Sedm statečných

Už když jsem ho viděl poprvé, měl status výjimečného filmu, po letech a několikerém opakování v kině či spíše v televizi jsem si stále více uvědomoval, že jde o legendu. Jednoduchý a dobře čitelný a přitom nikoli banální příběh se zřetelně manifestovaným etickým rozměrem a skvělým obsazením v době oblíbeném formátu westernu musel míst úspěch. Když zemřel jeden z jeho protagonistů, přečetl jsem si v komentářích, že už ze sedmi statečných jich zbývá dokonce méně než ve filmu, totiž jeden. Je to pravda. Ve filmu se sešel neobvyklý počet herců, z nichž každý pak udělal výjimečnou kariéru. Zatímco v titulcích byl v hlavní roli uváděn francouzský a americký herec poněkud exotického původu Yul Brynner a všichni ostatní, později možná i slavnější, jsou uváděni coby „v dalších rolích“, dnes je většina z nich hereckými legendami. I když pro mnohé z nich právě Sedm statečných byl film, který je nejen uvedl na světovou scénu, ale zůstal i jejich nejznámějším.

Nevěděl jsem tenkrát, že film je vlastně remake rovněž proslulého filmu japonského režiséra Akiry Kurosawy Sedm samurajů. Tedy remake nikoli v dnešním smyslu, kdy je zachováno kompletně všechno (často jen kromě kvality), tedy kdy jde o „reprodukci“. V tomto případě je japonská nápodoba westernu, který Kurosawu fascinoval, transformována do amerického filmu, který napodobuje i v řadě detailů, nicméně v jiném prostředí, japonský film. Diskuse o tom, „co je lepší“, je různorodá. Zasvěcení kritici se argumentovaně domnívají, že americký film originálu nedosahuje především v etickém rozměru, ale i v kvalitě nedosahuje (viz zde), jeden z komentátorů (na ČSFd) např. říká, že film Johna Sturgese nedosahuje filmu Tenkrát na západě (1968), kde mimochodem hlavní roli hraje Charles Bronson. Jiní tvrdí opak, v americkém filmu jsou např. všichni rozeznatelní, charakterově vyprofilovaní, film je zajímavý přestože nepostrádá lehce naivistického kouzla.

Jednou z velkých stálic filmu z herců, kteří v Sedmi statečných hráli, byl zmíněný Charles Bronson. Samozřejmě, „Píšťalka“, spojená s hudebním motivem prostupujícím celý film, jakoby nepřítomný Bronsonův pohled do dáli a pomalé tempo, takřka zastavený děj jsou u legendárního snímku Tenkrát na západě nejen v rámci téhož žánru – westernu – něčím nezapomenutelným. Bronson je ale konzistentní v celé své kariéře. Vzpomínám si na videotéku v Drážďanech na počátku devadesátých let a snad kompletní řadu všech filmu, v nichž hraje herec s nepohnutou tváří poněkud exotického vzhledu (je litevsko-tatarského původu), který jej předurčoval k typovým rolím, jimiž Bronson proslul. Nebylo to jen jeho vzezření, ale i nepřívětivé dětství, mlčenlivý herec prý měl povahu člověka, který seděl v ústraní, nerad dával interview a úzkostlivě si střežil soukromí. Podle kolegů prý říkal, že nemá a nepotřebuje žádné přátele, jeho přáteli jsou jeho děti. Autenticitu své osobnosti a hereckou uvěřitelnost potvrdil i v pozdních filmech, především v televizní trilogii Rodina policajtů (1995, 1997, 1999)

Po úmrtí Charlese Bronsona v roce 2003, je jediným stále žijícím hercem představitelů Sedmi statečných Robert Vaughn (1932), kterého můžeme v současnosti vidět v naší televizi v seriálu Podfukáři. Vždy jsem se těšil na uhýbavý pohled zdola, Vaughnovu hereckou „značku“ charakteru lstivého podrazáka, jímž byl nezaměnitelný. V Sedmi statečných jím vyjadřoval ještě váhavost, onu negativní energii proradných a sebestředných politiků, mužů moci, pak projevil v řadě filmů, samozřejmě nejzapamatovatelněji nejspíš v Bullitově případu (1972), kde se s ním dostal do sporu Steve McQueen, kterého rovněž známe ze Sedmi statečných. Nezapomenutelná scéna, když už přeteče míra trpělivosti seržanta Franka Bullita, kterého McQuinn hraje, a pošle ctižádostivého politika Chalmerse (Vaughn) naostro do háje. Tuto scénu si pamatuju snad líp než legendární automobilovou honičku, kterou připomínají komentátoři filmu. Co do odvahy, s níž se postaví zranitelný (ve smyslu ohrozitelný, protože společensky níže postavený) hrdina někomu, komu se dostat na kobylku není právě nejlehčí, překoná ji snad jen Tom Cruise v roli vojenského právníka Daniela Caffee ve filmu Pár správných chlapů, v němž dostane plukovníka Jessepa (Jack Nickolson), který proti předpisům nařídil „rudý zákon“ a tím zavinil smrt vojáka. Se Steve McQueenem si zahrál rovněž v katastrofickém filmu Skleněné peklo (1974), který je „výkladní skříní“ tohoto žánru s hvězdným obsazením (též např. Paul Newman, Richard Chamberlain ad.), jak to pojmenoval jeden z komentátorů na CSFd.

