Tim Robbins

Málem bych ho nepoznal. Herec charakteristický svým velice klidným vystupováním a vysokou postavou. Ať si otevřu kterýkoli zdroj, každý – oprávněně – připomíná roli vězně Andy Dufresneho ve filmu Vykoupení z věznice Shawshank, se stejně vynikajícím Morganem Freemanem, podle novely Stephena Kinga, sedm nominací na Oscara. A nyní v Tajemné řece, o pár let starší, ale je to opravdu on. A opět dobrý film, v režii Clinta Eastwooda, s řadou dalších důvěryhodných herců. Tak nevím, co je pravdy na tom, co říká biografický článek Ivana „tron“ Kučery na CSFd, že totiž role v Shawshanku mu propůjčila doživotně slávu a že může natáčet jakékoli hlouposti a tolerance diváků je nekonečná (Kučerův rozsáhlý článek ovšem svědčí o tom, že i on jej považuje za někoho, komu stojí za to věnovat pozornost).

Nechce se mi v tuto chvíli opakovat fakta o jeho herecké kariéře (možná se k tomu vrátím z nějakého úhlu pohledu, který mě zaujme), ale už poněkolikáté narážím na souvislost Tim Robbins – Sean Penn – Susan Sarandonová. Oba herci spolu hráli i v jiných filmech než jen v Tajemné řece, Susan Sarandonová byla Pennova přítelkyně, Tim Robbins se s ní oženil. A teď narážím na to, že se všichni tři angažovali i politicky, patřili k nejostřejším kritikům vlády George Bushe, před začátkem války v Iráku se účastnili řady protiválečných demonstrací.

No a tak, přece jen alespoň jeden jeho film: Arlington Road. Psychothriller z roku 1999 režíroval Mark Pellington, mezi obsazenými herci v hlavních rolích je známý vedle Robbinse (Oliver Lang) Jeff Bridges (Michael Faraday), k dalším patřili Joan Cusack, Hope Davis, Mason Gamble či Spencer Treat Clark. A o čem film je? Michael Faraday je profesorem na Univerzitě George Washingtona a tématem jeho přednášek je terorismus v USA. Poté, co jeho žena Leah přijde o život při nepovedené akci proti domnělým teroristům, u nichž se ukáže, že to jsou nevinní občané, stane se pátrání v této oblasti pro Faradaye posedlostí.

Když zachrání život synovi inženýra Olivera Langa, který se před nedávnem přistěhoval do sousedství, s Oliverem a jeho ženou Cheryl se spřátelí. Těžce zraněné dítě Faraday převezl do nemocnice, jeho zranění se vysvětluje jako následek řádění několika mladistvých s pyrotechnikou.

Faraday začíná pomalu zase vést normální život a zapomíná na strašlivé události se svou manželkou. Pomáhá mu při tom také jeho nová přítelkyně Brooke a její syn Grant. Začne ale být ostražitý, když v Oliverově domě najde stavební plány, které očividně nemají nic společného s jeho povoláním. Náhodně pak najde dopis, adresovaný Oliverovi z Pensylvánské univerzity, ačkoli mu přítel říkal, že navštěvoval Kansaskou státní univerzitu. Když se dá do vlastního pátrání, zjistí, že Oliver se v Kansasu vlastně jmenoval William Fenimore. Faraday se pochopitelně ptá proč, pátrá dál a pokouší se získat informace u Whita Carvera, agenta FBI, bývalého kolegy své ženy. Když pak Faradyova přítelkyně Brooke zemře při autonehodě a on později zjistí, že se mu nedovolala, začne dávat vše do souvislosti s Oliverem Langem a jeho piklemi.

Na konci se zjistí, že Faradyovo podezření bylo oprávněné. Je ale příliš pozdě. Umírá při bombovém atentátu na J. Edgar Hoover Building, budovu centrály FBI. Oliver to ale vše nastražil tak šikovně, že to vypadá, že to je vše práce Faradaye, že on sám byl sebevražedný atentátník. Tomu zdánlivě napovídá i skutečnost, že se Faraday v poslední době choval podivně, zvláštně nápadně, jak o tom hovoří studenti a kolegové v médiích. Skutečným důvodem tohoto chování ovšem byla právě honba za skutečnými atentátníky. Dále hraje pro jeho domnělé obvinění skutečnost, že Faraday přišel o svou ženu právě ve službách FBI a chce se mstít. S tím tedy má Faraday vstoupit do historie nepochybně jako pomstychtivý terorista a pomatený individualista. Faradayův desetiletý syn Grant se dostává ke svým příbuzným, u nichž musí žít s vědomím, že jeho otec byl teroristou. Před domem skutečného zločince Olivera Langa je nápis, že dům je k prodeji. Stěhuje se jinam.

Filmový příběh se velice podobá skutečným událostem. Některé jeho prvky jsou takřka totožné s bombovými útoky z první poloviny devadesátých let (Ruby Ridge, Idaho, 1992, bombový útok na Murrah Federal Building v Oklahoma City, 1995)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Tim_Robbins
https://www.csfd.cz/tvurce/103-tim-robbins/
https://www.kinobox.cz/osoba/21466-tim-robbins
https://de.wikipedia.org/wiki/Arlington_Road (psal to dobrý stylista, věty jsou složitě propracované, skoro to dá práci to všechno odchytit a převést, užívám si to)