Propadák / Jičínský hudební festival na Čeřovce

Takovýto příspěvek jsem ještě nepsal. A zvažoval jsem, jestli se do toho vůbec mám pouštět a nepouštěl bych se do toho, kdybych nechtěl vyjádřit slova chvály nad podnikem, který se 8. června 2019 odehrál v lomu na Čeřovce. Přestože leccos i z téhle hudby poslouchám, nedá se říci, že bych měl dost dobrý přehled v české hudební scéně v této oblasti, zvláště v oněch regionálních souvislostech, které bych musel mít, abych mohl přičinit komentář, jaký bych si představoval.

V mém pohledu se jedná o báječnou událost smysluplně danou dohromady, oživující předtím dlouhodobě opomíjenou lokalitu, kde před časem bývalo krásné přírodní divadlo, ale po jeho zániku pustnoucí místo s dvacetiletými vzrostlými nálety mezi zbytky původního osazení lavicemi, nyní alespoň všeho toho zanedbání zbavené, jedná se o událost, která se už začlenila do spektra kulturního dění v Jičíně.

Originální je filozofie pořadatelů, „negativní propagace“, zřejmá už z názvu, k níž patří sdělení, že přijedou „nejhorší kapely“, „organizátoři se řídí heslem máme na míň“, „pětkrát nic je pořád nula“ (mohli se dočíst v číselné podobě posluchači i na panelu pod pódiem), „tu televizi nám byl čert dlužnej, teď se sem hrne spousta návštěvníků, kteří se sem nevejdou“ (necituju doslovně) atd. Nevím pak, jestli jsem ještě taky blbě hledal (nejspíš ano), ale nemohl jsem se na netu dopídit časově uspořádaného programu festivalu. Na plakátech po městě, zajímavě graficky vyvedených, ani jména vystupujících nebyla, jedinou informaci jsem vlastně měl z jakési tiskové zprávy, nalezené ovšem na stránkách, kde bych ji neočekával (přebírám do „odkazů a poznámek“), a pak křídou na desce u stánku při vchodu do rokle.

Nechť to nezní příliš „romanticky“, ale tohle prostředí romantické je, takže se tomu stěží dá vyhnout. A ani bych nechtěl. V uzavřeném prostoru lomu se skálou za jevištěm (nezapomenu na někdejší inscenaci Shakespeara v „džínách“), na níž je zavěšený emblém Propadáku, ruky „s palcem dolů“, je skvělá akustika. Na ochozu nad skálou a historickou Milohlídkou, rozhlednou z časů obrozenců, jednou z prvních nejen v Českém ráji, akcentující onu romantiku svými quasigotickými tvary, si podvečerní chvilky užívali přišedší, v jednu chvíli, když se Slunce sklánělo nad obzor, byla ozářena do poloviny, zatímco dole padaly první stíny.

Nejen letos, ale už v předchozích letech, jak mi prozradil kamarád, který žádnou akci nevynechá (mně se vloni kvůli jinému programu nepodařilo přijít, což je škoda, když už to mám pár kroků z domu), tu bylo ale ještě jedno pódium, nazvané „Na hovno“, ve stanu v úbočí kopce nad lomem, v pozdní večer pak pěkně barevnými světly označené, takže bylo možné se od stánků s osvěhou po pár krocích dostat k další alternativě. O strom opřené batohy, skupinky lidí procházející po cestičkách, někteří usazení v prostoru jedné z někdejších dřevěných staveb nad stanem, zatímco dole na dekách především mladí lidé, ale i rodinky s kočáry, taky místní i starších generací.

