Valdštejnské slavnosti v Jičíně 2010

Jičín je jedním ze tří Valdštejnových měst, vedle Frýdlantu v Čechách a Chebu, kde byl zavražděn – a nepočítáme-li Mnichovo Hradiště, kde je pohřben, a samozřejmě Prahu. Jičín nicméně byl tím místem, ze kterého chtěl vévoda vybudovat své sídlo a evropskou metropoli, je tedy svým způsobem „nejdůležitější“. Všechna tři města pořádají slavnosti, které mají stejný název. Zatímco město Cheb pořádá své Valdštejnské slavnosti každoročně, v Jičíně, podobně jako ve Frýdlantu, se konají ob rok, tedy coby bienále, a stejně tak se konají ve dvou dnech, případně o víkendu.

Na turistickém portálu www.jicin.org jsou letošní slavnosti anoncovány následovně:
Všemu lidu veřejnému na vědomost se dává, že ve dnech 28. – 30. května LÉTA PÁNĚ 2010 navštíví město Jičín jeho vládce a stavitel vévoda Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna.
Valdštejnské slavnosti navázaly na slavnosti, které se konaly v roce 1934 u příležitosti třístého výročí Valdštejnovy smrti. Konají se jako bienále v lichém roce v Jičíně a v sudém roce ve Frýdlantu, každoročně pak v Chebu. S valdštejnovou dobou a osobností tohoto významného vojevůdce se můžete setkat i na dalších kulturních akcích. Proto si nikdo nenechte tu velkolepou slávu ujít a s chutí se vypravte do Jičína strávit víkendové dny nevšedním způsobem.

Tentokrát byl bohatý program akcentován otevřením jičínského zámeckého parku (tak, jak jsme jeho jméno znali dosud), případněji nazvaného Valdštejnskou zahradou, respektive jejím „slavnostním předáním do péče našeho vévody Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna“. Rekonstrukce/obnova byla svěřena do péče brněnskému ateliéru zahradní a krajinářské architektury Zdeňka Sendlera. Sendler má za sebou řadu pozoruhodných realizací, k nejvýznamnějším patří úprava Klášterní zahrady v Litomyšli. Na páteční přednášce autor projektu pohovořil o některých aspektech historie tohoto prostoru a přístupech, s nimiž se do obnovy v této době již dost zanedbaného prostoru pustil. Přivítal jsem, že Sendler na jedné straně respektoval obraz, který vtiskl Valdštejnově zahradě na konci třicátých a na počátku čtyřicátých let minulého století jičínský architekt Čeněk Musil, a který je jednak součástí Musilova přínosu našemu městu a zároveň takto zůstává v paměti několika generací – na druhé straně ale přizpůsobil toto pro občany Jičína významné místo funkcím počátku třetího tisíciletí. Sendler zachoval/znovunalezl rytmus a měřítka zahrady v kontextu zámku i prostoru města, rozšířením schodiště zvýraznil návaznost parku na náměstí, pročistil geometrii prostoru, přičemž zohlednil i „hospodárnost“ při budoucí péči uživatelů, akcentoval několika současnými/dnešními prvky modernost založení zahrady, našel herní prvky pro děti, tichá místa pro posezení i souvislosti s okolní architekturou. Pokusil jsem se zachytit architektovo i svoje vidění Valdštejnské zahrady a atmosféru prvního dne, kdy byla zahrada zpřístupněna veřejnosti, v sadě fotografií (jsou zveřejněny na „rajčeti“, viz odkaz dole).

Valdštejnské slavnosti se konaly (včetně oněch „nultých“, ještě z iniciativy skupiny přátel) poněkolikáté, tuším popáté či pošesté, svůj tvar našly v době, kdy se jejich pořadatelem stalo Město Jičín. Ve škále jičínských kulturních akcí představuje velký barokní špektákl, odpovídající historickému tématu. Znamená to samozřejmě také velké „vojenské divadlo“ s kavalérií, dobovými kroji, šermíři atd., dokázaly ale přitom díky souběhu několika okolností překonat laciné souboje, obvyklé na všemožných českých hradech. Jednou z nich je vysoká laťka v konkurenci s týdenním festivalem „Jičín – město pohádky“, který má i delší historii svého trvání, který ale Valdštejnské dny velmi hbitě „dotahují“ přinejmenším co do atraktivity. Kromě toho se ovšem nejedná o „konkurenci“, protože pohádkový festival má přece jen v mnohém jinou povahu, jiné pilíře, jinou filozofii atd.

