Tomáš Lampar

Tomáš Lampar
Sluňákov

Realizace takového projektu jako je areál ve Sluňákově zahrnuje celou řadu rovin, participací různých subjektů i vývoj v čase. Stejně tak jako Sluneční hora Miloše Šejna, která byla při otevření ještě holá, se v čase zazelená, protože je osetá (zvláštní technologií zpevňující vrstvy postříkané z vodního děla tekutinou s osivem), můžeme si i celou krajinu, v níž se areál zrodil, představit v čase. Tato představa představuje původní bažinaté místo a poté vytvoření několika typů krajin charakteristických pro Litovelské Pomoraví, v (zatím) poslední fázi (před otevřením) pak vytvořením jakéhosi "mobiliáře krajiny", jímž jsou objekty, které zde v posledních několika málo letech (měsících) vznikly.

Nás v tuto chvíli zajímá právě ona etapa (schematicky bych řekl druhá ze třech), v níž byly vytvořeny (rovněž "uměle", lidskou rukou) jednotlivé krajinné prvky, jako třeba rybníky, cesty, lesní porosty atd. A na nich měl významný podíl architekt, malíř, kreslíř, grafik Ing. Arch.Tomáš Lampar (18. 9. 1967). Na úvodní stránce jeho webové prezentace nalezneme kresbu z roku 2007, zachycující jednotlivými barevnými tahy rozdílné pohyby ruky. Je v ní něco "japonského", prozrazujícího skutečnost, že Lampar má vztah k těmto kulturám.

Lampar má vztah k tomuto kraji. Vystudoval Fakultu architektury v Brně, kromě České komory architektů byl (byť krátce) členem Spolku olomouckých výtvarníků, v tomto regionu má řadu různých realizací i výstav, s Olomoucí jsou spojeny i jeho scénické realizace, které představují jednu z jeho oblastí tvorby (zvl. v prvních letech tisíciletí). Je taky kovář, což je pro mě poněkud nepředstavitelné, když si znovu připomínám zmíněné éterické kresby. Je to tedy muž mnoha tváří. A má vztah ke krajině, na webových stránkách je jedna složka - vedle interiérů a dalších oblastí - určena krajině. V návrzích uvádí zpracování Olomouckého hradu, ale také architektonický návrh budovy Sluňákova, ale také zdejší krajiny.

V materiálech nacházím údaj: 1995 – První podrobná ideově architektonická studie současného areálu v Horce (Tomáš Lampar), pak se mi ale další participace vytrácí, na stránkách Sluňákova je další formulace neurčitá: Mnoho práce na realizaci Projektu Sluňákov v Horce nad Moravou. On sám na svých stránkách udává v odstavci Architektonické realizace k areálu Sluňákova datum 2000. Podobně se "rozvrh" prací komentuje v Ekologických listech, olomouckém měsíčníku, zajímavé formulace o stavu roku 2009, viz odkaz). Rovněž Olomoucký deník o věci píše (byť s nepřesnostmi, autorem Rajské zahrady není Miloš Šejn, ale František Skála).

Podstatná u Lamparovy participace je zřejmě skutečnost, že je autorem myšlenky „sedmi bran k tajemstvím přírody“.

A také to neznamená, že by o architektu a kreslířovi nebylo slyšet. V říjnu t. r. avizuje Tomáš Lampar v Šumperku výstavu Kresby a enkaustika. Enkaustika je malování horkým voskem.

https://www.lampar.cz/
https://www.isabart.org/person/6065
https://www.slunakov.cz/index.php?2-1009x009 (Historie Sluňákova)
https://www.ekologickelisty.cz/index.php?option=com_contentHYPERLINK "https://www.ekologickelisty.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=475"&HYPERLINK "https://www.ekologickelisty.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=475"task=viewHYPERLINK "https://www.ekologickelisty.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=475"&HYPERLINK "https://www.ekologickelisty.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=475"id=475
https://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/sedm-bran-hriste-vyhlidky-i-amfiteatr-u-slunakova-.html
https://sumpersky.rej.cz/kam-za-zabavou/63352/