Neslyšel jsem všechno, spíše menší část. PIJ band, jičínská kapela, podle FB profilu „hudební uskupení hrající klasické dixielandové a jazzové kousky s vlastním aranžmá“, jsou ve svém domovském městě aktivní (na FB profilová fotka na náměstí u kostela v rámci „Umění v ulicích“, oznamující i účast na Svátku hudby 21. 6., hráli v Café Loggie). Dixík s neodmyslitelným banjem a pozounem. Zahráli dobře, radost z té mládkovské hudby. Pod pódiem humorná kresba, hrající si se souzvučností slov „pij“ a „pyj“. Skupina Daddy O, kdoví zda pojmenovaná podle někdejšího béčkového filmu či jakéhosi šamponu či kondicionéru, z Podhorního Újezdu, dle FB v obsazení Martin Pařízek, Stanislav Kalvoda, Hugo Trkal (zajímavé jsou charakteristiky jednotlivých členů zde), má ono parodistické image, spočívající v uniformách, řečnické tribuně s hvězdou, „pochodovými“ pohyby atd.. Zábavné, tyhle regionální kapely mají svoje kouzlo. Tak i Cémur Šámur z Vrchlabí. Podle FB členové: Ondřej: zpěv Milda: alt sax Borek: basa Cejnoch: bicí Aleš: kytary, syntetizátory Markéta: tenorsax, příčná flétna Zuzka: pozoun Pája: bariton sax, klarinet Honza: trumpeta (přesnější údaje na webových stránkách). Zajímavá dechová sekce (připomíná mi někdejší Chicago, ale ani sóla jednotlivých hráčů nejsou špatná), sehraná se „základem“ (tak kapela původně opravdu vznikla, kytara, basa, bicí), k tomu energický, trochu štěkavý a chraplavý zpěv, takže „výsledek chutná opravdu zajímavě a působí výživně,“ jak říká recenze kapely, která natočila dvě alba (Samorost, 2006, Žabokrk, 2008) na Muzikus.cz.

Jak byl čas, odskočil jsem si ke druhému „stage“, tedy stanu, jak řečeno. Chytré řešení, přestože vlastně pár metrů od sebe, obě produkce se vzájemně nerušily, zvukově odstíněné jednak stanem, jednak svahem, pod nímž se nacházelo velké jeviště. Ve stanu probíhala „matematika“, jak mi řekl jeden chlapík u stánku, když jsem se ho ptal na okolnosti. Tím byla myšlena hradecká kapela experimentálního roku Tribe – J. Ze skladeb instrumentálního tria (Jitka Jägerová – kytara, Jan Kohout – bicí, Jáchym Vencl – baskytara) se mi líbila skladba Sillicon Hill, kterou si ještě znovu přehrávám na Bandzone, z muzikantů čišela radost ze hry, kytaristka se při každém crescendo dívala s úsměvem po ostatních. Zde také zahrála kapela XDZVøNX z Polska, teprve po náhledu na jejich webové stránky jsem odhalil v záhadném názvu slovo „zvon“. Pátral jsem trochu po informacích, na www.fullmonzine.cz je kapela označena jako „mystické elektronické duo“, na slovenském www.musicpress.sk se říká, že „patrí k najzaujímavejším hudobným projektom od našich severných susedov“ a dále že „brutálna elektronika je miešaná so sakrálnou hudbou a výsledok je viac než len originálny. Bora a Snufkin vravia, že na ich koncerty by mali chodiť ľudia s otvorenou mysľou.“ Na zmíněné adrese je s oběma muzikanty z Vratislavi (Wroclaw) rozhovor.

Vrcholem z mého pohledu byla první ze dvou zahraničních kapel na hlavním jevišti, Mother´s Cake z rakouského Innsbrucku. Kapela založená na konci roku 2008, tedy na jevištích více než deset let, má jasný hudební názor, tvořený kompilací zvuku hardrockových kapel sedmdesátých let (některé motivy připomínají Led Zeppelin) či legendárních Yes (na ně upomíná i vysoký sférický hlas sólového zpěváka a kytaristy Yvese Krismera) a dalších vrstev rockové historie (zaujaly mě třeba repetitivní pasáže s proměnlivými zvukovými filtry), zcelených do nového kompaktního originálního tvaru. Opravdu profi kapela na nejvyšším levelu, včetně biografie (viz stránky). Plný zvuk, o souhře a energii vysílané z jeviště nemluvě. Tři hudebníci, šéfem je bubeník Jan Haußels, s ním vedle Krismera ještě nezmíněný Benedikt Trenkwalder, baskytara. Progresívní rock. Další info na Wikipedii (angl., něm.).