Už neodmyslitelnou součástí Valdštejnských slavností je postava Vévody, o níž se nedá snad ani hovořit jako o „herecké roli“, spíš jako o dokonalém převtělení, byť jeho fyzickou osobu najdeme ve firemním rejstříku s libereckou adresou a více než desetiletým působením. Samozřejmě Liberec je blízko Frýdlantu a původní šermíř si nejen dokonale osvojil vystupování vévody v historickém kontextu, o kterém něco ví, ale také dokázal, stejně jako kdysi Albrecht Eusebius, dostát aktuální poptávce, „vybudovat vojsko“, se kterým je schopen proměnit město ve vojenský tábor. Jeho popularita stoupla s Valdštejnovými oslavami v minulých letech, totiž v roce 2007 – Valdštejnově roce – ,  zvláště s výstavou „Valdštejn a jeho doba“ ve Valdštejnské jízdárně (2007/2008), označované v době konání jako „výstava roku“, jejímž  organizátorem byl vedle Národního muzea a Vojenského historického muzea rovněž Senát ČR, a prezentací shora zmíněných valdštejnských měst Jičín, Cheb a Frýdlant právě v prostorách pražské Valdštejnské zahrady. Od té doby je Vévoda vídán nejen na řadě Valdštejnských slavností, ale i častěji na televizní obrazovce.

Třetím spiritem agens je Robert Smolík, který se na realizaci Valdštejnských slavností podílí (viz pozn. u odkazů) a který letos odvedl mimořádně dobrou práci. Do Jičína si Robert Smolík přivedl studenty z Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU v Praze, na které učí, a dal jim prostor pro rozvinutí jejich tvůrčího potenciálu. V pátečním večeru v prostoru Valdštejnské loggie a Libosadu v komponovaném pořadu s prostým názvem „Souhvězdí“, narážejícím mimo jiné na Valdštejnův vztah ke hvězdám a horoskopů, rozevřel prostor pro imaginaci, kterou stěží vystihuje jednoduché vysvětlení v programu, kde se uvádí, že se jedná o „výstavu, performanci, loutkové divadlo atd.“. Řekl bych spíš, že svorníkem všeho toho, co mohli účastníci vidět, byl přízrak vytvořený jakousi snovou iluminací – dívka v historickém kostýmu pastelových barev, jakoby z jiného světa, jíž pod sukní praskají elektrické blesky či dívka na houpačce v propasti torza architektury loggie, z níž se v tu chvíli zatočí hlava, přestože jste v bezpečí za improvizovaným zábradlím, ozvláštnění sklepa a dalších prostor magické stavby či zevnitř světélkující trpaslíčci u letitého stromu v parku. To vše by stěží zachytil jakýkoli záznam, (byť bych býval rád vše zachytil v dokumentu, kdyby mi to technické parametry mého fotoaparátu umožňily, tak snad to učinil někdo jiný.)

Robert Smolík pak se svými studenty přispěl i k ohňové show na Valdštejnově náměstí, která vyvrcholila zakomponovaným souboje Valdštejna se smrtí. Na celém dramatickém barokním spektáklu se podílela samozřejmě celá řada dalších aktérů, vedle samotného Vévody tanečníci a hudebníci několika souborů (jejich jména žel neznám), historické vojenské jednotky, ohněstrůjce atd.
Z jiných akcí mám zkušenost, že při organizaci akcí tohoto druhu je nesmírně důležitá spolupráce a souhra všech subjektů v promyšlené dramaturgii, ta je předpokladem vzniku působivého celku. V tomto případě se ovšem kromě toho podařilo spojit to, co bývá velmi obtížné, totiž atraktivní, nechci říkat komerční podívanou s výtvorem, který vznikl v „alternativní“ dílně, totiž monstrózní loutkou přízraku, se kterou Valdštejn bojuje. Nevadí totiž, že to, co vzniklo, je „pro lidi“, s kterýmžto výrokem si spojujeme podbízivou, lacinou zábavu. Naopak. Důležité je totiž poselství, navíc tady naléhavě vyslovené. Poselství ve správném místě celých Slavností, ze kterého zamrazí, které je umělecky účinné. Poselství, které zároveň klade otázky, kdo vlastně byl Valdštejn, otázky po způsobu lidského úsilí i smyslu života vůbec.

