Suzanne Vega/ Tom´s Diner

Poprvé jsem tu písničku slyšel někde v rádiu v cizině někdy na konci osmdesátých či na začátku devadesátých let, a překvapila mě ta jednoduchost melodického motivu na pěti tónech molové stupnice na jedné straně a na druhé onen zvláštní způsob variace při jeho takřka stejném opakování, která melodii dává lehkost čehosi nezávazného. Ptal jsem se německého kamaráda, jestli neví, co to je za popěvek, protože mě dlouho tak něco nezaujalo, skoro se dá říci, že mě to zaskočilo. Tím, že to člověka nutí si jej také broukat stejně tak donekonečna, jako je onen originál. Prý Suzanne Vega, a jaktože ji neznám. V té historické smršti té doby jsem se mi pak ta písnička ztratila v zákrutech paměti a na Suzanne Vega jsem narazil, ačkoli jsem ji samozřejmě nějak okrajově registroval, zásadněji teprve po delší době, vlastně takřka po dvaceti letech. Ať už to byla ale nějaká ta pěvecká soutěž v televizi, kde vystupovala jedna talentovaná dívka, pro niž byla Suzanne tou hvězdou, s níž se setkat bylo pro ni vysněným cílem (už jsem zapomněl, o kterou zpěvačku se jednalo, vím jen, že ji organizátoři umožnili se opravdu s americkou písničkářkou setkat), či různá její, poměrně častá vystoupení u nás,  především však Koncert pro Václava Havla při příležitosti dvacátého výročí pádu železné opony 14. 11. 2009, na kterém vystoupilo několik opravdových hvězd světové populární hudby, kromě Suzanne Vegy ještě Lou Reed či Joan Baez. Celou kulturní událost přenášeli v televizi, Suzanne Vega tam opět zpívala ten starý popěvek a vzpomínám si, že mi k tomu vůbec nesedělo ono symfonické aranžmá orchestru, který řídil tuším Jiří Bělohlávek. A pár měsíců na to, nedávno, když první český prezident Václav Havel ukončil svou pozemskou pouť, se Suzanne Vega objevila na onom narychlo zimprovizovaném koncertu na tomtéž místě, totiž v odsvěceném kostele nazvaném Pražské křižovatky, a zazpívala, tentokrát a capella tu písničku znovu. Jakoby tady symbolicky vznikl jakýsi časový oblouk, spojující tu převratnou dobu, kdy i pocit, že dojde k nápravě věcí v této zemi, přinášel všem nezměrnou euforii, s dneškem, kdy si klademe řadu otazníků nad tím, jak se věci v realitě mají. Ale těch pár tónů se znovu a znovu vrací.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Suzanne_Vega
https://vega.net/, zvláště https://albumpages.vega.net/
https://rustedpipe.vega.net/albums.htm

Tom´s Diner (to je ta písnička)
https://www.youtube.com/watch?v=pJWz7twOUHk
Když si pustíte tohle video, v nabídce vám vedle vyskočí pozdrav Micka Jaggera, interpretace We shall over Come v interpretaci Joan Baezové, Perfect Day Lou Reeda, setkání Václava Havla s prezidentem Clintonem atd.

Podoba písně, jak ji nejspíš všichni známe:
https://www.youtube.com/watch?v=VGw3W10QxLA&feature=fvst

V komentáři k videu je stažena část článku z anglické Wikipedie o písni z roku 1981.

"Tom's Diner" is an a cappella pop song written in 1981 by American singer-songwriter Suzanne Vega. It was first released as a track on the January 1984 issue of Fast Folk Musical Magazine. The first time it was featured on any of her own studio albums was as the first track of her own Solitude Standing album in 1987. It was later used as the basis for a popular remix by the British group DNA in 1990. The 1991 release Tom's Album includes the DNA version as well as cover versions by such artists as After One, Chicago-based band Canasta, and Bingo Hand Job (R.E.M. and Billy Bragg). It was also used as the background soundtrack for the opening scene of the 1993 film Untamed Heart.

The "Tom's Diner" of the song is Tom's Restaurant in New York City, which was later fictionalized as Monk's Cafe in Seinfeld.

The song is written as a simple first person vignette of someone stopping at an unnamed diner for a cup of coffee. The song notes the newspaper as well as two women, one who enters the diner and one who stands outside in the rain. The ringing of bells at a nearby cathedral cause the singer to reminisce on an unnamed companion and a picnic previously. When the coffee is finished, it is time to leave the diner to catch a train.

Vega wrote the song based on a comment by her friend Brian Rose, a photographer, who mentioned that in his work, he sometimes felt as if "he saw his whole life through a pane of glass, and [...] like he was the witness to a lot of things, but was never really involved in them." She attempted to think and write in this fashion (including a male perspective) while sitting at Tom's Restaurant, a diner on the corner of Broadway and 112th Street in New York City, which would later become famous as a location for some exterior scenes in the popular television sitcom Seinfeld. (The building belongs to Columbia University and houses some of its programs, as well as NASA's Goddard Institute for Space Studies.) The "bells of the cathedral" that she remarks hearing in the song are those of the Cathedral of Saint John the Divine, located one block to the east.

