Valldemossa / Mallorca

Valldemossa
Poznámky k Mallorce

Názvy míst v sobě skrývají dějiny. Jméno dvoutisícového městečka a kláštera v horách Serra de Tramuntana na severu Mallorky, ale vlastně ne až tak daleko od hlavního města Palma de Mallorca (uvádí se 18 nebo 20 kilometrů), je třeba rozdělit na dvě slova, první z nich pak odkazuje k arabské historii ostrova, totiž wālī  označuje v různých arabských zemích osobu, vysoce postavenou, většinou guvernéra. Ve Valldemosse tedy měl kdysi usedlost muž jménem Musa (v tom jméně už tu arabštinu slyšíme). Arabští dobyvatelé se na Mallorce objevili na začátku osmého století, a přestože se zprvu dařilo jejich útoky odrážet, nakonec se přece jen stala na začátku desátého století součástí Córdobského emirátu a pod islámskou nadvládou zůstala až do století třináctého.

Důvodem, proč je Valldemossa turisticky atraktivní, ovšem nejsou stopy arabské kultury, ale naopak kultury křesťanské. Známý příběh z dějin kultury je románek polského skladatele Frederika Chopina s francouzskou spisovatelkou George Sandovou, kteří zde prožili několik měsíců v zimě roku 1838/39. Místo zvolil král na Mallorce Jakub II. (Jaume II.), protože doufal, že jeho synovi se uleví v jeho astmatických potížích. U Chopina, který byl rovněž nadšen romantickou polohou místa, však znovu propukla tuberkulóza a oba museli pobyt ukončit.

Zajímavé jsou historky související se zdejším Chopinovým pobytem. Onou akční částí dvojice byla Sandová, ta zařizovala bydlení, ale také převoz klavíru, který potřeboval skladatel ke své práci. V té souvislosti se mi také vybavují záběry z romantického filmu Piano (natočen 1993). Podobně to muselo vypadat tenkrát, v době, kdy neexistovaly asfaltové silnice (i dnes je na některých místech Mallorky jízda po úzkých silničkách dobrodružstvím). Kromě toho prý celníci viděli předmět, který měl projít jejich kontrolou, poprvé, a Sandová se musela několikrát vracet z hor dolů, kde čekal nástroj na rozhodnutí úředníků. V chodbě objektu, který je uzpůsoben pro návštěvníky z celého světa (ještě o něm bude řeč), stojí pro Mallorku typická dvojice postav v nadživotní velikosti. Chopin je zpodoben jako plavý muž s modrýma očima. Slyšel jsem komentář, že tak je to správně, Francouzi jej často zobrazují s tmavými vlasy, ale polský skladatel byl přece jen Slovan.

Chopin a Sandová se ubytovali v bývalém kartuziánském klášteře, který zde založil aragonský král Martin I. na základových zdech zámku (Alcázaru). Ten je dnes jednou z největších pamětihodností celého baleárského ostrova. Jeho dnešní podoba pochází ovšem z pozdější doby, z největší části z 18. století. V roce 1835 byl klášter sekularizován, mniši vyhnáni a devět klášterních cel bylo jednotlivě rozprodáno. Jsou dodnes v soukromém majetku, několik lidí zde bydlí. Jednotlivé cely jsou, stejně jako další prostory kláštera, místem jednotlivých muzeí. Návštěvníci mohou obdivovat starobylou lékárnu (vůně a kosmetika je jednou z oblastí, kterou je Mallorca proslulá, např. mandlový olej), knihovnu s rozsáhlým fondem starých svazků, místnost, v níž si uděláte alespoň matnou představu, v jakém ústraní žili mniši, jimž bylo zapovězeno mluvit a kteří se podřizovali velmi přísným regulím. Jsou zde rovněž některé chopinovské relikvie, a všude se zdůrazňuje, že zde Sandová napsala knihu Zima na Mallorce („Un Hiver à Majorque“, můžete si ji v přilehlém obchodu i koupit). Na prostranství před pozoruhodným novoklasicistickým kostelem z 18./19. století je pak bronzová busta skladatele.

Malebné je ovšem celé městečko, zasazené do horského údolí. Strmé a křivolaké uličky s charakteristickými květináči ve zdech, vše v jednom duchu barvy a materiálu. Takřka na každém domě je většinou keramický obrázek, který připomíná Catalinu Thomás, jedinou svatořečenou Mallorcy, která se zde narodila. Rodný dům se nachází na Carrer de la Rectoria, v přízemí je jednoduchá svatyně na Mallorce velice uctívané dívky, která byla po dvou stech letech po své smrti v roce 1792 papežem Piem VI. prohlášena za blahoslavenou a v roce 1930 papežem Piem XI. svatořečena. Catalina se od útlého mládí modlila u vlastnoručně zhotoveného oltáře, a tím se ubránila nejrůznějším pokušením a vizím. Její mimořádné zbožnosti si všiml jeden šlechtic a zařídil, aby byla přijata jako novicka v ženském augustiánském klášteře v Palmě, ačkoli byla chudá a nemohla tedy přinést povinný dar. Pro svoji trpělivost a sklon k mystice byla na jedné straně obdivována, na straně druhé se na ni některé sestry dívaly s nevraživostí. Zemřela v roce 1574 v klášteře svaté Marie Magdaleny.

Poslední zmínkou budiž iniciativa amerického herce Michaela Douglase, který má ve Valldemosse vilu a zřídil zde kulturní centrum Costa Nord. Nabízí informace o přírody pohoří Serra Tramuntana a pravidelně se zde konají kulturní pořady.

https://www.mallorca-web.cz/geografie/valldemossa
https://de.wikipedia.org/wiki/Valldemossa
https://de.wikipedia.org/wiki/Kartause_von_Valldemossa

https://www.youtube.com/watch?v=2G9JC2nTKzo

moje fotky
https://jankcelis.rajce.idnes.cz/Vylet_na_Mallorcu_Valldemossa/