Půlnoc v zahradě dobra a zla

Na tenhle film jsem se rozhodl koukat (Nova Cinema, 30. července 2013, 21. 40) především proto, že si kdovíproč myslím (asi to tak opravdu je), že Clint Eastwood nikdy nenatočí blbej film. A napsat pár řádků o něm – kromě toho základního, že si člověk tímto způsobem vnořuje do smyslu věcí – taky proto, že si ujasňuje jména a osobnosti tváří herců, které z nejrůznějších jiných filmů už takřka důvěrně zná, a přitom pořádně nic o nich neví, mnohdy právě ani to jméno ne. Tím nechci dělat laciné vtipy (proč teda ten člověk píše o něčem, o čem vlastně nic neví?), ale spíš chci s trochou určitého pocitu a vědomí „svých rezerv“ poznamenat, že nejsem v tomto oboru profi-recenzent, ačkoli si dělám nárok na „dobrej frňák“, kterej se může dobrat věcí hodně do hloubky. (A v každém případě považuju film, vedle hudby, výtvarného umění a architektury, za jednu z oblastí, kterou bych nechtěl „vynechávat“.) Tím, jak si pak konfrontuju svůj pohled s komentáři na skvělém portálu České filmové databáze, kde také nejsou profíci, ale určitě mnohdy daleko větší znalci než já, se pokouším se přibližovat něčemu, co jsem obdivoval třeba na kultivovaných japonských návštěvnících koncertů vážné hudby, kteří nepřijdou, aby „objevovali“ skladby, které jsou na programu koncertu, ale předtím, než na koncert jdou, si poslechnou dvě tři jiné interpretace a na koncertě pak už jen porovnávají. V mém případě se to liší v tom, že si souvislosti ověřuju a vyhledávám až poté, co jsem film viděl.

Do těch vyšších příček film Půlnoc v zahradě dobra a zla pasuje obsazení skvělými herci a jejich výkony. Tak právě v tomto případě jsem si to musel ujasnit. Úloha Johna Cusacka, kterému jeho fyziognomie dodává tázavého a zkoumavého výrazu, se v roli novináře Johna Celsoa, který přichází z New Yorku do malého městečka Savannah napsat článek o exkluzívní párty, mění v okamžiku, kdy v domě dojde k vraždě Billyho Hansona (skvělý Jude Law), jak se ukazuje, homosexuálního milence obchodníka se starožitnostmi, zbohatlíka a majitele domu Jima Williamse (Kevin Spacey). Od Balzaca, tedy dvě stě let starý model novináře, který tady nepřichází do metropole, tedy v tomto případě do Paříže, aby nahlédl do soukolí zla, ale naopak z hlavního města do provincie, vyvolává ale podobné otázky. Tady je to detektivka, na jejímž konci spolu s novinářem víme, že rozsudek soudu o nevině sběratele je výsledkem „jiných“ informací, které se podařilo soudu podstrčit (Williams dva Hansonovy výstřely, které by ho opravňovaly k sebeobraně, dodatečně naaranžoval, ve skutečnosti to tedy byla, striktně vzato, vražda).

Tohle všechno se postupně ujasňuje, a vedle této vlastní „kriminální“ vrstvy příběhu se můžeme tázat po „morálce“, tedy do jaké míry bychom dokázali pochopit Williamse, že se chtěl zbavit člověka, který ho vydíral a do značné míry opravdu ohrožoval (kdyby se mu nezasekla pistole, opravdu by ho zastřelil), a choval se jako hovado (jak zmíněno, skvělý animální Lawův výkon, přestože to byla rolička na malé ploše).

