Tommy Christian Orchestra

Tommy Christian Orchestra
kouzlo starých šlágrů/nahrávek

Najít informaci o tomto tělese na internetu je trošku komplikovanější, resp. nestandardní (na Wikipedii není zmínka), nakonec jsem našel článek v „pdf“-formátu a jinde diskografii. Převezmu tedy některé informace z nalezených zdrojů: Když Tommy Christian opustil Orchestr Garbera a Davise, kde hrál na saxofon, založil si v roce 1924 vlastní taneční a pódiovou kapelu, která hrála do roku 1935 a pak ještě krátce na konci třicátých let. I když Tommyho orchestr byl zastíněn jinými, jako např. Fredem Waringem, Ozzie Nelsonem a jinými, měl ve dvacátých letech velký potenciál. To se prokázalo Tommyho triumfálním úspěchem v Roseland Ballroom v New Yorku v roce 1925. Bohužel, většina záznamy jeho hry, akusticky nahrané na primitivní zařízení u labelu Harmony (dceřiná společnost Columbia), a volba toho, co nahrávali, nedala příliš velkou šanci zachovat to, co kapela uměla.

Carl Kilmer Tommy Christian se narodil v Brewtonu (Alabama) v roce 1902 válečnému veteránovi lékaři Jamesi Clarkovi a Mary Francis Christian. Zpočátku, v deseti letech, se Tommy či Kilmer, jak byl v rodině nazýván, učil hrát na klarinet a eventuálně ho střídal se saxofonem. Pracoval jako prodavač v obchodě s nábytkem, a pak jako prodavač v obchodu s potravinami. Brzy potom Tommy dostal práci v Montgomery (Alabama) v kabaretu, kde hrál na bicí, poté pokračoval v road show, kde hrál na saxofon a bicí. V roce 1920 se usadil v Carrolltonu (Georgia), kde působil jako divadelní hudebník a stal se členem svobodných zednářů.

V roce 1921 se Tommy stal členem Orchestru Garbera a Davise, který vedl houslista Jan Garber (Milton Davis byl klavírista), kde byl uváděn jako sólista na saxofon a hraje vedle Caryla Stevensona, budoucího leadera tanečního orchestru v Los Angeles. Orchestr se vydal na turné přes Bridgeport, Connecticut do Washingtonu D. C., jeho sídlem byl hotel Ansley v Atlantě. Zúčastnil se také prvních nahrávek orchestru pro firmu Columbia v roce 1921 a pro firmu Victor v roce 1923.

V roce 1924 Tommy Christian opustil orchestr a založil vlastní kapelu, s níž se vydal na turné po Pennsylvanii, hrál ve městech jako Williamstown, Huntington, Uniontown a Gettysburg.

V roce 1925 jsou záznamy o tom, že orchestr hraje na Středozápadě, v říjnu v Gettysburgu, na takových místech jako Natural Springs Park, a Portsmouth Society Dance in Portsmouth (Ohio), v Clermont Hall v Kingston (New York). V listopadu byl v Ballroom Roseland zaveden program pro účinkování hostujících tanečních kapel na období dvou týdnů, orchestr Tommy Christiana doplňuje Fletcher Henderson & His Orchestra. V současné době je managerem Arthur Spizzi Agency, Inc., NYC. Orchestr má takový úspěch, že jeho vystupování je prodlouženo do konce listopadu. Při nahrávání pro Columbia records musí být snížen rozpočet, v té době sestává orchestr Tommy Christiana z těchto hudebníků: Bill  McMurray a Lewis Corbett, trubky; Billy Fitzgerald, pozoun; Murray Beeson a Irish Callen, saxofony; Jimmy Cooper, banjo; Ralph Gerard, basa; Carrol Metcalf, bicí; a Charles Wullen, piano, aranžér, manažer.

Tommy Christian & His Orchestra, vnímaní jako “The Sensation of the South” (Senzace Jihu), byli nadšeni z úspěchu v Roseland Ballroom, a oznámili, že budou pokračovat do 1. května 1926, nicméně zanedlouho Variety ohlásilo nervové zhroucení Tommy Christiana a do doby, než se dá dohromady, bude kapelu vést Murray Beeson, saxofonista a aranžér.

Po zotavení Tommyho sejeho kapela vydala na další turné do Pennsylvanie, a v říjnu 1926 si Tommyho kapela objednala taneční sál Trianon v New York City, kde hrála až do ledna 1927. Byla tu šance přímých přenosů - přes WMCA v New Yorku a WFBH v Hoboken kapelu mohli slyšet i posluchači v rádiu. Lahůdkou byla Tommyho saxofonová sóla, která představovala „Tommy Christiana, saxofonového specialistu“. To bylo také v době, kdy se ke kapele připojil Art Barnett jako bubeník, účinkoval ale také jako zpěvák, komik kapely i a skladatel. Recenze nešetří chválou nad svižností a působivostí kapely, efektním použitím melofonu (dobový hudební nástroj) a parodiemi „velké opery“ a jinými kousky, kterými kapela baví obecenstvo.

