Renesanční a barokní manýristické zahrady v Itálii / X

Medicejské villy

Na německé Wikipedii je souhrnný článek o Medicejských vilách s mapkou Toskánska, na níž je patrné jejich rozmístění (i jejich množství, čítající celkem sedmadvacet položek). Jako Medicejské villy jsou označovány venkovské stavby, které Medicejští nechali vybudovat od 15. do 17. století v okolí Florencie a v dalších částech Toskánska.

Rod Medicejských pochází z Mugella, severně od Florencie. Zbohatli rychle obchodem s látkami a to jim umožnilo přes svůj bankovní dům ovlivňovat politický vývoj. Část peněz investovali do pozemků.

Zároveň se začínajícím příklonem k přírodě a venkovu a vlivem antiky, charakteristickým pro ranou renesanci, vznikaly venkovské usedlosti, jejichž architektonická podoba s rostoucím vlivem jejich majitelů byla čím dále více ovlivňována antikou.

Důležitost Medicejských v jejich přínosu k rozvoji toskánské villy a vzniku italské zahrady nemůže být dost výrazně doceněn. Jejich rané vily Il Trebbio, Cafaggiolo či Careggi měly sice ještě obranný charakter, ale krása zahrady poslední zmíněné vily byla vyzdvihována již současníky. Cosimo Medicejský nechal postavit Villu Medici di Fiesole a sezval zde a v Careggi ke spolupráci nejvýznamnější duchy své doby.

Lorenzo il Magnifico získal další dvě stavby: Castello a Poggio a Caiano, které nechal přebudovat Giulianem da Sangallo. Ale právě tento raný úsek historie leží vzhledem k vyhnání Medicejských z Florencie v temnotě. Po jejich návratu v roce 1512 přizvali ke stavbě v dalších lokalitách mladé talenty, mezi nimiž se nacházel i mladý Michelangelo.

Cosimo I. de’ Medici přesídlil v roce 1553 z městské vily, s mezistanicí v Palazzo Vecchio do přebudovaného Palazzo Pitti. Zde se osobně staral o ztvárnění zahrad v Boboli. V roce 1555 nechal, poté co oblast kolem Forte dei Marmi připadla Florencii, postavit další vilu v  Seravezze.

Francesco I. vytvořil pro sebe a svou milou Biancu Cappello  Villu Pratolino a přilehlou zahradu s vodními hrami, jedinečnými na svou dobu. Jejich udržování bylo nicméně pro následující generace příliš nákladné, takže postupně chátraly a dnes můžeme vidět už jen nepatrné zbytky v parku Demidoff.

Francesco zemřel, aniž by zanechal syna, proto na jeho místo nastoupil jeho bratr Ferdinando I. , který žil v Římě ve Ville Medici, neboť se počítalo s tím, že se stane kardinálem. Poté, co převzal regentství v Toskánsku, nechal postavit Villu Ambrogiana a krátce nato Villu Artimino.

Cosimo II., Ferdinandův syn, se v roce 1609 oženil s velkovévodkyní Marií Magdalenou Rakouskou, která v roce  1619 koupila Villu Poggio Imperiale a nechal ji přebudovat Giuliem Parigi. Označení "Imperial" se vztahuje na příbuzenství s císařským domem.

U posledního z rodu Medicejských Gianu Gastonovi není známo, zda se zajímal o tyto stavby, protože přebýval hlavně v paláci Pitti. Po jeho smrti v roce 1737 přešel rodový majetek Medicejských na Franze Stephana von Lothringen.

Článek vznikl překladem z německé Wikipedie.
https://de.wikipedia.org/wiki/Medici-Villa