Sedmdesát dva jmen české historie pod okny Národního muzea v Praze

Sedmdesát dva jmen české historie pod okny Národního muzea v Praze

Už jednou jsem na toto téma narazil, je to výběr osobností určený nikoli z věci samé, nýbrž z daného rámce reflexe, nikoli vlastním výběrem, ale výběrem – byť v době, kdy byl vytvořen – , z autority nejvyšší. V létech, kdy budova Národního muzea v Praze byla nejen dominantou Václavského náměstí, ale i nejvyšším symbolem české vzdělanosti i českého národa (vedle katedrály sv. Víta a Národního divadla), tedy v době tohoto výběru, se zdál svět jasně vymezen, zdál se, alespoň v tomto panteonu, definitivní a uzavřený, nebylo tedy pochybností. Dnes, v odstupu více než jednoho století, vidíme svět v neustálé proměně, jeho podoba se během ani ne jedné generace mění takřka k nepoznání a také jména osobností, které považujeme v našem pohledu za nejvýznamnější, se liší nejen od onoho někdejšího, ale i průběžně mění. Při této úvaze může být zajímavé podívat se na soubor sedmdesáti dvou osobností, jejichž jména jsou napsána pod okny novorenesanční budovy Národního muzea v Praze, které je jedním ze symbolů české historie, naší státnosti, metropole naší země.

Nejsem si teď jist, v jakém rozsahu mě bude bavit zabývat se osobnostmi, jejichž portréty zpracoval dokumentární seriál České televize, které byly vysílány na ČT 2 (na stránce Wikipedie je chybný údaj ČT 1) od 22. dubna 2008 až 30. dubna 2010. Každý díl zahajují slova: Do fasády Národního muzea v Praze jsou vepsána jména mužů, kteří vytvářeli historii naší země. Připomeňme si jejich osudy.  Samotný pořad obvykle začíná nějaký citát z díla pojednávané osobnosti. Materiál připravoval Petr Charvát, profesor archeologie a historie, komentáře četl Pavel Soukup, pořad byl v režii Maxmiliána Petříka.  Dalo by se říci, že je to zbytečné, když je možné podívat se prostě na ony dokumenty v archivu. Možná. Jednak ale chci upozornit na to, že může být zajímavé se tím zabývat (to je ostatně jeden ze záměrů všech článků na těchto stránkách), jednak se pokusím vytvořit „přidanou hodnotu“ tím, že „přidám“ odkazy na různá místa, která s portréty tak či onak souvisí či je dotvářejí. Při dvaasedmdesáti jménech je pravděpodobné, že nebudu zpracovávat všechny osobnosti. Otázkou je pak, koho upřednostnit, rozhodně nechci nosit dříví do lesa a představovat Františka Palackého nebo Františka Ladislava Čelakovského (60. a 61. díl), na druhou stranu jsou některé osobnosti možná opravdu tak trochu pasé. Uvidí se, třeba mnohé „přehodnotím“.

https://tv.sms.cz/index.php?P_id_kategorie=56456&P_soubor=televize%2Fstream.php%3Ftyp%3Darchiv%26tv%3D%25C8T2%26porad%3D4869
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dvaasedmdes%C3%A1t_jmen_%C4%8Desk%C3%A9_historie

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10169539755-dvaasedmdesat-jmen-ceske-historie/dily/
https://www.csfd.cz/film/242946-dvaasedmdesat-jmen-ceske-historie/
Pzn. Po ukončení seriálu vyšel materiál rovněž v knižní podobě: Maxmilián Petřík: 72 jmen české historie; Praha: Česká televize a Albatros Media, 2010.