Slade

Na začátku v tom měl prsty Chas Chandler, britský hudebník, producent a manažer hudebních skupin. Když řeknu, že na začátku hrál na baskytaru v duu s Alanem Pricem, tuší zběhlejší rockoví fanoušci, že stačilo, aby se přidal Eric Burdon a další dva muzikanti a zrodila se slavná kapela The Animals (The House of the Rising Sun atd.). Po rozdělení skupiny v roce 1966 založil s manažerem Animals Michaelem Jefferym neméně slavnou skupinu Jimi Hendrix Experience. Byl tím, kdo našel její hráče, totiž Noela Reddinga a Mitch Michella. U Slade, tehdy ještě Ambrose Slade, nastoupil Chas Chandler do rozjetého vlaku. Název skupiny, založené už v roce 1964 pod názvem The Vendors a později přejmenované na ´N Betweens, zkrátil, doporučil hudebníkům obléci si na jeviště šaty, typické pro tehdejší pankáče a stejně tak se učesat, a coby manager u kapely působil, od vydání jejich druhého alba na sklonku roku 1970 Play it Loud, které ještě zatím nezískalo žádné ocenění (skokem na první místo v UK žebříčku se stalo až třetí, takřka přesně o rok později vydané album Slayed?, které vydrželo v hitparádě 34 týdnů) dalších dvanáct let.
Na kapelu, která od svého založení v roce 1964 hledala svou tvář, když působila jako doprovodná kapela zpěváka Johnny Howwelse, hrála rokenrol ve stylu Chucka Berryho a skladby  Tamla Motownu (soulovky), či hrála na Bahamách, to už s frontmanem, zpěvákem a kytaristou, který s nimi už předtím hrál na kytaru, Noddy Holderem, v jakémsi hotelovém klubu (a ještě z toho byl průšvih, když nový majitel nechtěl hraní zaplatit a naopak si naúčtoval ubytování), se konečně usmálo štěstí. Skupina, kterou časově a v mnohém i stylově můžeme vidět v tomtéž horizontu jako The Hollies, The Yardbirds, Georgie Fame či Spencer Davis Group, získává svou zřetelnou tvář už před už zmíněným třetím albem to EP-deskou Get Down and Get With It, která se dostala na žebříčky, a singlem Coz I Luv You (1971), která obsadila první místo. Pravděpodobně každého napadne, co je to za podivný název, je třeba vysvětlit, že je to svérázný způsob psaní, kterým kapela dávala najevo svůj lokálpatriotismus, a že to není u ní poslední případ. Pozoruhodné je, že ve skladbě hraje Jim Lea na housle, není ale divu, když je inspirovaná Django Reinhardtem a Stephanem Grapellim, tedy muzikou dvacátých třicátých let.
V roce 1972 vyrazili Slejdi poprvé do USA jako předskokani kapely Humble Pie, přičemž ovlivnili Gene Simonse a Paula Stanleyho, kteří se právě chystali založit kapelu Kiss. Ti se později nezakrytě přiznali, že použili řadu fíglů, třeba i titul Alive, či jiné prvky právě od anglické glamrockové kapely.
Album Cum on Feel the Noize zaznamenalo raketový vzestup popularity, když – poprvé od Beatles – vyskočilo na žebříčku z nuly na číslo jedna. Podobně populární byly i hity Skweeze Me Pleeze Me a Merry Xmas Everybody, které se držely v anglických žebříčcích až do devadesátých let.
Na baladách Far Far Away a Everyday , natočených na singly, se podílel bubeník Don Powell. Ten však v alkoholovém opojení měl vážnou autonehodu, při níž zemřela jeho přítelkyně, a on sám ztratil paměť a chuť. Trvalo několik let, než byl jeho zdravotní stav stabilizován a než se vrátil opět k bicí soupravě.
V roce 1975 natočili Slade svůj jediný film Slade in Flame, který běžel ve třiceti testovacích kinech. V tomtéž roce se znovu vydali do Spojených států, kde hráli jako předskokani před Black Sabbath, Ten Years After, ZZ Top, Aerosmith a Kiss a dosáhli půlmiliónové návštěvnosti. Do USA se pak vraceli, dokonce tak často, že na ně začalo zapomínat domácí publikum a byly vyslovovány domněnky, zda se nechtějí tímto způsobem vyhýbat daňovým povinnostem.
V druhé polovině sedmdesátých let se dá hovořit o krizovém období, zasáhla řada okolností jednak v oblasti hudebního byznysu, jednak přišly nové stylové vlny, především punkrock a new wave.
Ode dna se kapela, které již hrozilo rozpuštění, odrazila na začátku osmdesátých let a znovu dosáhla, často se starými hity, znovu velké popularity, srovnatelné například s Iron Maiden. Na vystoupení open air v Castle Donnington přišlo na dvěstě tisíc posluchačů.
Od roku 1984 Slade přerušili koncerty ze zdravotních důvodů (Jim Lea trpěl vážným zánětem jater, Noddy Holder příliš nezvládal manželskou krizi a rozvod), hity, jako zmíněná vánoční písnička, byly nicméně znovu a znovu vydávány jako singly.
O roku 1993 vznikla kapela, která si dala jméno Slade II. V poněkud jiném obsazení hrají vesele dál a jezdí po celém světě. Skutečnost, že nikdy nepatřili k těm zcela zásadním kapelám, které proměnily podobu nonartificiální hudby jim v tom nijak nemůže zabránit. Padesát let na jevišti přece také něco znamená.

V textovém materiálu jsem použil mj. německou stránku Wikipedie o skupině.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Slade
https://cs.wikipedia.org/wiki/Chas_Chandler
https://www.slayed.co.uk/
https://www.jugi3.ch/homepage/slade.htm
https://users.swing.be/amazingslade/
https://en.wikipedia.org/wiki/Slade

Merry Xmass Everybody
https://www.youtube.com/watch?v=0A8KT365wlA
Coz I Luv You
https://www.youtube.com/watch?v=hQvFXC7TQDo&feature=related
Skweeze Me Please Me
https://www.youtube.com/watch?v=JfJN7YCtEVM
Noddy Holder v jakési bláznivé televizi 2009
https://www.youtube.com/watch?v=JfJN7YCtEVM
2008 Moskva (celý koncert)
https://www.youtube.com/watch?v=lm4eveMa5B0&feature=related
2011 Poznaň  / Slade, The Sweet, Smokie
https://www.youtube.com/watch?v=LMieq9n5tWw&feature=related
2011 Varšava
https://www.youtube.com/watch?v=pDzusAL4MPw