Stále více miliardářů

Stále více miliardářů
Z odložených časopisů

V nejnovějším žebříčku nejbohatšíh lidí světa, který sestavuje časopis Forbes, jsou stejně jako lini tři Češi. Podnikatel Petr Kellner se v něm s odhadovaným majetkem 9,2 miliardy dolarů (přes 160 miliard korun) umístil na 97. místě. Zdeněk Bakala se 2 mld. dolarů (35 mld. korun) na 595. příčce, Andrej Babiš s 1,1 mld. dolarů (přes 19 mld. korun) na 1057. místě. Cituji takřka doslovně časopis Euro, číslo ze 14. 3. 2011. Zbytek, tedy že si Kellner „pohoršil“, přestože jeho jmění vzrostlo, že celkový počet dolarových miliardářů je letos o dvě stovky větší než před rokem, že nejbohatší, tedy bohatší než Bill Gates, kterého před časem předběhl, a Warren Bufett, je Mexičan Carlos Slim Helú se 74 mld. dolarů, to už jsou detaily.
Teď je otázka, proč se tohle máme dozvídat, tedy co se tou informací zamýšlí a jak ji máme číst. Předesílám, že žiju docela normálně, nemusím si nic zásadního odpírat, moje životní úroveň se, stejně jako řady „normálních lidí“ v posledních dvaceti letech zvýšila, v kontextu sedmi miliard na planetě patřím k těm několika málo procentům, které mají dostatek vody, jídla, mají kde bydlet a mají auto, televizi, tenhle počítač a hromadu knížek, to znamená to, o čem se na jiných místech planety jiným lidem ani nesnilo, a jejich bídu si ani neumím představit. Takže nepatřím k těm, kteří hořekují, jak se mají špatně. Na druhou stranu rozhodně nezávidím lidem, které potkávám, že mají lepší auto, větší dům, sbírku obrazů či měsíční plat v řádech statisíců.
Je určitě fajn mít prachy, nicméně rozhodně nejsem shora uvedenými žebříčky nijak ohromen, fascinován, astronomické částky a soupisy majetku mi nevyráží dech. Jistě také proto, že žiju v Česku, kde bylo vynalezeno slovo „tunelování“, ale i proto, že mechanismus, který k těmto číslům vede, považuju za dost problematický, ne proto, že bych patřil k jakékoli ideologické skupině (nemusí to být jen komunisté), která ví, jak to zařídit na světě lépe, ani proto, že bych si nemyslel, že člověk se má trochu snažit a být za svoje úsilí oceněn. Když si uvědomuju kontext těch kariér, a mnoho toho o tom nevím, když jsem se dočetl třeba o posledním Babišově politickém projektu, když slýchám dennodenně ve zprávách komentáře ke korupčním aférám, když slýchám, kterou další oblast ten či onen z těch nejbohatších chce v tuto chvíli uchvátit (vzpomínám si, když jsem byl před rokem týden ve špitále, že se hovořilo o hromadě nemocnic na Moravě v souvislosti s propojením lékaři-pojišťovny-výrobci léků-nemocnice) opravdu nevzhlížím k těmto lidem s úctou a obdivem. S úctou a obdivem vzhlížím k těm, kteří se svým chytrým nápadem (třeba „zabalit sušenku“, „nahradit knoflíky zařízením, kterým zapnu oblečení jedním zatáhnutím“) a usilovnou pracovitostí (a určitě i určitou dávkou rvavosti, byť ta mi je cizí) dobrali majetku a postavení. Tady ale vidím podstatný rozdíl. Trochu to kdysi naznačil jeden film s Richardem Geerem, ale je mi jasné, že to byla jen pohádka.

Nicméně, kdyby si to někdo chtěl přečíst, tak tady jsou odkazy:
https://byznys.ihned.cz/c1-51047510-forbes-nejbohatsim-muzem-sveta-je-opet-mexican-carlos-slim-helu-majetek-miliardaru-se-zvysuje
https://aktualne.centrum.cz/tema/forbes_2770/majetek_1251/
https://www.financninoviny.cz/zajimavosti/zpravy/forbes-nejbohatsi-je-mexican-carlos-slim-helu-kellner-je-97-/607721