Slavné dvojice v Instinktu
23.07.2014 21:06Na „léto 2014“ vyšlo „extra“ číslo časopisu Instinkt s tématem „Slavné dvojice“, inzerující „130 stran exkluzivních rozhovorů a výjimečných osudů“. Jestli si dobře vzpomínám, v posledních letech už několikrát podobný prázdninový materiál vyšel (nevím, zda v Instinktu), a hodí se nám do našeho tématu dvojčat, dvojic a dvojníků. Sešit pojednává převážně o českých, ale také světových hercích, klíčová hesla na obálce mapují terén slovy „přátelství, přitažlivost, rodina, nenávist, láska, inspirace i rivalita“. Každý článek je pojednáván jako rozhovor, kterého se účastní zároveň oba protagonisté, a sloupeček se stručnými portréty.
Tereza Kostková / Carmen Mayerová
Tereza Kostková, pro mě nejznámější jako půvabná moderátorka StarDance, spolu s Markem Ebenem, je dcera Petra Kostky a Carmen Mayerové. Carmen Mayerovou znám spíš letmo z nějakých seriálů, ale především ze Spalovače mrtvol a vím, že vedle řady klasických divadel působila/působí v muzikálových projektech (Hello, Dolly!) či na literárně orientovaných scénách (Viola) či v malých pražských divadlech (Ungelt).
V rozhovoru se pochopitelně řeší především, jak Tereza z rodného Trutnova v šestnácti zběhla k divadlu, ačkoli z ní rodiče chtěli mít filoložku (tak bylo zaměřeno i její vzdělání, na jejích webových stránkách zájemce najde informace např. o mezinárodní státní zkoušce DALF u Francouzského institutu). Doma si ani nevšimli, že odjela do Hradce Králové. Ve zmíněné Viole mají matka a dcera společné představení Hodně smíchu a pár slz podle Betty McDonaldové, režírované Jaromírem Pleskotem, který kdysi s Carmen a Petrem Kostkou nazkoušel hru Bílé noci od Dostojevského. Carmen říká, že všechny herecké děti to mají těžké, stejně tak Martin Preiss či Bára Munzarová. I Terezu kolegové podezřívali, že dostávala role díky slavným rodičům a později díky manželovi Petru Kracíkovi, řediteli Divadla pod Palmovkou, kde byla v angažmá. Fotku matky a dcery z titulní strany Instinktu si Tereza Kostková dala jako profilovou fotku na FB (polovina července 2014). Když si tam prohlížím fotky, mohu potvrdit titulek článku „Já na mámu, máma na mě“ a slogan na titulní straně „Dokonalá dvojka“.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tereza_Kostkov%C3%A1
https://www.terezakostkova.com/
https://www.facebook.com/pages/Tereza-Kostkov%C3%A1/212915985440552
https://cs.wikipedia.org/wiki/Carmen_Mayerov%C3%A1
https://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_Kostka (zde i odkazy na široce rozvětvené kořeny herecké rodiny)
O Tereze Kostkové a Carmen Mayerové a dalších rodinných dvojicích „po přeslici“:
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity/56601/herecke-geny-jsou-dedicne-i-po-preslici.html
https://www.kinobox.cz/osoba/20520-carmen-mayerova
https://www.fdb.cz/lidi/82171.html
https://www.i-divadlo.cz/profily/tereza-kostkova
Jiří Suchý / Jitka Molavcová
Článek opakuje příběh herecké dvojice divadla Semafor, kdy po smrti Jiřího Šlitra hledal Jiří Suchý někoho do dvojice, ačkoli věděl, že to nemůže být „náhrada“, představovala Molavcová podle jeho vyjádření „dar z nebes“. Herečka, u níž si všiml, že přestože neměla hlas „nijak mocný“, „bude mít moc nad lidmi“ a že je „správně trhlá“, byla tou správnou volbou: „Přestože se stala v našem klaunském tandemu nástupkyní Jiřího Šlitra, tak se dodnes nenašel hlas, který by její roli zpochybňoval. Diváci Jitku vzali jako náhradu nesporně rovnocennou. (…) Najít si po Šlitrově smrti komika mi nepřipadalo moc vkusné. Nejdřív jsem si k sobě vzal dítě, protož to u nás mělo tradici. Ale to jiskření, jaké bylo mezi mnou a Jiřím Šlitrem, kdy jsem nevěděl, zda mi řekne repliku, kterou jsem mu napsal, nebo mě překvapí nějakou vlastní, to mi scházelo. Dokázala to až tady Melicharová.“ A vlastně celý článek je především o jejich pozoruhodném vztahu, který se z hereckého partnerství nikdy neproměnil v lásku a přesto je úžasný. Tak, jak to u Jiřího Suchého – při jeho zcela jedinečném způsobu jazykového vyjadřování, vyjadřujícího jeho životní postoje – je, četl se samotný rozhovor nejen jako informace o věcech, ale jako takřka dobrodružná story.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Such%C3%BD
https://www.semafor.wdr.cz/main.php (skvělé stránky, svého času jsem zde procházel písňové texty)
https://jiri-suchy.cz/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jitka_Molavcov%C3%A1
další
https://revue.idnes.cz/jiri-suchy-zustal-po-rozvodu-s-exmanzelkou-kamarad-fhc-/lidicky.aspx?c=A130606_111045_lidicky_nh
To je ovšem, byť aktuální, oblast mimo můj zájem (i když rozumím třeba tomu, že Molavcová je si blízká po rozvodu s Alfrédem Strejčkem, dělali spolu přece – byť to je už hodně dlouho – to nádherné představení „Oráč a smrt“ s hudbou J. Pavlici, a Alfréd Strejček je, jak jsem ho letmo potkal, velmi noblesní člověk).
