Rajská zahrada Františka Skály

Rajská zahrada Františka Skály
Sluňákov

"Rajská zahrada se chystá vyplout," oznamoval nedávno tisk v souvislosti s otevřením Domu přírody v Horce nad Moravou, v jejímž areálu uvidíme prakticky hned při příchodu za nízkoenergetickou budovou, v níž je umístěna správa areálu a informační středisko, v dálce jako první objekt právě realizaci Františka Skály. Pod textem příspěvku uvádím několik odkazů, na svých stránkách pak avizuje známý umělec "vyplutí lodi", tedy metaforu v díle i jeho pojmenování, významově propojující "nitro" architektury, tedy "zahradu" a její vnější tvar lodi, iniciovaný okolní krajinou přírodního mokřadu, charakteristického pro Litovelské Pomoraví, takto:

V září, v centru ekologických aktivit Sluňákov v Horce nad Moravou nedaleko Olomouce... Než abychom dál klopotně ohýbali svůj nemotorný jazyk, dejme slovo autorovi... Rajská zahrada: Neobvyklé spojení klášterní bylinné zahrady a venkovského dvorku v architektuře lodi. / Zaměřeno na pocity vyvolané působením prostoru, proporce, tvaru, světla, ruční práce, tradičního materiálu a nekončícího detailu v harmonickém vztahu s živou přírodou. / Smekněte cyklistické přilby, vstupujte pomalu a chovejte se tiše. Fotografujte očima a ukládejte do vlastní paměti. Jinak jste na návštěvě zbytečně.

Na různých místech najdeme přiložené fotogalerie, na zmíněných stránkách jsem zahlédl při listování fotoalby i zajímavý model. Webové stránky Sluňákova komentovaly objekt následovně:

Všestranný umělec František Skála postavil se svými přáteli zahradu v lodi na louce, jako archu a pevnost obsahující bohatou, mnohovrstevnatou, skladbu smyslových a estetických zážitků a chránící ohrožené druhy myšlení. Dlouho se sžíval se zdejším místem. Nakonec nalezená cihla s iniciály FS se stala iniciačním zážitkem pro hru se zdejším prostorem. Po přesunutí původně obdélníkové zahrady u místního obecního hřbitova na lužní louku v podobě lodi bylo rozhodnuto. Otevřel se prostor pro hravost, vnímavost pro situace a důležitý detail. Prostor, který dělá život příjemnějším. Klášterní zahrada, vesnický dvorek, ale také třeba hospoda v rajské zahradě. František Skála se narodil v Praze, vyrůstal v Karlíně. Vyráží za Prahu do klidu statku a na mnoho dalších cest doma i v zahraničí. Jedna z nejdelších pěších cest krajinou vedla do Benátek. I na této cestě sebral inspiraci a předměty pro jejich následné proměny motivované velkou tvůrčí imaginací.

Představovat Františka Skálu - byť kontextuálně stručně - by asi bylo nošením dříví do lesa, umělec je mediálně známý od doby generačního vystoupení Tvrdohlavých, ačkoli tvořil již podstatně dříve, příslušnost k divadlu Sklep (i výtvarná poetika má podobné momenty), další aktivity v různých oborech, to vše přináší nositeli prestižní Ceny Jindřicha Chalupeckého (1991) i známost i mimo okruh užší kulturní veřejnosti (těch, kdo "chodí na vernisáže"). Když jsem si listoval dostupnými materiály, překvapila mne osobně jedna věc, kterou jsem si neuvědomoval, totiž že Skálova matka je Alena Skálová, která v roce 1967 zakládala a vedla soubor Chorea Bohemica (se skladatelem Jaroslavem Krčkem, který vedl muziku souboru, se znám přes dvacet let především v souvislosti s Lomnickým kulturním létem). Věnujme se ale Skálově objektu v areálu Sluňákova.