Rok 1928 by mohl být považován za jeden z vrcholů v kariéře Tommy Christiana a jeho orchestru. Počínaje tímto rokem do roku 1933 platí, že Tommyho kapela bude hrát celé léto na Palisades Amusement Park Ballroom v Cliffside Parku, NJ, a v zimním období pojede na estrádní (vaudeville) turné v Loewových divadlech, především v New Yorku. Většina standardních vystoupení v Palisades byla vysílána v rádiu WPAP (WHN) v Cliffside Parku a, stanice CBS rozšířila vysílání Tommyho kapely po celém východním pobřeží.

Recenze popisují charakter vystoupení v těchto Loewových vaudevillových divadlech. Patnáctičlenný orchestr Tommy Christiana se střídá s dalšími malými revuálními scénami. V Loew´s Temple v Birmighamu (v Alabamě) konferenciér uváděl „Tommyland“, jinde vystupovali pod jménem Tommy Christian And His Dixie Melodists. Na konci roku 1933 Christian uvedl novou jazzovou zpěvačku z Arcadie (Louisiana) jménem Teddy Grace.

V roce 1929 nastala zajímavá spolupráce Tommyho Christiana s filmovou společnosti RayArt Pictures, založenou W. Ray Johnsonem, pro niž bylo například charakteristické ozvučování němých B-movie westernů v podobě muzikálových melodií, což byl vlastně jeden z předstupňů zvukového filmu.  Tommy Christian při této příležitosti natočil dvě věci, Howdy Broadway a krátký film Pep & Personality. V sedmdesátiminutovém filmu hraje Tommy Christian sama sebe jako studenta na vysoké školy (Burdette University), se svou kapelou má úspěch v nočním klubu a vezme si za ženu svou kolegyni. Režisérem filu byl Charles J. Hunt, hráli Ellalee Ruby, Lucy Ames, Johnny Kane, Jack J. Clark, Diana Mullen, Daisy Dean, Art Barnett, Mart Britt, James Parrish, Ted Keith a Mona Soltis.

Ze dvou skladeb, které byly publikovány ( Shapiro, Bernstein, & Co. ) z filmu Howdy Broadway, napsali Atta Boy Old Pal! Old Sock! Old Kid! Old Thing! Old Gold! Old Baby! Billy Moll a Tommy Christian a I Want You To Know I Love You napsali Art Terker a Tomm Christian. Zbytek byly skladby Youre Gonna Be Bue, Gazhoozalum Gazoo (Cal Trainor a Tommy Christian), Sophomore Strut a Gypsy Love a titulní Howdy Groadway. Westcoastový bandleaer Tom Gerun natočil jako hot Atta Boy Old Pal! Old Sock! Old Kid! Old Thing! Old Gold! Old Baby v Los Angeles v roce 1930.

Ačkoli RayArt Pictures byly založeny v Los Angeles, jak Howdy Broadway, tak Pep & Personality byly natočeny v Metropolitan Studios ve Fort Lee, New Jersey, během Tommyho účinkování v sále Palisades Amusement Park. Howdy Broadway přišel do kin 16. října 1929,  a Variety hlásilo, že bude promítán v různých kinech, počínaje v St. Louis, za přítomnosti Christianova orchestru na jevišti. Film je jeden z nejobskurnějších muzikálů v historii kinematografie, zachovala se jediná jeho kopie.

V Pep & Personality jsou čtyři hudební čísla, Who Is It Who a Tommy Christian Stomp patří k nejlepším hot skladbám, které orchestr natočil, ve druhých dvou skladbách zpívá Mart Britt - The One In The World, ve zmíněné  Grand Opera Parody zazáří bubeník Art Barnett. Tento program orchestr uváděl v Mounds Country Club in East St. Louis (Illinois) od září 1929 do ledna 1930. Pokračoval pak na dalších štacích, v hotelích, a byl pro posluchače dostupný v rozhlase.

Během účinkování v Paramount Grill orchestr vystupoval také v Imperial Theatre v New Yorku na benefiční show Give A Job for Aid Broun. To bylo v době, kdy Tommy Christian angažoval pianistu Blaine Stone, který složil Along The Highway Of Love. Tato melodie se objeví také ve filmu Warner Brothers Office Wife (1930, účinkuje Joan Blondell). Bohužel ji ale nenatočil orchestr Tommy Christiana, nýbrž Johnny Walkup’s Orchestra (na Champion a na Gennett).

