Viktor de Kowa

Viktor de Kowa
z historie (německého) filmu

Přemýšlím, odkud nejspíš český divák zná filmového a divadelního herce, režiséra, šansoniéra a vypravěče, který hrál už v předválečných snímcích a později třeba s Romy Schneiderovou, a napadá mě, že nejspíš z dobrodružných filmů velké vlny Mayovek v šedesátých letech s Pierrem Bricem a Lexem Barkerem. Bylo by ovšem velké zjednodušení tuto veskrze zajímavou osobnost „zaškatulkovat“ do šarže filmů, které tehdejší čeští diváci vnímali jako velké osvěžení a velký hit, a teprve po letech si možná uvědomili i skutečnost, že i tyto filmy mnohdy byly slabší žánrová komerce.

Příjmení „de Kowa“ je zkrácené občanské jméno Kowarzik (celé: Victor Paul Karl Kowarzik), je tedy otázka, zda Viktor Kovařík neměl české či slovanské předky. Nasvědčovala by tomu i skutečnost, že se narodil v malé vesnici Hohkirch u Zhořelce (Görlitz), městu na sasko-polském pomezí. Syn zemědělce a inženýra vyrůstal v Drážďanech a v Seifersdorfu u Dippoldiswalde –  tam začal chodit do školy – , a pak v Saské Kamenici (Chemnitz). Studoval na Umělecké akademii v Drážďanech a nejdříve se stal kreslířem plakátů. Pokračoval ve studiu herectví u Ericha Ponta, který mu zprostředkoval první angažmá u Státního divadla v Drážďanech. Hrál v Lübecku, Frankfurtu nad Mohanem a Hamburku a skončil v Berlíně, kde hrál na Volksbühne, v Německém divadle a u Gustava Gründgense.

Jeho první role v němém filmu byla v „Zloději srdcí“ (Der Herzensdieb, 1927). V éře UFA (30. a 40. léta) patřil de Kowa k nejvýznamnějším osobnostem filmové komedie. S rolí „Kleiner Mann – ganz groß“ (Malý muž – docela velký) dosáhl mezinárodního úspěchu. Stal se členem NSDAP a režíroval propagandistický film „Hlavu vzhůru. Johannesi!“ (Kopf hoch, Johannes!). Mladý nezávislý a svobodný chlapec se v tomto filmu v organizaci národních socialistů naučí disciplíně a poslušnosti. Ačkoli Joseph Goebbels považoval téma filmu za dobré, byl zklamán de Kowovou režií. Přesto jej zanesl do seznamu nepostradatelných režisérů, což jej uchránilo před frontou, dokonce i tou domácí.

De Kowovo obecně známé podporování nacistického režimu přesto nebylo na překážku jeho poválečné kariéře. Od roku 1945 do roku 1950 byl intendantem berlínského divadla Tribüne a od roku 1956 do roku 1962 členem vídeňského Burgtheatru. Angažoval se v organizacích mírového hnutí a v letech 1962-66 byl předsedou uměleckých odborů člen spolkového předsednictva Svazu německých odborů.

V poválečné době zazářil de Kowa ve filmech Peter Voß, der Millionendieb (1946) jako Peter Voß, Des Teufels General (1955) jako SS-Gruppenführer Schmidt-Lausitz, v Es muß nicht immer Kaviar sein (1961) jako Loos Der Fälscher von London (1961) jako Dr. Wells nebo v Das Haus in Montevideo (1963) jako advokát. Z této doby jsou také mayovky jako Winnetou und sein Freund Old Firehand, kde hrál Angličana Ravenhursta.

Viktor de Kowa hrál také v televizi, věnoval se dabingu, sám byl autorem řady jevištních komedií. také překládal divadelní materiál z francouzštiny.

Filmografie Viktora de Kowy (jak je uvedená na německé stránce Wikipedie) obnáší ke stovce titulů, v polovině třicátých let není výjimka čtyři, pět či dokonce deset titulů během v jednom roce.

https://de.wikipedia.org/wiki/Viktor_de_Kowa
https://www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/90722-viktor-de-kowa.html

Ukázky z filmů
https://www.youtube.com/watch?v=lUkKurfqyrw
https://www.youtube.com/watch?v=yaaipu9dh2o