Taste-waste

V témže čísle Instinktu, v němž je příspěvek o semínkách (11. 2. 2016) se hovoří o dalším trendu ve stravování. Článek s názvem „Z popelnice na talíř“ probírá tzv. freeganství (v řadě předchozích se hovořilo i veganství, raw foodu, vitariánství a dalších „specializacích“ vegetariánského stravování jako je laktoovovegetariánství či laktovegetariánství, také v jednom z následujících čísel, 25. 2. je článek o experimentu Na měsíc vegankou), které vychází z prosté skutečnosti, že zatímco ještě před několika generacemi si naši předkové kladli otázku, zda budou mít co jíst, naše generace si vybírá, co budeme jíst a v posledních letech blahobytu dopadáme tak, že výsledkem tržního kapitalismu je mimo jiné neskutečné plýtvání. V Evropě se vyhodí až 38 procent jídla, v Americe dokonce padesát procent, tedy polovina (zároveň si určitě každý položí otázku po kvalitě těchto potravin – při pohledu na polovinu tamních obyvatel, kteří jsou obézní), ve světovém průměru to je tedy třetina potravin, které se vyrobí a vzápětí vyhodí, 1,6 miliardy tun.

Pryč jsou ty časy, kdy se při zabíjačce spotřebovalo vlastně úplně všechno, takže byla příkladem správného hospodaření s jídlem. Ještě moje babička říkávala, že chléb je „boží dar“ a dělala na čerstvém bochníku, než jej nakrojila, křížek. Je pravda, že dnes je někdejší příkaz „dojídat“ mnohdy kontraproduktivní a při překypujících talířích takřka škodlivý, ale ještě starší lidé k tomu byli vychováváni. Tak je jedna z motivací freeganství vlastně v jistém smyslu podobná jako imperativ našich předků, totiž etická – vedle zdravotní, případně ekonomické, ekologické či dokonce náboženské či jiných otázek vlastního přesvědčení. A může to být přímo projev vzpoury/revolty proti konzumnímu životnímu stylu společnosti. Jeho kritika je už staršího data, někdy od šedesátých let (mj. i ze strany neomarxistů), freeganské hnutí se ale datuje až osmdesátými léty, komunity „dumpster diverů“ (potápěčů do popelnic) začaly vznikat v tehdejší době ve Spojených státech. Na německé stránce Wikipedie věnované freeganství, se rozlišuje tento pojem jakožto především politicky motivovaného životního postoje, který se snaží být nezávislý (angl. free) na konzumním způsobu života, zatímco „containern“ označuje samotnou činnost, jejíž příčinou může být ale i ekonomická nedostatečnost.

Článek v Instinktu probírá, jak se jídlo vyhazuje (prošlé lhůty a poškozené obaly potravin, které jsou jinak v pořádku, v supermarketech, nespotřebované v restauracích, móda tvářit se, že „vaříme dobře“, když hostovi naložíme nesmyslně plný talíř a jídlo se pak vyhodí, vyhozená zelenina, která nejde na trh, protože neodpovídá některým požadovaným parametrům atd.), jaké jsou praktiky dumpster diverů, jaké jsou freeveganské festivaly, jaké jsou možné recepty, koho je možné tímto jídlem nakrmit. Příkladem je akce Zachraň jídlo a happening Křivá polévka konaný na pinzetě Národního divadla.

Vegetariánství
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vegetari%C3%A1nstv%C3%AD
zde řada odkazů ke „svobodě zvířat“ a etickému veganství, českým a zahraničním vegetariánským společnostem atd.
Makrobiotika
https://cs.wikipedia.org/wiki/Makrobiotika
Alternativní stravování
https://cs.wikipedia.org/wiki/Alternativn%C3%AD_sm%C4%9Bry_stravov%C3%A1n%C3%AD
Další články
https://freegan.info/what-is-a-freegan/translations/czech/
jeden výborný:
https://ceskapozice.lidovky.cz/nejsem-bufetak-ale-freegan-dcd-/tema.aspx?c=A130212_234606_pozice_96722
https://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1495846-freegani-bojuji-proti-plytvani-vybiraji-potraviny-z-kontejneru
https://www.sedmagenerace.cz/text/detail/jak-se-zije-z-ceskeho-odpadu