Karolína Černá / Albert Černý
Tak v tomto případě to jsou jména, která slyším zcela poprvé. Muzika a móda dvou sourozenců z Třince je téma příspěvku. Teprve když si rozklikávám informace, uvědomuju si, že kapelu Charlie Straight znám, byť nepříliš koncentrovaně. A tady se dozvídám, že právě tato kapela, která už měla jméno, se rozpadla. Albert Černý založil novou kapelu Lake Malawi, kde je z předchozí jen bubeník Pavel Pilch, dalšími je Jeroným Šubrt basa a klávesy a Patrik Karpentski kytara. Sourozenci Černí jsou ze Třince, stejně jako Ewa Farna nebo Tomáš Klus. Albert na otázku proč odpovídá, že za to můžou třinecké železárny a zplodiny, které vypouštějí. Na otázku, jak to je s módou, na jedné straně Albert opakuje, že „je to jedno“, na druhou stranu zřejmě pečlivě vybírá, aby oblečení vyjadřovalo, jak se cítí. V souvislosti s jeho sestrou tyto otázky nepůsobí příliš násilně. Pro Alberta je v rozhovoru důležitější hudba. Nahlédnutím na stránky nové kapely zjišťuju, že taky hrajou na Colours of Ostrava, také v blízkém Jablunkově či na Rock for people.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Albert_%C4%8Cern%C3%BD_%28hudebn%C3%ADk%29
https://musicserver.cz/clanek/26796/Charlie-Straight-Uz-nejsme-tak-naivni/
https://www.lakemalawimusic.com/
Paul Newman / Robert Redford
Paul Newman a Robert Redford jsou jedna z nejslavnějších filmových dvojic, byť vlastně společně toho příliš mnoho nenatočili. Butch Casidy a Sundance Kid a Podraz (režisérem obou byl Roy Hill). Každý sám o sobě byl hvězdou první třídy, jak říká úvodní věta článku. Nevím teď, do jaké míry jsem se jim věnoval ve svých sériích příspěvků k filmu, myslím, že to ještě sám sobě dlužím, protože je to podobné jako se Šlitrem a Suchým (zmiňovaným v druhé formaci s Jitkou Molavcovou výše): také provázejí člověka vlastně celý život (včetně hlasů jejich českého dabingu). Zajímavé pro mě bylo už někdejší, zde připomínané zjištění, že maminka Paula Newmana pocházela ze Slovenska, u Roberta Redforda kromě vlastních filmů jsme sledovali i festival, který herec založil, u Newmana jeho poslední týdny života – jak ten čas utíká, zase je to už šest let.
