Pavel Stránský ze Zap (1583 – 1657)

Pavel Stránský ze Zap (1583 – 1657)
Sedmdesát dva jmen české historie
Díl pořadu vysílán 30. 1. 2009 (č. 32)

Jméno mám z někdejších publikací o dějinách české literatury zafixováno jako Pavel Stránský ze Zap a Zapské Stránky, na různých místech webu nacházím obojí. Především mě pak fascinovalo jeho dílo O státě českém, totiž Respublica Bohemiae, které jsem si ovšem nemohl přečíst, přestože jsem jej držel v ruce, originálního jazyka latiny neznaje. Samozřejmě existuje i několik českých výborů – třeba Pavel Stránský, O státě českém, Evropský literární klub, 1940 - Počet stran: 293, z latiny přeložil Bohumil Ryba, ale to přece není ono. Musím se tedy i dnes spolehnout na formulace, jaké jsem našel třeba nyní na Lecyklopedii, kde se říká, že spis je pro faktografickou bohatost a přesnost, ale i formální a stylistickou dokonalost považován za jedno z nejlepších děl českého humanistického dějepisectví; pro Evropu dlouhou dobu základní zdroj informací o českém předbělohorském státě.

Třicátý první svazek reprezentativní encyklopedie států starověkých i současných, kterou se rozhodlo vydávat nakladatelství bratří Elzevirů v holandském Leydenu v roce 1626, měl být věnován českému státu. Jeho autorem měl být Pavel Stránský ze Zap, který se coby exulant ocitl v cizině bez přátel a bez prostředků. Městys Zápy, kde se narodil, se nachází kousek od Staré Boleslavi. Pavel Stránský se po studiích v Praze a promoci na mistra svobodných umění usadil v Litoměřicích jako profesor a od roku 1609 rektor gymnázia, stal se zde městským radním i královským výběrčím daní. Sňatkem s Kateřinou Zlatohlávkovou získal velký majetek. Sympatizant stavovského setkání se rebelie nezúčastnil, po bitvě na Bílé hoře nicméně měl problémy. V roce 1627 byli se svou ženou vyzváni, aby se zřekli „sektářské víry“ a přestoupili na katolictví, když neuposlechli, musí opustit majetek, město i vlast. Ani v saské Pirně (v textech se uvádí i český název Perno), kam Stránský zprvu emigroval, to neměl jakožto utrakvista (z lat. sub utraque specie, tj. pod obojí způsobou, kališník, nebyl tedy pravděpodobně, jak někde uváděno, „český bratr“), tedy pro zdejší luterány rovněž jinověrec, jednoduché, přestože právě do tohoto kraje se uchýlili čeští evangeličtí exulanti. Přes Drážďany a Lipsko se Skála dostává do Freiburgu, tam se setkal se Skálou ze Zhoře, ale teprve v Toruni, „polských Pardubicích (výroba perníku)“ a rodišti Mikuláše Koperníka, se opravdu může usadit a získat místo profesora gymnázia.

V Toruni se Stránský setkal s Janem Amosem Komenským. S Komenským si také dopisoval, dopisoval si ale také třeba i jezuitským knězem Bohuslavem Balbínem. V městě, které se stalo jeho druhým domovem, pracoval na rozšířeném vydání svého největšího díla, knihy o českém státě. Vyšla 1634 vyšlo, jak už naznačeno v Leydenu v Holandsku, v Čechách nejprve německy na konci 18. století, česky dokonce až v roce 1893. Ze Stránského díla připomeňme kromě tohoto „jediného“ díla ještě malý spisek, jakousi „obranu“ jazyka českého, jakých pozdější historie byla svědkem ve větší míře, s názvem Okřik. Hezký název.

Skončím, tak jako začíná každý díl televizních Dvaasedmdesáti jmen, citátem, překopírovaným nicméně z jednoho dílu Toulek českou minulostí: "Náš národ má své tíživé vady i vynikající přednosti. Vždyť stěží by někdo uvěřil, že se dá nalézti množství lidí, kde by všichni byli buď zcela špatní nebo zcela dobří a kde by všichni byli stejně hodni buď chvály nebo hany. Mezi vady, jež se vytýkají Čechům, patří divokost, loupeživost ve válkách, ukrutnost, zuřivost, malou odolnost vůči hladu, žízni, potu a špíně na vojně. Dále pak od přirozenosti náklonnost ke vzpouře a odpadlictví." Na příslušné stránce (viz odkaz dole) je více takových pěkných charaktistik.

Dvaasedmdesát jmen české historie
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10169539755-dvaasedmdesat-jmen-ceske-historie/208572232200032-pavel-stransky-ze-zap/
Na stránkách Lecyklopedie
https://leccos.com/index.php/clanky/stransky-pavel-ze-zapske-stranky
Na otázku spisovateli Jiřímu Stránskému, autoru knižní předlohy seriálu Zdivočelá země, zda je příbuzný s Pavlem Stránským ze Zapské Stránky, odpověděl na chatu v České televizi: Pavel Stránský byl z jiného rodu, který byl kdysi dávno také součástí celého velkého rodu Stránských, ale můj šlechtický titul (který samozřejmě vůbec nepoužívám) je Jiří Stránský ze Stránky a Greifenfelsu.
https://www.ceskatelevize.cz/chat/chat.php?id=3442
Vysvětlení toho, jak to je se šlechtickým predikátem, lze tušit po nahlédnutí na stránky obce Zápy, dnes městyse asi dva kilometry jihovýchodně od Brandýse n. Labem – Staré Boleslavi.
https://www.zapy.cz/Zhistorie/tabid/73/language/cs-CZ/Default.aspx
Stránka na Wikipedii
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pavel_Str%C3%A1nsk%C3%BD
Toulky českou minulostí
https://www.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/236179