Celý text
https://en.wikipedia.org/wiki/Tom%27s_Diner

Zkrácený český překlad, doplněný o některé informace:
Tom´s Diner je píseň zpívaná a capella, kterou napsala americká písničkářka Suzanne Vega v roce 1981 a nahrála poprvé na své druhé album Solitude Standing v roce 1987. Na albu je uvedena jako první a zároveň v repríze jako poslední skladba (tam je v instrumentální podobě pro keybord a kytaru), tedy tvoří jakýsi jeho rámec. Po letech se znovu skladba dostala do popředí, když byla použita skupinou DNA Disciples pro remix. Byla také použita pro soundtrack úvodní scény filmu Untamed Heart v roce 1993.
Píseň popisuje lyrickou formou krátký pobyt v kavárně Tom´s Restaurant v New Yorku. Osoba pije kávu a čte noviny a pozoruje ženu, která rovněž vešla do kavárny. Venku prší. Na konci je slyšet zvuk zvonů v katedrále, což připomíná vypravěči předchozí setkání s blíže neurčenou osobou. Na konci vypravěč opouští kavárnu, aby stihl vlak.
Impulsem pro Suzanne Vegu byla poznámka jejího přítele, fotografa Briana Roseho, který poznamenal, že má někdy pocit, jako by "viděl celý svůj život přes skleněnou tabuli, a [...] jako by byl svědkem spousty věcí, ale nikdy v nich nebyl zapojen v nich“. Původně zamýšlela Vega natočit skladbu jako jednoduchou písničku s doprovodem klavíru. Protože ale na klavír hrát neuměla, rozhodla se pro formu, v níž píseň nakonec nazpívala, totiž bez doprovodu.  
Později dostala tato písnička – byl to docela podivuhodný příběh, je popsán na německé stránce Wikipedie, kdy ji dva producenti pod pseudonymem DNA remixovali bez vědomí autorky atd.  – „mainstreamový háv“, který se stal nicméně daleko populárnější, než byl originál nahraný na albu v roce 1987.

Text

I am sitting
In the morning
At the diner
On the corner

I am waiting
At the counter
For the man
To pour the coffee

And he fills it
Only halfway
And before
I even argue

He is looking
Out the window
At somebody
Coming in

"It is always
Nice to see you"
Says the man
Behind the counter

To the woman
Who has come in
She is shaking
Her umbrella

And I look
The other way
As they are kissing
Their hellos

I'm pretending
Not to see them
Instead
I pour the milk

I open
Up the paper
There's a story
Of an actor

Who had died
While he was drinking
It was no one
I had heard of

And I'm turning
To the horoscope
And looking
For the funnies

When I'm feeling
Someone watching me
And so
I raise my head

There's a woman
On the outside
Looking inside
Does she see me?

No she does not
Really see me
Cause she sees
Her own reflection

And I'm trying
Not to notice
That she's hitching
Up her skirt

And while she's
Straightening her stockings
Her hair
Is getting wet

Oh, this rain
It will continue
Through the morning
As I'm listening

To the bells
Of the cathedral
I am thinking
Of your voice...

And of the midnight picnic
Once upon a time
Before the rain began...

I finish up my coffee
It's time to catch the train

Ale pozor. Ta verze, kterou jsem uvedl nahoře (kterou všichni známe), je právě už „předělávka“. Nevím, zda ještě najdu opravdový originál a capella, ale mohl vypadat tak, jak je zachycen na tomto videoklipu:
https://www.youtube.com/watch?v=QhbdvxRDAn0&feature=fvsr

A další záznamy:
https://www.youtube.com/watch?v=2Sv9C3AQTbI&feature=fvsr

Paradoxně tak jedna z prvních písniček Suzanny Vega vybočuje z toho, co dělala později. Stačí si poslechnout pár dalších skladeb, které mnohdy mají vysloveně písničkářský charakter (i když má i řadu jiných věcí):
https://www.youtube.com/watch?v=hbbAGKvC2Gk&feature=artist
https://www.youtube.com/watch?v=tHZV7NOqEY4
https://www.youtube.com/watch?v=K1VNd2hRPfI&feature=fvwrel
https://www.youtube.com/watch?v=pUCZB7IKl4c&feature=related
https://www.youtube.com/watch?v=Cidn4lE2-R8&feature=related
https://www.youtube.com/watch?v=8cxs9WPLTWY&feature=related

Ať už tak či onak, písnička, která má tyto podivuhodné osudy zůstane tou zřejmě tou hlavní ikonou Suzanne Vegy. Alespoň o tom svědčí samotné stránky americké písničkářky.

https://www.suzannevega.com/

Suzanne Vega v Čechách
https://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/158011-suzanne-vega-havel-byl-opravdovou-inspiraci-v-zivote/
https://www.ceskenoviny.cz/kultura/zpravy/v-centru-olomouce-vystoupi-suzanne-vega-koncert-bude-zdarma/660286
https://koncerty.kdykde.cz/poprock/jihomoravsky/14676___suzanne-vega
https://www.ireport.cz/recenze/5478-suzanne-vega-koncert-na-vybornou.html
https://www.pragueout.cz/hudba/articles/suzanne-vega-mb
https://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-54280090-neuveritelna-atmosfera-zavladla-v-lucerne-suzanne-vega-dan-barta-i-plastici-zarili