemáme“. I toho ovšem, jak se můžeme dočíst na stránkách vědeckotechnických parků, vygenerují například vysoké školy nebo zúčastněné firmy.
Podstatné nyní je, že stojíme – všichni – před rozhodnutím, jak se k možnosti vybudovat v Jičíně něco, co může povednout město zase o kus dál zásadním směrem, postavíme. Zda budou podnikatelé mít zájem pustit se do něčeho, co by je mohlo „zajímat“, zda najdeme sílu čelit nástrahám, které se mohou vyskytnout, zda dokážeme vystoupit z přikrčeného lokálního myšlení či nikoli. Pokud by se věc podařila, mohla by i jičínská veřejnost mít z Valdštejnského vědeckého technického parku významný profit, protože se zdaleka nemusí jednat o uzavřený objekt za branami, střeženými kamerami, nýbrž místo, kde se může dít i – v nejširším slova smyslu, například v konferenčních sálech – kultura. Do Jičína mohou přijít lidé, kteří mají energický rozměr a mohou ve spolupráci pomoci i leckterým způsobem i Valdštejnovu městu.
Adresy některýchVTP
https://www.vtpup.cz/
https://www.vtpo.cz/
https://www.tchk.cz/
https://www.jcu.cz/public-relations/vedeckotechnicky-park-ceske-budejovice
https://www.nri.cz/web/ujv-600/vedeckotechnicky-park
https://www.czechinvest.org/v-roztokach-vznika-vedeckotechnicky-park
Jan K. Čeliš
30. září 2011
———
Zpět