Druhá kapela, rovněž Rakušáci, byla ze Štýrského Hradce. Na svých stránkách uvádějí jména členů kapely – Zdravko Konrad – zpěv, Julian Jauk – kytara, umělecký vedoucí, Benjamin Krause – kytara, Stefan Scherer – baskytara, Paul Krassnitzer – bicí (na Riffpedii se uvádí, že v současnosti nehraje, jako záskok působí Peter Namdar, tak nevím, zda to ještě platí) a Kevin Prügger – zvuk (vedle toho i to, co kdo z kapely má na starost). Kvintet byl založen v roce 2014, na stránkách propagují černé album s názvem A Thousand Shapes. Žánrově kapela uvádí sebe jako kombinaci Psychedelic, Progressive, Stoner, New Age a Nu-Metal, na mě působila tradičněji než Mother´s Cace. Možná (což mohla způsobit skutečnost, že jich je pět) byli poněkud přezvučeni, možná to byl můj okamžitý dojem. Nicméně skladba Siberian se mi líbila, některá videa, která si pouštím na YouTube jsou rovněž zajímavá (Sun Collector).

Myslím, že pořadatelé mohou být spokojeni. Mluvil jsem s jedním z nich, hovořil o tom, že jeden občan, ostatně svým přístupem k různým věcem už po léta známý, dělal problémy, vadilo mu to a ono. Nebudu ho jmenovat, dobře ho znám, ale nevyjádřil jsem se k tomu zrovna salónním jazykem. I on by si měl vážit toho, že někdo dá i svoje finance na podporu takovéhohle nekomerčního (ve smyslu, že byl přístup do prostoru volný) podniku. A podle toho, co jsem slyšel a viděl, si myslím, že mohl být spokojen i každý, kdo na Čeřovku na letošní Propadák přišel.

Odkazy

Propadák

https://www.facebook.com/events/396933644192053/

PIJ band
https://www.facebook.com/pg/PIJ-Band-321642648621278/community/?ref=page_internal
Daddy O
https://www.facebook.com/daddymanagement/
Cémur Šámur
https://www.facebook.com/C%C3%A9mur%C5%A0%C3%A1mur-120496881383597/
https://www.cemursamur.net/
https://www.muzikus.cz/recenze/Cemur-Samur-Japabyne~02~unor~2011/?fbclid=IwAR0KKCmpOtx11TtvsQcyojZPv4VA-Th63nwDvmO2VbKyv3t88r92zm7rgKQ

Mother´s Cake
https://www.youtube.com/watch?v=sOd154X302Y
https://www.youtube.com/watch?v=Z8dHHCX42pI
https://motherscake.bandcamp.com/?fbclid=IwAR1SQpyGI9oXUmi1qPPwnh2goXGaNigWxeXaw1lPMnT0gVKNFgkxZ5L3TEE

https://www.motherscake.com/
https://en.wikipedia.org/wiki/Mother%27s_Cake

Ultima Radio
https://www.facebook.com/ultimaradio/
https://www.ultimaradio.at/
https://www.youtube.com/watch?v=QqN38sh-bV8
https://www.youtube.com/watch?v=BXef43nr5kI

XDZVONX
https://www.facebook.com/xdzvonx/
https://xdzvonx.bandcamp.com/releases
https://www.musicpress.sk/rozhovory/xdzvonx-na-nase-koncerty-by-mali-chodit-ludia-nepripraveni

Tribe – J
https://bandzone.cz/tribej

Kopíruju ještě tento text

Jičínský hudební festival Propadák bude již popáté zdarma. Přijedou kapely z Rakouska nebo z Polska. 