A to, že nechci říkat „komerční“ neznamená, že mi není zřejmé, že pořádání každé takové akce něco stojí – zvláště byla-li letos přístupná bez vstupného. Neznám přesné rozpočty (nemýlím-li se, vyjádřil se k nim místostarosta R. Koníř v upoutávce na „Naší televizi“, viz odkazy), v každém případě se podstatnou částí podílelo Město Jičín, které je zároveň hlavním organizátorem Valdštejnských slavností. Tady je na místě pochválit i náročnou úlohu KZMJ a všechny další, kteří k oné pohodě, která byla vytvořena, přispěli.
    

Odkazy
Albrecht z Valdštejna
https://cs.wikipedia.org/wiki/Albrecht_z_Vald%C5%A1tejna
https://armada.vojenstvi.cz/povalecna/utvary/18.htm
https://www.financnici.cz/albrecht-z-valdstejna
Valdštejnské slavnosti ve Frýdlantě
https://www.valdstejnske-slavnosti.cz/

Valdštejnské slavnosti v Chebu
https://tic.mestocheb.cz/vismo/osnova.asp?id_org=100426&id_osnovy=26959&p1=26960

Výstava Valdštejn a jeho doba (Valdštejnská jízdárna 15. 11. 2007 – 17. 2. 2008, pak prodlouženo)
https://www.valdstejn.org/
https://www.novinky.cz/kultura/126842-obrazem-valdstejn-a-jeho-doba-v-senatu.html
https://aktualne.centrum.cz/kultura/umeni/clanek.phtml?id=513893
https://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=425950

Arch. Zdeněk Sendler
https://www.mujicin.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=5954&p1=46392&u=5954&id=858761
https://www.arch.cz/sendler/

Miroslav Kněbort
https://www.tvrtm.cz/valdstejnske-slavnosti-ve-frydlantu-vysperkuje-jezdectvo-id-2374.html
https://www.mesto-frydlant.cz/cs/mesto-frydlant/valdstejnske-slavnosti/aktuality/tiskova-konference-na-zamku-novinare-zaujala.html

Robert Smolík
Aktivity tohoto charakteru mají u Roberta Smolíka svou kontinuitu. Po maturitě na Lepařově gymnáziu absolvoval scénografii na Katedře alternativního a loutkového divadla DAMU, kde působí od roku 2004 jako pedagog. Spolupracuje s celou řadou předních divadel (Buchty a loutky, Minor), své realizace realizoval v řadě zemí, v cizině se podílel i na scénografických výstavách. Jeho v současnosti pravděpodobně mediálně nejznámější realizací je spolupráce na filmu Jana Svěráka „Kuky se vrací“. Zároveň Robert Smolík kontinuálně spolupracuje s jičínskými kulturními organizacemi, především s Muzeem hry (OMaG Jičín), ale i s celou rodinou Gottliebových (Jaromír Gottlieb byl dlouholetým ředitelem OMaG Jičín, jeho žena Dana byla Robertovou profesorkou na gymnáziu, na některých realizacích se podílel i syn Adam), podobně jako s manželskou dvojicí Renatou a Martinem Lhotákovými. V Jičíně Robert Smolík vystavoval (spoluautorství na výstavě Hůl do vody ponořená, zdá se býti nalomená, 2004), od roku 1996 pořádá dětské workshopy (např. dílnu „Gutenberg“ pro festival Jičín – město pohádky, 1999), podílel se na pořadech, jako je Svatojánská noc, vymyslel celou řadu nápaditých realizací ve Valdštejnské loggii, pro Jičín zpracoval koncepci/návrh prezentace města jako města Valdštejnova. Se svou ženou Radkou, která rovněž vystudovala scénografii na ALD DAMU Praha, realizuje dlouhodobý projekt Zahrada v ulici Pod Koštofrankem.
https://www.minor.cz/spip.php?article31
https://www.muzeumhry.cz/vystavy-archiv.shtml
https://www.buchtyaloutky.cz/item.php?article=22
Kuky se vrací
https://www.kukysevraci.cz/ofilmu.html
https://www.facebook.com/pages/Kuky-se-vraci/377937777317
https://www.sms.cz/film/kuky_se_vraci

