TV Stern / Dietmar Mues

TV Stern / Dietmar Mues 
Z německého archívu

Po obecném přehledu bych se rád vrátil k TV příloze Sternu z přelomu 80. a 90. let a okomentoval několik osobností, jimž je věnována pozornost portrétem na titulní straně a úvodním článkem (často Annette Rupprecht, text a Oliver Hadji, fotky) v sešitu (především v zorném úhlu, v němž jsou zde podávány, nikoli z pohledu anno 2014, vyjma odkazů, které mohou reflektovat dnešek).

Dietmar Mues
Žije v Hamburku, řeka tam teče pomalu, říká. Reportéři ho navštívili v Drážďanech, odkud pochází kde točí čtyřdílný televizní film „Träume, Tod & Filzpantoffeln“ (Sny, smrt a pantofle) o Karlu Mayovi. Velice živý („hypermotorický“), dnes 45letý herec vzpomíná, jak ho učitelé marně usměrňovali a marně se snažil běhat za dívkami s lístky do kina. Interview probíhá v „Dresdner Hof“, raději by byl v „Tonne“ (skvělá jazzová hospoda). Vztah k místu? „Haßliebe“ (doslovně láska a nenávist, silný emocionální vztah). Má sklon k přehánění, používání superlativů a žvanivé zvědavosti, Sas stejně jako Karl May, který v pantoflích toužil po největších dobrodružstvích a jiném životě (Säänsucht, sasky Sehnsucht, touha). Mues daboval Lexe Barkera ve filmech v roli Olda Shatterhanda či Kara Ben Nemsiho, Mayových románových hrdinů. Zajímá ho Mayův „Größenwahnsinn“ (velikášství, Wahnsinn je šílenství).
Mues se chová tak, jak se to obvykle v jeho věku už nedělá, s tím, co se člověk obvykle už odnaučil či poztrácel, totiž s dětskou radostí z objevování a otevřeností. Herec je také autorem, svou první divadelní hru nazval „Eine Reise nach D.“ (Cesta do Drážďan – pravděpodobně, spíš než do Německa, což by bylo také „D.“). V každém případě, směje se, měl dobrodružný život, když byl ve třech letech „zavlečen“, těhotná matka s ním šla za svým mužem pěšky osm set kilometrů. Ve třech letech dostal paratyfus, stejně tak, jako Karel May, který byl v dětství dlouho nemocen, dokonce slepý. Podobně jako spisovatel a dobrodruh žil Mues u babičky, otec, původem z bohaté rodiny, rodinu opustil. Matka zpívala ve sborech, rodina se čtrnáctkrát stěhovala, pokaždé ubylo hraček. V roce 1956 se stěhují do Stuttgartu, chlapec jezdí na prázdniny do Drážďan k babičce. V roce 1961 je země rozdělena a přístup „domů“ znemožněn.
Chce být sportovním reportérem nebo hercem. Na vysoké škole v Hamburku se mohou usmát, když hraje Bruna z „Krys“, tak intenzívní to je. Vezmou ho. A on se zbaví svého astmatu. Bere věci vážně, jezdí do Kielu za matkou, tam dostává i své první angažmá, zde se setkává se svou budoucí ženou – ta má volbu, buď komunarda nebo tohohle ulítlého herce. Herecké stanice: Norimberk, Mannheim, Hamburk (Deutsches Schauspielhaus, 12 let). Hraje extrémně expresionisticky, extrovertnost překračuje všechny hranice snesitelného. Pak se osamostatní – a žádné reklamy, žádné dabování, vysoké nároky na sebe. Několik zajímavých rolí.
Dnes je zvláště v rozhlase a v televizi, není ovšem typ filmového hrdiny. Chtěl by mít tak upřený pohled do dálky jako jeho přítel Armin Mueller-Stahl, ten jej ovládá skvěle. Za skvělé považuje rovněž filmy Kubricka, Wajdy či Wenderse. Jeho třetí syn se bude jmenovat Woody Elias, Elias podle velkého Canettiho, jehož romány ho fascinují. A nyní ho čeká projekt Karl May.

https://de.wikipedia.org/wiki/Dietmar_Mues
aktuálně
https://www.youtube.com/watch?v=cKvbuaFeZhE (cena Ohrkanus 2011)
https://www.youtube.com/watch?v=5Y6S26q-gZE  (smrt, autohavárie Hamburg)