Varhany Johanna Gottfrieda Silbermanna

Varhany  Johanna Gottfrieda Silbermanna
hudební skvosty minulosti

Nejproslulejší saský barokní výrobce klávesových nástrojů Johann Gottfried Silbermann je nejen odborníkům, ale i široké hudební veřejnosti znám především prostřednictvím (dnešních) nahrávek varhanního díla jeho současníka Johanna Sebastiana Bacha. Silbermann, nejproslulejší ze svého rodu (varhanáři byli i jeho strýc a synovec) vyráběl ale také strunné klávesové nástroje, v mnohém pozoruhodné.

Silbermannovy varhany se vyznačují jasným, zvonivým, nezaměnitelným zvukem. To platí nejen jako jejich hudební charakteristika, ale i pro jejich zevnějšek. Od této linie Silbermann, kterému někdy byly vytýkány konzervativní postoje, neustoupil během celého svého života. Architektonicky se dají Silbermannovy varhany charakterizovat stavební kompaktností a relativně plochými prospekty (jednoduše řečeno viditelnou částí varhan). Standardizovaný typ varhan se sjednocenými menzurami píšťal umožňoval ekonomičnost při výrobě i rychlé lhůty dodání. Silbermann se omezil na pět základních typů varhan:
1. jednomanuálové varhany a pozitivy (opus 2, 7, 15, 20, 26, 34, 36, 37)
2. jednomanuálové varhany na základě principálu 8´ (opus 5, 8–11, 13, 17, 18, 22, 25, 30, 35, 47, 49)
3. malé dvoumanuálové varhany bez 16´ v manuálu (opus 1, 3, 21, 23, 27, 31–33, 41, 44–46, 48)
4. velké dvoumanuálové varhany s 16´ v manuálu (Opus 12, 14, 16, 19, 29, 38, 40, 42)
5. třímanuálové varhany (Opus 6, 39, 43, 50)

Důležité byly Silbermannovy organizační schopnosti a ekonomické rozdělení práce v dílně, podobné dělbě práce v manufaktuře, kde bylo zaměstnáno zhruba tucet spolupracovníků. Výroba větších částí a kovových píšťal byla na místě. Částečně je doložena spolupráce s místními menšími dodavateli a řemeslníky. Silbermann si zajistil monopolní postavení, které ještě stvrdil „šlechtickými“ privilegii. V roce 1723 obdržel od saského kurfiřta a polského krále Augusta II. (proslulý August Silný, budovatel Drážďan) titul „královského dvorního a zemského varhanáře“ (Hoff- und Land-Orgel-Bauer“).

Zvukově byly Silbermannovy varhany ovlivněny francouzskou klasikou. V každém nástroji najdeme zvučný, barevný kornet (rejstřík, který patří k tzv. mixturám s výraznou barvou zvuku, u některých nástrojů jej ale bylo možné registrovat v jednotlivých řadách). Od roku 1720 se od této tendence oprostil a zdůraznil některé německé prvky, jako např. rejstříky gamba nebo quintadena.

Během své činnosti Silbermann vytvořil asi 50 nástrojů, v Sasku je dodnes zachováno 29 nástrojů, mimo jiné také varhany v drážďanském Katolickém dvorním kostele (zmíněném již v minulém příspěvku o Silbermannovi). Jednotlivé nástroje pojednáme, podobně jako charakteristiku Silbermannových cembal, clavichordů a kladívkových klavírů, v některém z dalších příspěvků.

Varhany v Katolickém dvorním kostele v Drážďanech, 1755, J. S. Bach
https://www.youtube.com/watch?v=w121z69z-kM
Varhany v kostele sv. Petra ve Freibergu, 1735, J. S. Bach
https://www.youtube.com/watch?v=w121z69z-kM