Srovnáme-li s obsazením orchestru, uváděným výše, zjišťujeme, že se podstatně změnilo: V sezóně 1929/1930 účinkovali Phil a Ted Fischer, trubky; Art Manners, Harold Lawson, James DeAngeles, clarinet/sax, Victor Deangelis, akordeon, Paul Close a Mart Britt (vocal), banjo, Carl Pickel a Blaine Stone, klavír, Harry Rich, kontrabas a Art Barnett, drum/vocals/comedy routines. Adrian Tei, první  saxofonista a zpěvák, uvádí ještě další jména v následující sezóně.

Jerry Rothstein, z jehož studie čerpá tento příspěvek, uvádí další peripetie a podrobnosti Christianovy kariéry, který několikrát rekonstruoval svůj orchestr, a ve 40. letech vystupoval pod názvem Tommy Christian & His Dixielanders. V poslední části studie rekapituluje všechny nejznámější hity, které Tommy Christian při nejrůznějších příležitostech nahrál.  Kopíruju těchto několik odstavců v originále:

As mentioned previously, Tommy Christian’s first Harmony release, That Certain Party and Show Me The Way To Go Home (Harmony 75-H), was recorded in New York City on November 19, 1925, during the Tommys triumphant engagement at the Roseland Ballroom in New York City. Both of these hot sides, which include rousing vocal refrains by the members of Tommy’s band, also cross over into the pop tune and novelty categories.

A high proportion of the band’s Harmony records were of tunes of a “novelty” nature, including Bolshevik, Oh How I Love Bulgarians, How Could Red Riding Hood ?, Heaven Help A Sailor On A Night Like This, Beedle-Um-Bo, Elsie- Shultz-En-Heim, If My Baby Cooks As Good As She Looks,

and If I Didnt Know Your Husband, which to some extent probably reflect the type of material the band specialized in in their theatre and stage work. While drummer/band comedian Art Barnett provides the vocals for the last three tunes, all these sides have hot second chorus ensemble and solo work. Of all these tunes, Heaven Help A Sailor On A Night Like This stands out as the most amusing of the novelty tunes; and it is the best recorded with Tommys band having an especially crisp ensemble sound with the extra added wind sound effects.

Swamp Blues (Harmony 427-H) is the true jazz number ofthe collection. As the title implies, it’s a slow tempo blues number featuring a trumpet solo, a trombone solo, and another muted ‘gurgling’ trombone solo, along with clarinet breaks. The rest of the collection, before Tommy’s last 1930 recording session, is made up of the instrumental pop tunes:- Sam The Old Accordian Man, Proud (Of A Baby Like You), When I’m In Your Arms, ‘Deed I Do, Song Of The Wanderer, and the two obligatory waltzes, Ting-A-Ling and In A Little Spanish Town.

The last recording session by Tommy Christian and His Orchestra took place on November , 28, 1930 in Columbia’s New York City studios. There they recorded What Good Am I Without You, issued on Harmony 1249-H, Something To Remember You By, issued on Clarion 5185; and You’re Diving

Me Crazy, which was rejected. What Good Am I Without You and Something To Remember By have an excellent sound quality due to the use of the Western Electric recording system, that was now (very belatedly) employed by Columbia for thein budget labels.

Probably the rarest and most unusual recording that Tommy Christian appeared on was the coupling issued as Roy Wilson and His Georgia Crackers on Melotone (M 12026). The two

tunes that were recorded in New York on October 30, 1930, were Deserted Blues and Swamp Blues; and both numbers are provided with vocals by the band’s banjoist Mart Britt. The personnel

for this recording session is as follows: Ezell Watson, clarinet/ leader; Jack Purvis and two others, trumpet; Tommy Christian, Pat Davis, Ray Watson, clarinet/saxes, Eddie Stiles, piano, unknown violin; Mart Britt, banjo/vocal, unknown brass and string bass, and possibly Whitey Kaufman, drums.

This extremely rare coupling of Deserted Blues and Swamp Blues is a mystery to many collectors, but the recording session was probably just an opportunity to moonlight under a pseudonym

for another record company, as was common among many known, and unknown bands and musicians at the time. It is especially interesting to note that the Georgia Crackers arrangement

of Swamp Blues, with the exception of Mart Britt’s vocal, is remarkably similar to Tommy Christians 1927 Harmony Swamp Blues recording, right down to the ‘gurgling’ trombone solo - an effect allegedly produced by blowing the trombone whilst the bell is submerged in a bucket of water!

https://www.redhotjazz.com/christian.html
https://www.vjm.biz/tommy-christian.pdf

Who´s It? Who? 1928
https://www.youtube.com/watch?v=ALQ2zAJwyfk

Tommy Christian Stomp, 1928
https://www.youtube.com/watch?v=FU2TMtYmRnc

That certain party, 1925
https://www.youtube.com/watch?v=Kc4t5Darc1A

Elsie Shultz-En-Heim
https://www.youtube.com/watch?v=c59scxLurYI

Oh, how I love Bulgarians, 1926
https://www.youtube.com/watch?v=MO5pEpqh89E