A to není jediná otázka. Další vyvstane v okamžiku, kdy zjistíme, že film byl natočen podle stejnojmenné knihy (Midnight in the Garden of Good and Evil) Johna Berendta,  jednoho ze dvou bestsellerů amerického spisovatele a novináře (nar. 1939 v New Yorku), která ovšem vznikla na základě rešerší skutečných událostí (obdržela Pullitzerovu cenu 1995 v kategorii general non-fiction, tedy literatury faktu). Film se totiž jako zpracování skutečné události (první kniha a film tohoto druhu vznikly rovněž v americkém kulturním prostoru, Chladnokrevně, román Truman Capote, 1965, film 1967) příliš netváří. Vystihl to ve svém komentáři na CSFd B!shop, když říká, že mu přišlo, že se režisér tak trochu nemohl rozhodnout, co bude točit. Jedna vrstva celého filmu (a B!shop na druhou stranu v tomto ohledu nemá pravdu, protože to vše je už v knize, z níž to Eastwood převzal) je takřka mystérium – naznačuje to už název Půlnoc v zahradě dobra a zla, který se vztahuje k šamanistickým scénám (voodoo) na hřbitově, ale v přeneseném smyslu zpět k vlastnímu příběhu a jeho „dvojakosti“, co se týče „dobra a zla“. A k této vrstvě patří i „žánrové figurky“ (jak by řekli čtenáři Malostranských povídek Jana Nerudy, ale tady je to silnější kafe), jejichž nejvýraznějším představitelkou je vedle šamanky Minervy (hraje ji Irma P. Hall) především Lady Chablis (vlastně Benjamin Edward Knox 11.3.1957), transsexuál/ka, bavič/ka a konferenciér/ka, která je protipólem onoho uhlazeného a noblesního světa vybraných společností, plesů atd., kde svým příchodem vždy udělá patřičný rozruch (a postará se o komickou složku a odlehčení celého filmu).

Paradoxem je, že tato postava (transvestita, sám sebe vnímající jako ženu, homosexuálně zaměřený) není vymyšlená, ale skutečně existující (nejen ve filmu a knize), dokonce v roli sebe samé obsazená do filmu. Takže – je to v tomto snímku, když o tom začnete uvažovat, všecko dost naruby, a jestliže se jiný komentátor podivuje, že v parku se prochází muž s imaginárním psem (Tommy987 aj.), je to jen součást „bizarnosti“, „šílenosti“, „ulítlosti“ (další komentáře), k níž patří třeba porotce obletovaný mouchami či další detaily. Přitom je to ale vše „na hraně“, nikdy se to nepřeklopí do „jiného světa“, do něhož vjedete přes určité hranice v řadě nejrůznějších hororů, thrillerů atd. Tady se stále znovu musíme (pokud se chceme po tom pídit) k realitě a s takřka zděšením zjišťujeme, že ani Berendt, ani Eastwood si „nic nevymysleli“. Existovala i Minerva (ve skutečnosti Valerie Boles), Jim Williams skutečně zemřel půl roku po osvobozujícím rozsudku soudu (na selhání srdce?).

Teď už jen dvě poznámky: Neumím nějak komentovat „zdlouhavost“, která je opakovanou výtkou komentátorů CSFd, a kterou bych možná rovněž sdílel, i když neumím říci, co bych pak ze scénáře „vyškrtl“. A druhá, stejně jako řadu jiných, mě potěšila Alison Eastwoodová, dcera režiséra. Nevěděl jsem, že to tak je, i když jsem ji už rovněž někde zahlédl. Hraje jednu z postav, která právě „není ulítlá“. I ti ostatní herci (Jack Thompson aj., nebudu je už vyjmenovávat) by určitě stáli za pozornost, stejně jako skvělá hudba.

https://tvprogram.centrum.cz/detail/pulnoc-v-zahrade-dobra-a-zla-3630533/?utm_content=cinema
kniha
https://www.databazeknih.cz/knihy/pulnoc-v-zahrade-dobra-a-zla-114321
film
https://www.csfd.cz/film/2506-pulnoc-v-zahrade-dobra-a-zla/
další zdroje
https://www.hauntedsavannahtours.com/good-evil-midnight/
https://www.imdb.com/title/tt0119668/
 

B!shop na CSFd
Prislo mi, ze se Clint tak trochu nemoh rozhodnout, co to vlastne chce tocit. Pribeh o novinari, potkavajicim zvlastni lidi? Pribeh o zvlastnich obyvatelich Savannah? Soudni drama o bohatym znamym chlapkovi obvinenym z vrazdy? Jasne, je tu od vseho neco, ale nic z toho neni vypilovany k dokonalosti. Coz ale rozhodne neznamena, ze by film byl spatnej. Lehce prehnana 150 minutova stopaz nijak nevadi, film nenudi a i kdyz Clint nikam nespecha a i pres perfektni pribeh se toho vlastne zase tolik nedeje a dava hlavne prostor postavam, stejne film docela svizne utece, na cemz ma taky podil fakt, ze je proste zajimavej, spousta postav je spravne divna a cely to ma takovou lehoulince mysteriozni atmosferu. Navic se tu seslo kvalitni herecky obsazeni, bohuzel Cusack v hlavni roli nepobral moc charisma a tak ho ve vsech scenach zastinuje spickovej Spacey. Takze ve vysledku kvalitni drama a zaslouzeny 4*, divim se, ze ma film jen 67%