Santa Lucia

Santa Lucia
(písničky s Faltusem)

Člověk si říká, proč vlastně psát cokoli o písničce, kterou zná (v mém případě) někdy od studentských let ve verzi Waldemara Matušky s textem Zdeňka Borovce „Krásná je Neapol“, a s níž se pak pochopitelně setkával v nejrůznějších podobách, naposledy včera ve filmu Mandolina kapitána Corelliho (s Nicolasem Cagem a Penelope Cruz), kde je jednou z několika hudebních čísel bezstarostných vojáků, kteří si rádi zazpívají.

Krásná je Neapol, krásná když svítá,
písní svých mandolín ze snů tě vítá,
Krásná je Neapol, když den se stmívá,
rybář tam na březích divné sny mívá.
Píseň tu o mořích svým druhům zpívá,
Santa Lucia, Santa Lucia.

Krásná je Neapol, když slunce svítí,
jednou zas vyplujem s rybářskou sítí.
Bílá je bárka má, barcheta mia,
Santa Lucia, Santa Lucia.

Všechno nejdůležitější se můžeme dozvědět na stránce české Wikipedie, kde toho ovšem není mnoho, zato na německé i anglické verzi stránky je zmíněná právě skutečnost, že existuje také česká verze písně. Rozdíl je v tom, že Borovcův text primárně opěvuje Neapol (jak říká i ten zmíněný anglický komentář), nicméně i ve verzi italské se o Neapoli hovoří (O dolce Napoli, o suol beato…), takže ta česká není zásadné odlišná od té, která byla na počátku světového úspěchu.

Ten je spojen se jménem proslulého italského operního pěvce Enrica Carusa, který ji v Americe nazpíval ve své rodné řeči, přestože byla přeložena i do angličtiny (přeložil ji skotský hudebník Thomas Oliphant), pochopitelně, italština je jazykem operní tvorby i interpretace. Jen malou drobnost je třeba poznamenat, totiž že tento jazyk není původní řečí, v níž píseň vznikla. Do italštiny ji totiž přeložil Teodoro Cottrau, italský skladatel, básník, publicista, novinář a politik, jenž se specializoval na "folksy" Neapolitan songs (angl. Wiki) také proto, že se v Neapoli narodil a v tomto městě i zemřel.

To, co píseň opěvuje původně, je Borgo Santa Lucia, zkráceně právě Santa Lucia, historická čtvrť v Neapoli, která patří k části San Ferdinando a je dnes součástí správního okresu I. Jméno tomuto místu dala Basilica di Santa Lucia a Mare, farní a poutní kostel, jehož současná stavba pochází z 19. století (historie sahá až do 9. století) a je zasvěcen ranně křesťanské mučednici, panně (odmítla pohanského manžela), patronce slepých a pomocnici při očních nemocech (v katolickém kalendáři má svátek 13. prosince). Čtvrť se nachází jižně od neapolského Starého města, je spojena s bohatou historií celého města, hovoří se o posledním západořímském císaři Romulovi Augustovi, z další událostí vybírám už jen skutečnost, že zde měl rezidenci slavný tenor Enrico Caruso. Dnes jsou v zátoce, kde kdysi kotvily bárky, vybudovány luxusní hotely.  

Snad tedy jen jedna závěrečná úvaha, na niž mě přivedlo video švédské verze písně, v této zemi známé jako Luciasången. Ve všech podobách písně hraje důležitou podobu písně světlo (osvětlení, proměna noci v den, světlo, které potřebují námořníci, aby se ve zdraví vrátili domů), proměna světla v ročním období se týká i doby zimního slunovratu (znovu připomínám svátek sv. Lucie 13. prosince), jak to známe i z české pranostiky „Lucie noci upije a dne nepřidá.“

https://cs.wikipedia.org/wiki/Santa_Lucia
https://de.wikipedia.org/wiki/Borgo_Santa_Lucia
Muzika
Waldemar Matuška
https://www.youtube.com/watch?v=STeYffprseA
https://www.youtube.com/watch?v=xX4SzE_GDRE
Karel Gott
https://www.youtube.com/watch?v=lwin7HveqBo
Luciasången, švédská verze
https://www.youtube.com/watch?v=omPiWLkFKjg
Pro obdivovatele Elvise je tento link (mně na provedení vysloveně vadí, že je celou dobu před rytmem):
https://www.youtube.com/watch?v=XsCBZxpoqIc
Andrea Bocelli
https://www.youtube.com/watch?v=nOXS_Giojgc