Petr Iljič Čajkovskij / Symfonie č. 1 g moll

První symfonie Petra Iljiče Čajkovského, označená g moll, má přívlastek „Zimní sny“ a opusové číslo 13. Vznikla v roce 1866. Je instrumentována pro 2 flétny, hoboje, klarinety, fagoty, čtyři lesní rohy, dvě trubky, tympány a smyčce, ve finále pak ještě pikolu, tři pozouny, basovou tubu, činely a velký buben.

Jednotlivé věty jsou označeny
   1. Allegro tranquillo
   2. Adagio cantabile, ma non tanto
   3. Allegro scherzando giocoso
   4. Andante lugubre – Allegro moderato – Allegro maestoso

V první větě, zkomponované v sonátové formě ve 2/4 taktu g moll a nadepsané „Sen o zimní cestě“ (česky se překládá Snění zimní cestou), není začátek jako u jediné číslované Čajkovského symfonie dlouhý úvod, ale jde se rovnou k věci, hned nastupuje expozice tématu. Hlavní téma, melancholickou melodii, uvádějí sólová flétna a sólový fagot v intervalu dvou oktáv za doprovodu houslí v tremollu. Přebírají jej violy a hluboké smyčce a brzy je dosaženo vrcholu. Následuje vedlejší téma vynesené klarinetem (D dur), které je s hlavním tématem motivicky příbuzné. Třetí zářivé téma uvedené žesťovými nástroji uzavírá expozici. Provedení se zabývá především hlavním tématem ve více dynamických vlnách. Zvláště umné v této symfonii je návrat k repríze přes až varhanní efekt dechových nástrojů. Podobný efekt použije Čajkovskij později v 6. symfonii, i když ne tak dramatický. Repríza probíhá standardně, následuje krátká Coda.

Druhá věta v 4/4 taktu má sedmidílnou formu (A-B-C-B-C-B-A), je nadepsána „Pochmurný kraj, mlhavý kraj“, tlumené téma smyčců (A) tvoří rámec této části, vlastní téma je toužebná melodie přednesená hobojem, kolísající mezi durovou a mollovou modalitou. S ní je motivicky příbuzné třetí téma (C), které zazní ve violách. Vrcholem je poslední návrat tématu B v lesních rozích, návrat k prvnímu tématu uklidňuje celou druhou větu.

Třetí věta, 3/8 takt, c moll, v žertovném stylu přebírá na začátku a na konci v takřka nezměněné podobě motiv své klavírní sonáty cis moll. Jako střední část, Trio, vkládá autor orchestrální  valčík, jehož téma zazní v Codě ještě v tympánovém rytmu. Sen zakončují dva rázné údery tutti.

Čtvrtá, závěrečná věta má sonátovou formu, je napsána ve 2/2 taktu, s dlouhým pomalým úvodem, střídá se g moll a G Dur. Začíná mollově, v temné náladě, tempo se ale postupně zrychluje, až zazní radostné markantní hlavní téma G Dur v plném orchestru. Jako vedlejší téma použil skladatel téma z úvodu. Celkově ukazuje tato věta skladatelovu oblibu bouřlivého efektního finále.

Symfonie byla provedena poprvé v roce 1868 pod taktovkou Nikolaje Rubinštejna. Kritik Hans von Bülow pochválil především bohatství melodického materiálu, podobně jako později u 2. symfonie.

Info
https://de.wikipedia.org/wiki/1._Sinfonie_%28Tschaikowski%29
Muzika
Holandský královský symfonický orchestr, dirigent Bernard Haiting

https://www.youtube.com/watch?v=0dop_dPIgeI
Další info
https://www.supraphonline.cz/album/265-cajkovskij-symfonie-c-1-6
https://www.classicdvd.cz/klasicka-hudba/klasicka-hudba-cd/cajkovskiji-symfonie1-6-socr-valek-4cd
https://www.theguardian.com/music/2012/sep/05/tchaikovsky-lso-gergiev-cd-review