V příloze (veřejně přístupné) smlouvy na dílo, jehož dokumentaci zpracovala architektonická kancelář, Projektil Architekti, která se podílela na zrodu areálu i v jiných souvislostech, se dočteme, že byla uzavřena v roce 2012 s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, zastoupenou jejím ředitelem RNDr. Františkem Pelcem, jako další jsou uvedená jména RNDr. Lenka Šoltysová a ing. Michal Servus, což mne pro souvislosti zajímá (Lenka Šoltysová byla v řadě záležitostí ochrany a tvorby životního prostředí aktivní na Jičínsku, v prostoru barokní komponované krajiny, která je rovněž jedním z "mých" témat).

Text autora myslím postihuje nejlépe, o co se v Rajské zahradě jedná, dovolím si jej tedy přepsat do tohoto příspěvku:

Zahrada živočichů a rostlin Litovelského Pomoraví "Rajská zahrada"

Rajská zahrada - zahrada rostlin a živočichů je místem záměrněshromažďujícím zástupce živočichů i rostlin Litovelského Pomoraví. Jde o zahradu, jejímž smyslem je upohzornit na bohatství projevů (organismy, tvary, barvy a vůně). Je to zahrada určená k rozjímání o rozmanitém mikrosvětě fenoménů přírody LP, o biodiverzitě živých organismů, jevů s jejich pobývaním spojených, včetně pobytu člověka a jeho různých podob vztahování se k přírodě a krajině. V zahradě je možno prožít prolínání všech lidských smyslů s bohatými projevy života.

Zahrada je stvořená k přemýšlení o vztahu člověka a přírody. Její výjimečnost je zdůrazněna obehnáním kamennou zdí. Branky ji spojují s areálem, o kterém na malé ploše vypovídá. Sousedí s místním hřbitovem (vědomí pomíjivosti všeho živého a zároveň trvání života v trvání koloběhu rození a umírání). Zahrada je koncipována jako svérázný, samostatný a svébytný svět LP v areálu Domu přírody. Zahrada je dělená na prostor k odpočinku, posezení, rozhovoru a na část scény ukazující děje v ekosystému lužní krajiny - divadlo života. Za vstupem z areálu je zastřešené místo. Prostor nabízí drobné niky upozorňující na svérázné a mnoha lidem ukryté fenomény životních projevů LP: např. zahradu motýlů, fontánu vážek, netopýří věž, domek pro hmyz, čmeláčí úl, ještěrkovník ad. Nabízí lidem mikrosvěty zajímavých obyvatel LP, v prostředí plném barev, vůní a zvuků LP.

Zahrada leží v sz. části vnější expozice DPLP na rozloze cca 25 x 11 m. Hlavní vstup je z aleje od JZ. Je obehnána kamennou zdí vysokou 2, 5 - 3 m, silnou 60 cm. Zahrada má obdélníkový tvar, na jehož konci jsou proti sobě dva ambity 3 x 10 m podepřené ve směru do zahrady 4 dubovými sloupy o průměru 30 cm, výšky cca 2 m stojících na cihlových patkách, zaklenuté cihlovými pásy. Pultová střecha ležící na 4,5 m vysoké obvodové zdi, ve které jsou proti sobě dva vstupy, se svažuje směrem dovnitř. Zespodu je pohled do krovů. Krytina staré bobrovky. Obvodová zeď je zvlněna podle bočních vchodů, výklenků a oken a nahoře je porostlá. Zeď je částečně omítnutá, zdivo je kombinované s cihlovými a kamenickými prvky. Místy porostlá popínavými rostlinami. Zhruba uprostřed zahrady je dominantní vzrostlý strom vysoký cca 3 m. Zahrada je rozdělena drátěným plotem s kovářskými prvky na zhruba stejné části. Výška plotu cca 160 cm. Vpředu části přístupné veřejnosti je bylinná zahrada. V jejím středu je kamenná kašna s tekoucí vodou. Kolem ní jsou rozmístěny "ostrůvky" obehnané kamennými zídkami a kovovými či dřevěnými plůtky, osázené kořením a bylinami. Jiné ostrůvky jsou upraveny jako jezírka pro vážky nebo jsou osázeny rostslinami lákajícími motýly. Podél obvodové zdi jsou kamenné či cihlové lavičky, zem je pokryta pískem a štěrkem. V krytém ambitu je možno se schovat ptřed sluncem či deštěm. Rovněž zde mohou být umístěny další zábavně didaktické objekty. V druhé části zahrady se zabydlela zvířata. Zatímco "lidská část" je udržována, "zvířecí" je modelována činnostsí zvolených druhů s nenápadnou korekcí člověka. Skladba zvěře bude volena tak, aby byla schopna harmonického soužití s důrazem na estetickou malebnost. Rovněž zde v této divočině mohou být rozličné absurdní objekty zabydlené zvířaty, jak to známe z vesnice. S vůní koření obletovanými včelami a tichými křídly motýlů a vážek v poledním slunci. A za plotem miniaturní krajina přirozeně osídlená domácími zvířaty. V rohu jednoho z ambitů je jakýsi komín, který obývají netopýři. Solární panulky na vysokých stožářech s vlajkami v rozích zahrady večer rozsvěcují svíčky na výklencích. Přes den se neslyšně točí plátěné větrníky, na trámech ambitu spí obří motýli. Děti mohou v létě večeřet v ambitu a spát na lavicích kolem. Naslouchat tichu, předčítání nebo koncertům komorní hudby.