https://www.csfd.cz/tvurce/471-robert-redford/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Robert_Redford
https://cs.wikipedia.org/wiki/Paul_Newman
https://www.lidovky.cz/zemrel-paul-newman-0ny-/kultura.aspx?c=A080927_161532_ln_kultura_mtr
https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1093836883-na-plovarne/205522160100024-na-plovarne-s-robertem-redfordem
Na plovárně takřka před deseti lety – vztah R. R. k naší zemi, o festivalu Sundance Kid, filmu Všichni prezidentovi muži a prezidentovi Nixonovi, práci herce, režiséra, i o politice…
Elizabeth Taylorová / Richard Burton
Dodnes si pamatuju na ten film, kde Burton a Taylorová hráli společně ve snímku, označovaném tenkrát jako „velkofilm“ (důležité bylo také, že byl širokoúhlý, což nebylo zdaleka samozřejmé). Jeho název byl Kleopatra, byl to koprodukční film Velké Británie, USA a Švýcarska), rok vzniku 1963. Na jeho natáčení se oba herci, kteří pak vytvořili pár i v soukromém životě, dvakrát se vzali a dvakrát rozvedli, byl to zkrátka „tanec v kruhu závislosti“, jak říká podtitul článku v Instikntu. Burtonův alkohol a prášky, Taylorové scény, o tom všem bohatě psal tisk tenkrát i později – „Antonius na šrot“ je mezititulek v příspěvku, který se věnuje i důvodům tohoto rozporuplného vztahu (např. „paní a chuďas“). „Nedokázali spolu vydržet, ale neuměli se ani doopravdy odloučit. A navíc tvořili mediálně nejsledovanější hereckou dvojici všech dob.“ Vzpomínám na nejrůznější oslavné články na „nejkrásnější ženu světa“, ale i na odsudky „obtloustlé hysterky“. Sám jsem žádný mimořádný vztah ani k jednomu nezískal, když už, tak mě upoutaly některé role Burtonovy. Ovšem – neměl jsem možnost je vidět na divadle. Nějaký důvod toho, že „dav, který měl provolávat slávu Kleopatře, místo toho začal skandovat: Liz! Liz! Liz!“, jak se v Instinktu zmiňuje. Rozhodně sympatický je mi i Burtonova věta: “Domov je tam, kde jsou knihy.“
https://www.csfd.cz/tvurce/914-elizabeth-taylor/
https://www.csfd.cz/tvurce/752-richard-burton/
Walter Matthau / Jack Lemmon
Walter Matthau a Jack Lemmon je třetí hereckou dvojicí o hereckých dvojicích ve světovém filmu. Zatímco Newman a Redford jsou hvězdy samy o sobě, tito dva herci fungovali převážně ve společných rolích, i když samozřejmě i jako jednotlivci byli coby komici úspěšní (Matthau třeba se Streisandovou v Hello, Dolly!, Jack Lemmon zase s Marilyn Monroe v kultovním snímku Někdo to rád horké). Když se dívám na životní data, zemřeli oba herci krátce po sobě (W. M. 1920 - 2000, J. L. 1925 – 2001)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Walter_Matthau
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jack_Lemmon
https://www.toutlecine.com/images/star/0013/00132833-walter-matthau.html
Povídání o nich
https://filmserver.cz/clanek/1772/podivny-par/
https://www.csfd.cz/film/14296-podivny-par/
A je to zase o tom zjednodušování. Jak bohatá je filmografie obou je zřejmé při prvním pohledu:
https://www.kinobox.cz/osoba/20222-jack-lemmon-i
https://www.kinobox.cz/osoba/20504-walter-matthau
Bud Spencer / Terence Hill
V době normalizační šedi, tj. v polovině sedmdesátých let, ještě než se o dekádu později začala kultura zase přece jen trochu vzpamatovávat, jsem šel v Praze do kina. Pro mě to navíc znamenalo vypadnout z vojenského objektu, kde jsem byl zavřen v rámci povinné vojenské služby (i když se mi aspoň částečně dařily úniky s hudbou) a zmíněná šeď byla ještě šedivější. A v této době kulturního útlumu jsem šel na oddechový film „Jestli se rozzlobíme, budeme zlí“. Zazářilo bezstarostné veselí, byť jen v žánrovém filmu s prvoplánovým humorem. Bylo to stejné jako kdysi ve filmové vlně s Oldem Shatterhandem (teprve později člověk viděl tu šílenou komerčnost), kouzlu spagetti westernu nebylo možné odolat. Zvláště pak v mých osobních konotacích – když jsem později, na konci osmdesátých let, zjistil, že Mario Girotti (skutečné jméno Terence Hilla) měl matku v Drážďanech, mém „druhém domovském městě“ (jak říkal kamarád Axel Wendelberger). A vlastně ještě dříve. Když jsem se jednoho dne v chodbě mezi ředitelnou a sborovnou semilského gymnázia srazil s člověkem, o němž jsem si v tu chvíli nebyl jistý, zda to opravdu není známý italský herec, i když to rozum správně zpochybňoval. Stejné modré oči, stejné blonďaté vlasy atd., dodnes si občas s Láďou Berným zahraju, on na akordeon, já na housle.
https://www.csfd.cz/tvurce/2060-terence-hill/
https://www.csfd.cz/tvurce/2061-bud-spencer/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bud_Spencer_a_Terence_Hill
https://budspencer-terencehill.webgarden.cz/
———
Zpět