Slevomaty.cz

Když si jedna dívka z blízkého příbuzenstva zařizovala někdy před pěti šesti či kolika lety s partnerem, ajťákem, společné bydlení, a dali jsme na nějaké rodinné sešlosti řeč, rozprávěla, jak si většinu věcí kupují přes internet a nechají si je dovézt. I s dovozem je přišly levněji než jednak tady v Čechách, jednak v kamenném obchodě. Michal pracoval během roku v Německu a – maje „obchodního ducha“, jak říkávala moje matka, vyznal se v tom, jak pořídit věci za dobrou cenu. Tenkrát to ještě nebylo tak samozřejmé jako dnes, dnes si řadu věcí pořizujeme právě tímto způsobem, i když pravda vlastní zařízení toho nákupu svěříme dětem. A přitom vím, jak se změnily „nákupní zvyklosti“ v Čechách v souvislosti s tím, jak se změnily poměry v celé společnosti. Jak si některé zákaznice vyrazí na nákupy třeba do Paříže či Londýna, i když myslím, že pro normálního člověka (Normalmensch, který nepatří do té přece jen užší skupiny majetnějších) to není úplně samozřejmá věc a jsme jen mediálně masírováni o tom, jak je i tohle samozřejmé.

Mne samého zajímají vůbec i úvahy o stylu nakupování coby dost důležitém rysu proměny života, párkrát jsem se o tom bavil s lidmi, kteří se tímhle tématem zabývali ze sociologického hlediska. Jeden z těch důvodů, proč mne to zajímá, je to, jak neskutečně rychlá je proměna celého našeho života, který žijeme, nejen všech věcí, ale i parametrů. Jeden kolega říká, že ani nestačíme „zažít“ každou z těch nových věcí. Zatímco dříve byl třeba „gramofon“ záležitostí celé jedné generace a „fotografie“ té další, „film“ (zvukový) zase další, dnes se během deseti let promění vlastně všechny věci kolem nás měrou, o které se ještě před půl stoletím nikomu ani nezdálo. Druhý důvod, proč mne zajímá „fenomén nakupování“, nejsou vlastní nákupy, ale právě ony parametry, které se změnily – mezi člověkem, místem, kde žije, způsobem, jakým nakupuje a časem, ve kterém se to vše odehrává.

Sám si třeba vybavuju, jak jsem coby dítě chodil s babičkou kupovat mlíko do malinkého krámku na hrázi rybníka pár metrů od našeho domu, a jak taková představa je o padesát let, kdy ve městě je pět supermarketů, ale žádný takový malý krámek, neuvěřitelná, neskutečná. Po léta jsem se vždy znovu a znovu bavil, když se objevila nějaký nový model, způsob, který nastavuje jiné vztahy – když začaly v polovině šedesátých let samoobsluhy, ve větších městech obchoďáky nového typu, z center se začaly stěhovat za město, do „nákupní zóny“ (myšlenka rozdělení města na zóny je přitom stará takřka sto let, přišli s ní tenkrát urbanisté sovětské avantgardy – trochu paradox, co, ale nemylte se, stalinisté je smetli a přišli s něčím úplně jiným), zážitkem pak byly velká (tenkrát) nákupní centra v cizině, třeba moje žena nezapomene na šok z obchoďáku v Defense před Grande Arche v Paříži, v té době právě dostavované, a pak postupně i u nás, ve své době široko daleko největší centrum v Liberci, pak v Chodově, v Drážďanech, kde přišli s filozofií objektu jako celého města s ulicemi atd. To jen tak zběžně.

Před pár dny jsem si přečetl v ekonomické složce Lidových novin článek s názvem „Začal hon na slevové portály“. Už před několika měsíci se o nich psalo (trvají asi půl roku u nás), dnes se ukazuje, že by mohly být zdrojem tučných zisků. Jde tedy o známý, byť nedávno nový fenomén. Když jsem nicméně na toto téma narazil v těchto nových souvislostech už ve třetím článku (ten poslední v Týdnu), tak jsem si říkal, že by to stálo za zmínku na těchto stránkách. Kvalitativně jde o posun v internetových nákupech, které tady existovaly už dříve. Zatímco ty ale v podstatě nahrazovaly nákup v kamenném obchodě – posun byl vlastně jen v tom, že obchod – tedy ona potřebná komunikace – proběhne na dálku (tedy vidím tady tu řadu někdejšího „pultového prodeje“ přes supermarket, kde se ztrácí kontakt prodavače a zákazníka, protože si vezmete zboží prostě zabalené z regálu, až po tuto podobu, kdy vám ho pošlou na základě elektronické objednávky), nyní je tady další kombinace, totiž s hromadné objednávky s možností, kterou nabízí internet – totiž komunikovat „mezi“ jednotlivými zákazníky, kteří se domluví, že si společně koupí stejný produkt. Podobně jako to je u komunitních sítí – ne nadarmo je u těch portálů často odkaz na facebook. V jednom ze zmíněných článků se identifikuje začátek v historii tohoto trendu v roce 2004 u serveru Woot.com, který začal prodávat vždy jeden elektronický produkt „za velmi zajímavé ceny“. Nu – a v globálním světě je vše otázkou měsíců, týdnů, dnů. Na prostoru české sítě se rozrůstá tržní nabídka každým dnem, dokonce už je tu i nadstavba, stránky, které shrnují všechny nové možnosti. Zatím nicméně celá věc funguje tak, že se prodávají okrajové věci (pedikúra či večeře v krkonošském hotelu) jen na vybraných místech (v největších městech). Vždycky jsem ale „fantazíroval“, jak to bude vypadat za pár let. Myslím si tedy, že pár šikovných lidí časem vymyslí, jak tuto možnost rozšíří – „zglobalizuje“ pro širší okruh zákazníků s širším okruhem nabízeného zboží. Jak, to skutečně nevím, kdybych věděl, tak bych byl někde jinde. Na druhé straně ovšem – tak jako vždy – se tohle vše bude vyvažovat tím směrem, kterým se to už dnes otevírá – k „návratu“ k osobnímu kontaktu na tržišti, zeleninou rozváženou v bedýnkách do domu etc.
Tak si na to počkáme.

Odkazy

nákupní centrum
https://en.wikipedia.org/wiki/Shopping_mall
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kotva_%28obchodn%C3%AD_d%C5%AFm%29
https://www.lidovky.cz/ln_domov.asp?c=A070215_102929_ln_praha_hlm
https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1kupn%C3%AD_centrum_Chodov
https://www.centrumchodov.cz/

https://www.vse.cz/aop/pdf/184.pdf  /přehledná práce o vývoji obchodních domů v Evropě

Grande Arche
https://www.grandearche.com/
ten obchoďák je na tom náměstí před Velkou archou

novinový článek „Síť místo síťovky“
https://www.lupa.cz/clanky/trend-hromadny-nakup-se-slevou-po-internetu/

slevomaty

https://www.slevopolis.cz/
https://www.i-shopy.cz/hromadne-nakupovani.php
https://www.hypersleva.cz/cs/liberec
https://www.vykupto.cz/praha/

atd.

P. S. Úplně stranou jsme nechali „veletrhy“, tedy další podobu nákupu a prodeje, které i u nás měly svou funkci nejen pro velké firmy, ale v běžném nákupním životě (např. Liberecké veletrhy, tzv. LVT)
https://www.sedmicka.cz/liberec-jablonec-nad-nisou/clanek?id=207286
https://vystavy.diamantexpo.cz/vystaviste/vystaviste-liberec/