Theremin

Theremin
podivuhodné hudební nástroje

Je to jako v těch fantastických filmech ze šedesátých let, nakonec k nim patří třeba i řada filmů Fantomas s Jeanem Maraisem v masce zloducha a vynálezce, s nímž marně bojuje Louis de Funés, ale byla celá řada i českých komedií, teď si nevzpomenu. Theremin vlastně s nimi nemá vůbec nic společného, jen onen pocit fantastičnosti umělého plastového světa, který nám zanechal vizuální stopu v těchto filmech či v architektuře té doby. I když ani tohle vlastně nesedí, protože podivuhodný nástroj, vynalezený v roce 1919 ruským vynálezcem Těrmenem není z plastu, naopak musí být z kovu, aby mohl vzniknout onen indukční efekt, na základě něhož se na tento nástroj „hraje“ – tedy jako na jediný nástroj, kterého se nedotýkáte. A v tom je ta magie.

A s těmi filmy to je nakonec přece jen správně. Protože právě ta nejrůznější UFA či návštěvy mimozemšťanů atd. musely být hudebně prezentovány něčím, co nemá s běžným zvukem hudebního nástroje, z něhož „je cítit dřevo“, nic společného. Na českých stránkách Wikipedie je popsána konstrukce nástroje, skladatelé vážné hudby, kteří pro theremin psali, i interpreti. Jména jako Edgar Varése, Alfred Schnittke, John Cage, Bohuslav Martinů, Tom Waits, Jean-Michel Jarre.  A je tu naznačena i ta skutečnost, že je to nástroj opravdu „futuristický“. Totiž duch doby transformovaný elektronikou a digitalizací nachází nové podoby starých objevů: theremin dnes vyrábí firma Moog, ta, která udělala ten klíčový krok, když v šedesátých letech minulého století vytvořila a v sedmdesátých letech dala na trh nástroj, který dostal jméno podle jeho vynálezce a majitele firmy Roberta Mooga. Vytvoření tónu elektronickou cestou bylo prvním krokem nejen k dalším praktickým výtvorům – vedle syntezátoru též elektronickým bicím – , ale i jedním z těch převratů, za nimiž si už umíme představit elektronické vlastně cokoli, digitální záznamy, „empétrojky“ a já nevím, co všechno dalšího.

Zajímavá je už postava vynálezce, ruského fyzika francouzsko-německého původu, který původně vystudoval v St. Peterburgu violoncello, následně pak fyziku, od rok 1919 vedl fyzikálně-technický ústav v Petrohradě a přitom spolupracoval s moskevským Ústavem hudebních věd. Nástroj, který vytvořil, původně nazval aetherophon. Původně zabezpečovací zařízení cenných předmětů v muzeích se dostalo jako hudební nástroj na světové turné v roce 1927, ruský vynálezce se přestěhoval do New Yorku, změnil si jméno na Leo Theremin a nástroj nechal patentovat.

V roce 1938, tedy o jedenáct let později, se nicméně Theremin vrátil za nejasných okolností do Sovětského svazu, kde se po krátké době protisovětské propagandy ocitl ve vězení odsouzen k trestu deseti let odnětí svobody. Prošel sibiřským gulagem, později se v akademii uvězněných vědců v Moskvě podílel na vývoji letadel. Později se věnoval vlastním vynálezům, mj. v oblasti odposlouchávacích zařízení pro KGB. Po jednom vynálezu dostal Stalinův řád prvního stupně.  Měl nyní možnost vězení opustit, dal ale přednost tomu, moci pracovat v prostředí, které už znal. 

Theremin strávil celkem 27 let v sovětských lágrech a u KGB. Když se v roce 1964 opět vynořil, byl zcela jak uvnitř Sovětského svazu, tak mimo něj kompletně zapomenut. Zapomenuty byly všechny tituly, zničeny všechny dokumenty, které by cokoli potvrzovaly. Fyzikální institut v Peterburgu, ve kterém Theremin učinil onen převratný vynález, tvrdil ještě v šedesátých létech, že nikdy podobného spolupracovníka neměli. Paradoxem je, že v roce 1990, krátce před jejím rozpuštěním, vstoupil do Komunistické strany Sovětského svazu. Jeho předchozí žádosti o přijetí byly vždy zamítnuty. Sovětský „Faust“, jak jej nazval jeho životopisec Bulat Galejew (1996), zemřel ve třiadevadesáti letech v roce 1993 v Moskvě.

K jeho dalším vynálezům vedle klasického thereminu (1919) a zmíněných poplašných zařízení (ve 20. letech) patřil např. terpsiton, zařízení, které převádělo tanec do tónů, theremincello, violoncello bez strun, polyfonní nástroje na principu thereminu (v šedesátých letech) atd.

Theremin patří na jedné straně k „podivným“ nástrojům a předmětům (hudebním nástrojům, uměleckým objektům atd.), charakteristickým pro dobu avantgardy, která napříč obory spojovala dosud nespojitelné, předmětům, které ve své době byly projevem nejaktuálnějších technických možností, a dnes působí naopak jako z jiného světa, na straně druhé k odvážným, radikálním a s představivostí učiněným krokům, bez nichž bychom si nedovedli představit to, co dnes naopak používáme zcela běžně a jako samozřejmost.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Teremin
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lev_Sergejevi%C4%8D_T%C4%9Brmen
https://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-clanky/Theremin-prosime-nesahat~26~srpen~2004/

https://de.wikipedia.org/wiki/Leon_Theremin

https://www.youtube.com/watch?v=9d899b_Dwb4
https://www.youtube.com/watch?v=w5qf9O6c20o