Sofiiny sály / Sofiensäle

Sofiiny sály / Sofiensäle  
Ze staré Vídně

Textilní živnostník Franz Morawecz dostal kolem roku 1838 od jednoho ruského důstojníka radu zřídit ve Vídni parní lázně v ruském stylu, protože takové zařízení ve Vídni ještě nebylo. Jak řečeno, tak učiněno. Josef Gerl dodal plány. Když byla komorná velkovévodkyně Sofie vyléčena ze svých neduhů, byly lázně přejmenovány na Sofiiny. V letech 1845 až 1849 byly lázně rozšířeny a upraveny Eduardem van der Nüll (1812-1868) a Augustem Sicardem von Sicardsburg (1813-1868), vznikly lóže a galerie.

V lázních se pak konaly také plesy a koncerty. Především v létě byly využívány v této druhé funkci, v zimě naopak coby lázně. Velký bazén byl přikryt prkny a takto vzniklá podlaha měla báječnou rezonanci.

V roce 1848 zde koncertoval Johann Strauss otec. Brzy přišly do sálu nejvýznamnější taneční formace monarchie. V roce 1886 byl přistavěn druhý sál, tzv. "Modrý salón", pročež se od této doby hovoří už nikoli o Sofiině sále, nýbrž v množném číslo o Sofiiných sálech. V roce 1898 dostala budova svou dnešní fasádu, která byla architektonicky přizpůsobena své době.

V roce 1912 započala v Sofiiných sálech černá kapitola jejich příběhu. Německý spisovatel Karl May zde 22. března, několik dní před svou smrtí, měl přednášku s titulem "Vzhůru do říše ušlechtilých lidí" (Empor ins Reich des Edelmenschen, pozor! nikoli Übermenschen, Nadlidí), nicméně v publiku seděl zhrzený student umění Adolf Hitler a hltal Mayovy myšlenky, které pak, ještě ve zkreslené podobě vtělil do svého zvráceného ideového světa. O čtrnáct let později pak byla v Sofiiných sálech založena rakouská NSDAP. Od roku 1938 sem byli na jedno místo nahnáni židé z okolí a deportováni do vyhlazovacích táborů na východ.

Po druhé světové válce byly Sofiiny sály předány zpět svému určení.

https://www.planet-vienna.com/spots/sofiensaele/sofiensaele.htm