Odkazy na Valdštejnské slavnosti v Jičíně 2010
Program Valdštejnských slavností v Jičíně 2010
https://www.mujicin.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=5954&id_org=5954&id=1034937&p1=28215
https://www.jicin.org/cs/kultura/pravidelne-kulturni-akce/valdstejnske-slavnosti-v-jicine.html
https://www.liberecky-kraj.cz/dr-cs/novinky-z-regionu/cesky-raj/rok-2010-je-v-ceskem-raji-rokem-abrechta-z-valdstejna.html

Valdštejnské slavnosti na portálu Naše televize
https://nasetelevize.cz/view.php?nazevclanku=jicin-%96-valdstejnske-slavnosti&cisloclanku=2010050021

Pocta Albrechtovi z Valdštejna, ohňová show na Valdštejnově náměstí
https://jankcelis.rajce.idnes.cz/valdstejnske_slavnosti_v_Jicine_2010_II/
webová kamera na náměstí
https://webcam.jicin.cz/
zadat  rok: 2010, měsíc: O5, den: 29, hodina: 21, minuta: 23

Valdštejnských slavností se zúčastnili i delegace ze spřátelených měst v Německu a Polsku, starosta Erbachu Harald Buschmann a zástupce Powiatu ve Swidnici Zykmunt Worsa. Zatímco partnerství s Erbachem trvá takřka dvě desetiletí, kontakty se Swidnicí jsou nedávné – společným projektem je Brána do Pohádky / Wrota do Bajky.

https://www.powiat.swidnica.pl/
(kliknout na Brána do Pohádky / Wrota do Bajky)

Harald Buschmann (CDU) Erbach (Odenwald)
https://www.erbach.de/
(ve vyhledávání / Suche zadat „Magistrat“)
https://www.odenwald-geschichten.de/?p=356
https://www.cdu-fischbachtal.de/cdu-vor-ort/132-landratswahl-harald-buschmann.html

V textu jsem nezmínil řadu dalších účinkujících, např. i ze spřáteleného Erbachu, účastníky jičínské Základní umělecké školy, či Valdštejnskou mši v podání Ritornella Michaela Pospíšila a jičínských Literáků – o nich jsou na těchto stránkách články v sekci:
https://jan-k-celis.webnode.cz/m-pospisil-ritornello-literacy/
na „rajčeti“ pak
https://jankcelis.rajce.idnes.cz/maj_a_les_michael_pospisil_a_pratele/
https://jankcelis.rajce.idnes.cz/ostruzno_u_jicina_barokni_posviceni_zari_2009/

Fotodokumentace na mých fotogaleriích na „rajčeti“:
https://jankcelis.rajce.idnes.cz/Valdstejnske_slavnosti_v_Jicine_2010_I/
https://jankcelis.rajce.idnes.cz/valdstejnske_slavnosti_v_Jicine_2010_II/
https://jankcelis.rajce.idnes.cz/Valdstejnske_slavnosti_v_Jicine_2010_III/

 P. S.

O události píše též Jaroslav Veselý v Jinovinách v čl. Valdštejnské slavnosti pokolikáté?
https://www.jinoviny.cz/view.php?nazevclanku=valdstejnske-slavnosti-pokolikate&cisloclanku=2010060001