Spirit (I)

Kdysi mě od téhle americké rockové formace fascinovalo album Twelve Dreams of Dr. Sardonicus, bylo mi z něj jasné, že skupina, která ho nahrála, nějakým způsobem vybočuje z okolní muziky stylem, neotřelými nápady etc.. Psychedelický obal desky a odlišnost od oné větve hard rocku, který se prosazoval s Deep Purple či Led Zeppelin, lišili se ale i třeba od kapel jako Fleedwood Mac, Jefferson Airplane či Crosby, Stills, Nash &Young.

Když se nyní vracím ke kapele, jejíž éra řečeného alba (zač. 70. let) byla určitě ona nejslavnější, nemůžu postupovat jako u některých dalších, kdy se zajímám o to, co bylo po letech největší slávy, protože zajímavá už byla i ona alba před Dr. Sardonicusem. Hned to první, eponymní album, které coby symbolicky zahajuje celou kariéru skupiny výkřikem (podobně jako Formanův film Amadeus zahajuje výkřik „Mozart!“, tedy v češtině méně efektně, protože tři slabiky jsou moc –„Mozarte!“), je zajímavé. A řada dalších rovněž.

Takže se trochu porozhlédneme – s pomocí německé stránky Wikipedie (byť na české je rovněž skupině věnována pozornost, a dokonce, na rozdíl od české, má samostatnou stránku alba Twelve Dreams of Dr. Sardonicus, což německá Wikipedie nemá – to svědčí i o dnešním českém zájmu o „bigbít“).

Hráč na bicí Ed Cassidy, který v padesátých letech hrál s jazzovými veličinami jako Thelonius Monk, Art Pepper, Cannonball Adderley či Gerry Muligan, a jeho nevlastní syn Randy California (občanským jménem Randy Wolf) založili, ještě s dalšími hudebníky, v roce 1965 kapelu Red Rooster.  Randy California přitom měl předchozí zkušenost ze skupiny The Blue Flames, v níž hrál po přestěhování rodiny do New Yorku s jejím zakladatelem, legendárním Jimi Hendrixem (skupina hrála jen několik měsíců, poté Hendrix založil Jimi Hendrix Experience). Baskytarista Mark Andes, nedávno natočil několik singlů se skupinu Marksmen, zpěvákem, který byl v kapele i po jejím přejmenování na The Spirit do roku 1966, se jmenoval Jay Ferguson. Umělecké jméno Randymu dal právě Jimi Hendrix. Andes hrál také s Canned Heat, zatímco Ferguson založil se svým bratrem Mattem Western Union.

Jméno Spirit (původně Spirit Rebellious) si dala skupina podle knihy libanonsko-amerického spisovatele, básníka, filozofa a malíře Khalila Gibrana. Od roku 1967 do roku 1971 natočili několik kritikou i publikem ceněných alb, mezi nimiž bylo nejvýraznější Twelve Dreams of Dr. Sardonicus. V roce 1971 opustili Andes a Ferguson kapelu a vydali se směrem k pop music, v polovině 70. let pak Ferguson zahájil vlastní sólovou kariéru.  Následovala celá řada změn v obsazení, zvláště v polovině 70. let, ale i na začátku osmdesátých, tu byli zcela jiní muzikanti.

K originálnímu seskupení se nicméně řada z nich v pozdějších letech vrátila.

Randy California - guitar, vocals (1967–72, 1974–79, 1982–97)
Ed Cassidy - drums (1967–72, 1974–79, 1982–97)
John Locke - keyboards (1967–72, 1976, 1982–85, 1988–89)
Mark Andes - bass (1967–71, 1974, 1976, 1982–85, 1988–89)
Jay Ferguson - vocals, percussion (1967–71, 1976, 1982–85)

Na anglické stránce Wikipedia lze najít tabulku, dle níž je patrné, že v některých letech nebyl ve skupině ani jeden z původních muzikantů. I z toho důvodu bude možná zajímavé, některá alba si poslechnout. Kapela ukončila svou činnost po tragické smrti Randy Californii, který se utopil v lednu 1997 v moři na Havaji. Poté, co se dostal jeho dvanáctiletý syn Quinn do mořského proudu, zachránil jej jeho otec, ale jeho samotného vlny odnesly na širý oceán. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno. California natočil v roce 1972 zajímavé sólové album s názvem Kaptain Kopter and the Fabulous Twirly Birds.

Spirit (1968)
Debutové album. Mohu potvrdit to, co říká Richie Unterberger v recenzi na Allmusic, totiž že hudba je směsí rocku, jazzu, blues, folk-rocku, a dokonce i trocha klasické a indické hudby, stejně jako, že mladý Randy California dal skupině charakteristický zvuk a Ed Cassidy, bubeník středního věku, určitou univerzálnost. Kytarová linika ve skladbě Taurus je přirovnávána k zeppelinskému hitu Stairway to Heaven. Dále psychedelická glizanda ve vokálech (třeba Uncle Jack), slyším i podobnosti s Beatles (jak by tam nebyly, třeba Magical Mystery Tour), vedle řečeného až dětský popěvek ve Water Woman (s úvodními a závěrečnými zvuky šplouchání vody) atd. Stojí rozhodně za to poslechnout i dnes. Album publikováno u Ode Records v lednu 1968, produkce proslulý Lou Adler, aranže smyčců a dechových nástrojů Marty Paich, který působil v oblasti west coast jazzu už v padesátých letech a později pracoval pro řadu nejpřednějších osobností, vč. Franka Sinatry, Ray Charlese či Neil Diamonda (studoval mj. u Arnolda Schoenberga).

Info
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ed_Cassidy
https://cs.wikipedia.org/wiki/Randy_California
Spirit 1968
https://en.wikipedia.org/wiki/Spirit_(Spirit_album)

Album Spirit (1968)
https://www.youtube.com/watch?v=euJoifrXQ_U

(pokračování)