Triangl Fest Železnice 2024

O Triangl Festu, popřípadě Železnickém kulturním létě v malém městečku šest kilometrů od Jičína stojí za to něco napsat nejen proto, že jsem zde letos poněkolikáté se souborem Jakub Kazda & Přátelé sám hrál. Mám rád tohle místo sevřené kolem náměstí s výraznou věží radnice a parčíkem se sochou Mistra Jana Husa a půvabnými empirovými stavbami připomínající někdejší lázeňskou tradici, bohužel zaniklou od doby nástupu kapitalismu po převratu v roce 1989, krásný secesní areál u dnešní silnice na Lomnici je užíván k jiným účelům a pro veřejnost v podstatě zanikl, stále tu je ale genius loci sevřeného trojúhelníku na opačné straně náměstí s malým náměstíčkem, kde je místní muzeum a vedle vnitřní dvorec, kde je jedno z festivalových pódií, o pár kroků dál kostel sv. Jiljí, který dal dohromady pan farář Kordík, známý také z působení vězeňského kaplana ve valdické věznici, a po silničce od něj dolů vinice s kavárnou, další místo, kde se hraje, obvykle přímo mezi révou, s výhledem nahoru ke kostelu a na opačnou stranu do krajiny s kopcem Železným a při soustředění k vrcholku Zebína s barokní kapličkou Maří Magdaleny. Na jednom z minulých ročníků jsem ji ukazoval Vláďovi Mertovi, který vystoupil právě Na Vinici (také s ním hrál Honza Hrubý).

Letošní program zahajovali Poutníci, bluegrassová kapela s někdejší slavnou minulostí, která hraje již nějaký čas v sestavě Jiří Pola, kontrabasista, zpěvák a kapelník, který koncerty zároveň uvádí, o generaci starší než ostatní členové, bandžista Petr Vošta, jenž nastoupil do kvarteta před dvěma lety, Jan Máca, mandolína a zpěv a Jakub Bílý, kytara, zpěv a mandolína. Čile koncertující soubor, na šňůře z Moravy (jako domovskou adresu na FB uvádějí Austerlitz, tedy Slavkov, jednotliví hudebníci jsou ale z různých koutů země) do našich krajů, zahrnující vedle Železnice ještě Novou Paku a Kopidlno, hráli mimo jiné také písně z posledního CD Stíny na střechách. Slyšel jsem jen část koncertu, neboť jsem se musel jít připravovat na vystoupení Jakuba Kazdy a přátel, tentokrát v kostele. Nahlížím ještě na jejich webovou prezentaci, ve složce Koncerty uvádějí jako další 23.8. Nové Mesto nad Váhom na Slovensku (kam zhruba posledních patnáct let jezdí jako nejčastější zemi v zahraničí), koncertuje čile všude možně.

Následoval  JONNY z Jičína s českými, slovenskými popovými a rockovými písněmi, který měl hrát Na Vinici, ale vzhledem k dešti, který se, podobně jako takřka každý den v poslední době, nad Železnicí jako naschvál strhl, byl přemístěn rovněž do Muzea, kde pak hrál i Yolo kvartet, rovněž muzikanti, kteří v Železnici nejsou poprvé, nejslavnější hity kapely Queen, pokračovala šansonová skupina Cou Cou a celý program zakončil v pozdních hodinách Tcheichan, uváděný jako rockpopová kapela z Jičínska, Liberecka, Českolipska a Prahy. Soubor, který se zhruba od roku 2014 od „samohraní“ Matěje postupně rozšiřoval do podoby „plnokapely“, která dělá kvalitní vlastní muziku, „čirá radost“, jak komentuje jeden posluchač na Bandzone. Budou také hrát v pátek 13. září a v neděli 15. září na festivalu „Jičín – město pohádky“.

Už nemohu potvrdit, zda Cou Cou byli přemístěni vzhledem k dešti rovněž do Muzea, protože Zdenda Vágner, který mě vezl autem, spěchal na nějakou další bluegrassovou akci. Dohledal jsem tedy alespoň, co se skrývá pod jménem Cou Cou, a dočetl se, že se jedná o profesionální hudebníky, kteří se sdružili v roce 2014 do Tria Cou Cou, kde hrají ale ne tři, ale čtyři zpěváci a hudebníci, Radka Rubešová (zpěv), Zdeňek Häckl (housle), Martin Kudrna (piano a akordeon), Petr Pavíček (kontrabas).

I když jsem nepobyl po celou dobu (bylo nám dokonce coby účinkujícím obdržet pásky a moci shlédnout další pořady zdarma), takovéhle akce jsou pro mě vždy potěšení. Od loňského ročníku pořádání festivalu jeho zakladatel pan Radomír Řehák, známý z firmy se svítidly Cora LED, kterou míjíme, když jedeme lipovým stromořadím z Jičína k Valdicům (a tedy i do Železnice) předal městu a já vždycky říkám, že je to malý zázrak, když se obci o něco přes tisíc obyvatel daří uspořádat něco, čím by se mohlo klidně pyšnit leckteré město podstatně větší.