Tisková zpráva, 3. 6. 2019, Jičín

8. června rozezní rokli na jičínském kopci Čeřovka bohatý hudební program. Na dvou scénách vystoupí na 13 kapel. Rokli a její okolí tradičně vyzdobí netradiční výtvarné instalace. Zahraje dosud nejvyšší počet zahraničních interpretů – kapely Ultima Radio a Mother’s Cake z Rakouska nebo XDZVØNX z polské Wroclawi. „Nejdůležitější aspekt Propadáku, a sice vstup zdarma, zůstává i letos zachován. Novinkou je crowdfundingová kampaň. Fanoušci festivalu mohou naši činnost ještě před začátkem festivalu podpořit koupí designového textilu nebo si od nás mohou si nechat namalovat svou karikaturu,“ uvedl hlavní pořadatel festivalu Jan Propadák.

Další novinkou je změna vizuálního stylu. Ikonický bílý palec ukazující dolů nahradila hororově laděná karikatura rokle na Čeřovce od umělce Karla Brauna. „Od této změny si slibujeme především zmatení fanoušků. V posledních ročnících jich chodilo až moc a v rokli je pak okolo toho příliš moc práce. Změnili jsme také písmo. To nové je hůře čitelné, takže doufáme, že lidé z plakátů vůbec nepochopí, o co se jedná,“ konstatoval Propadák.

Propadák pokračuje v rozdělení programu mezi dvě scény. V dolní části rokle pod rozhlednou Milohlídkou bude tradičně hlavní scéna, na které se kromě zmíněných rakouských kapel představí také třeba na ceny Anděl nominování rockeři Povodí Ohře. Větší prostor zde bude tentokrát ponechán také regionálním kapelám: vystoupí ostřílený vrchlabský orchestr Cémur Šámur, nová kapela Daddy O z Podhorního Újezda, dixielandoví muzikanti PIJ Band nebo omladina z místního gymnázia Haary Hills.

Menší scéna nese provokativní název „Stage na hovno“ a nabídne avantgardnější hudební styly, které jsou rozkročeny mezi industriální elektronikou, éterickým ambientem i punkem. O divokou atmosféru se ve vojenském stanu postarají moravské kapely Kakktus a München Konflikt, klidnější vibrace zase přinese objev letošního roku Margo. Regionální scénu zastoupí hradečtí matematici Tribe – J, nebude chybět ani černá magie v podání Karla Brauna. I na menší scéně se mohou diváci těšit na zahraničního hosta, a to v podobě polské formace XDZVØNX. Odpočinout od hudby si mohou diváci také u uměleckých instalací nebo ve svérázné čajovně.

Festival ve svém pátém ročníku drží i nadále svůj osobitý komunikační styl, kdy na svém facebookovém profiluvytváří kontroverzní koláže, o vystupujících umělcích šíří smyšlené příběhy na hranici vkusu. Také při komunikaci s fanoušky si pořadatelé neberou servítky. „Přestože se všemi silami snažíme fanoušky od účasti odradit, účast zvažuje již teď více než tisíc lidí. Obáváme se, že pokud všichni dorazí, mohla by na místě zavládnout pozitivní atmosféra, kterou by šlo za propadák považovat jen stěží,“ posteskl si pořadatel a dodal, že realizační tým pracuje na tom, aby alespoň fronty na pivo byly nekonečné, aby včas došlo jídlo a mobilní toalety přijely do rokle již z půlky naplněné.

Festival se koná 8. června a začne ve 14 hodin vystoupením performera Karla Brauna na Stagi na hovno. Program na hlavní scéně otevře v 15 hodin kapela Haary Hills. Konec akce bude nejpozději o půlnoci. Pořadatelem festivalu je Sdružení alternativní kultury a sportu Jičín. Festival probíhá za podpory města Jičína a za přispění soukromých sponzorů.