Steve McQueen ve Skleněném pekle hrál titulní roli velitele hasičů a nebyl to rovněž první film, v němž filmoví diváci obdivovali jeho chlapskost. Jestliže Vaughnův pohled byl úhybný, Brynnerův propalující, pak McQueenův se upíral do dálky či do neurčita. K rolím tvrdých chlapíků předurčovala McQueena problematická mladá léta. I u Queena by to bylo povícero filmů, o nichž by stálo za to mluvit (třeba skvělý Nepřítel lidu, 1978), přece jen ale jeden je výraznější než všechny ostatní: role ve filmu Motýlek 1973), kde si zahrál s jinou hereckou hvězdou, Dustinem Hoffmanem.

Nejmladšího pistolníka v Sedmi statečných a „nejméně ostrého“, spíše lyrického chlapíka (ale i tento charakter hraje v harmonii postav významnou úlohu) Chica, resp. jeho představitele Horsta Buchholze (1933-2003) známe my Češi dobře i z jiných souvislostí. Během světové války žil v Československu, později žil v Berlíně, tam také zemřel. Nicméně hrál i v českém filmu, v pohádce Pták ohnivák (1997) Václava Vorlíčka. Filmy „Die Halbstarken“ (1956, obtížně přeložitelný název), „Endstation Liebe“ (1958, Konečná stanice láska) a další v Německu natočené snímky mu přinesly označení „německý James Dean“. V Německu je rovněž znám jako berlínský divadelní herec.

Naopak James Coburn (1928 – 2002) je pistolník se vším všudy. Ostře řezaná tvář herce irsko-švédského původu hrál často pistolníky, kriminálníky, dobrodruhy a detektivy v různých dobrodružných, špionážních a kriminálních filmech (Wikipedie). Tak ho máme nejspíš zařazeného všichni filmoví diváci, nicméně Coburn hrál i ve „vážných“ filmech. Je dokonce nositelem Oscara za vedlejší roli ve filmu Utrpení (1997), i když i tam hrál roli, kterou nevybočuje z těch, ve kterých ho známe v rolích westernových: otce alkoholika.

Yul Brynner (1915-1985) byl opravdu pozoruhodnou osobností. V jeho žilách kolovala rusko-židovská, rumunská či maďarská a mongolsko-čínská krev (on sám se hlásil k romskému původu a kultuře a aktivně vystupoval v romském hnutí, též natočil desku romských písní), jeho rodiče a prarodiče byli z lékařských a vědeckých kruhů, jejich stopy vedou do Švýcarska, Vladivostoku, Paříže… Herec hovořil plynně sedmi jazyky, další světové jazyky ovládal částečně. Byl čtyřikrát ženat, vedle svých třech vlastních dětí další dvě adoptoval, další dítě měl s rakouskou herečkou Franziskou Tilden, v padesátých letech měl poměr i s herečkami Marlene Dietrich a Judy Garlandovou. Byl kmotrem francouzské herečky Charlotte Gainsbourg. O divadelních a filmových úspěších se rozepisovat nebudu, jen zmíním, že mu seděly role vůdčí, „královské“ (faraon Ramses či král Šalamoun v amerických historických velkofilmech padesátých let Desatero přikázání a Šalamoun a královna ze Sáby). Hrál i vážné role (např. ve filmu Bratři Karamazové).

Poslední, Brad Dexter (1917 – 2002), v Sedmi statečných ten velký chlápek, byl právě pro svou mohutnou postavu obsazován i do jiných filmů. I když natočil řadu filmů, v porovnání s ostatními to nebyla žádná velká filmová kariéra. A Eli Wallach, tedy ten, který hrál v Sedmi statečných na té druhé straně, herec původem z polské židovské rodiny, narozený v chudém Brooklynu? Po válce hrál s velkým úspěchem na Broadwayi, natočil řadu rovněž úspěšných filmů, a – i když nedosáhl na Oscara, točí vlastně dodnes.

Odkazy
https://www.barrandov.tv/73890-sedm-statecnych
https://nostalghia.cz/pages/andele/kurosawa/clanky/liman_7samuraju.php
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sedm_state%C4%8Dn%C3%BDch
https://www.csfd.cz/film/18780-sedm-statecnych/
https://www.fdb.cz/film-fotogalerie/18584-sedm-statecnych-the-magnificent-seven.html

https://cs.wikipedia.org/wiki/Robert_Vaughn
https://cs.wikipedia.org/wiki/Charles_Bronson
https://cs.wikipedia.org/wiki/Steve_McQueen
https://cs.wikipedia.org/wiki/Yul_Brynner
https://cs.wikipedia.org/wiki/Horst_Buchholz
https://cs.wikipedia.org/wiki/James_Coburn
https://cs.wikipedia.org/wiki/Brad_Dexter
https://cs.wikipedia.org/wiki/Eli_Wallach

https://www.youtube.com/watch?v=HWIlGnJDRzw
https://www.youtube.com/watch?v=t0vqQjaXLOU
https://www.youtube.com/watch?v=8XDB7GMnbUQ&feature=related
https://www.youtube.com/watch?v=3aoOeB_9OfU&feature=fvwrel