Odmyslíme-li si, že se jedná o "neučesaný" a  účelový text pro smlouvu, který má obsahovat především technickou deskripci objektu, je z něj patrný právě celek i některé podrobnosti celého díla - samozřejmě s tím, že je psán v době projektu, tzn. je otázkou, do jaké míry se právě tyto detaily mohly proměňovat - např. je-li zde opravdu "ještěrkovník", možná jsem si nevšiml, byl jsem na místě pouze hodinu při otevření -, v průběhu stavby naopak mohlo vzniknout množství nových prvků, které text nemůže zachycovat. Museli bychom vidět celou dokumentaci a vše probrat s autorem, dozvěděli bychom se jistě řadu dalších souvislostí. Podstatné je nicméně, že si je možné udělat základní obraz o věci.

Rajská zahrada je působivý poetický objekt (poetičnost akcentuje na několika místech i uvedený text), jakoby tak trochu nejen plovoucí, ale vznášející se na obzoru při pohledu z různých míst v areálu, jako zvláštní metafora v souvislosti se Sluneční horou Miloše Šejna, v jejímž směru jakoby loď vyplouvala, s množstvím rovin vnímání souvislosti a vztahů uvnitř prostoru, do něhož vstupujeme "otevřením kormidla" do světa, který je na jedné straně kvitesencí idey celého areálu přírody, na druhé straně uzavřeným světem Františka Skály, nabízejícím všechno to, co jsme si už přečetli v předcházejících formulacích, světem dobře čitelným, což souvisí s postmodernistickým východiskem Skálovy poetiky, která skládá a známé věci a zároveň je proměňuje, světem imaginace, ale i citlivosti vůči různým materiálům a řemeslné dovednosti, jejíž část Skála delegoval "svým přátelům", jimž dal i určitou volnost při práci, jak mi při krátkém rozhovoru na místě řekl.

https://www.frantaskala.com/cs/uvod/70
https://www.frantaskala.com/
https://www.slunakov.cz/index.php?1-1002x387

Obrazem lodi otevírají novinové články své příspěvky o otevření Domu přírody.

https://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/jedinecny-dum-prirody-otevira-zve-do-rajske-zahrady-ci-slunecni-hory-20140918.html
https://www.rozhlas.cz/olomouc/zpravy/_zprava/lesni-chram-slunecni-horu-nebo-rajskou-zahradu-stavi-nedaleko-slunakova-v-horce-nad-moravou--1352516
https://www.olomouc.org/zpravy-olomoucko/jedinecny-dum-prirody-otevira-zve-do-rajske-zahrady-i-slunecni-hory/