Pavel Skála ze Zhoře (1583 – 1640)

Pavel Skála ze Zhoře (1583 – 1640)
Sedmdesát dva jmen české historie
Díl pořadu vysílán 21. 3. 2009 (č. 31)

To už není tak zcela neznámé jméno, kdo pročítal jen trochu podrobněji dějiny české literatury, nemohl Pavla Skálu ze Zhoře přehlédnout. Jsou dvě monumentální, nepřehlédnutelná historická díla té doby, O státě českém Pavla Stránského ze Zap a  Historie církevní Pavla Skály ze Zhoře. Shodou okolností obou osobností s křestním jménem Pavel, ale mají společného i leccos jiného, především pobyt v zahraničí. Tak Pavel Skála, historik a právník, úředník České kanceláře, který po porážce stavovského povstání píše v Lübecku a především pak v saském Freibergu, který se stal jeho domovem, protože zde pobýval ve společnosti exulantů, své životní dílo – v deseti dílech na šestnácti stech stránkách rukopisu (uvádí pořad, Wikipedie hovoří o šestnácti tisících stran, co je správně?). Profesor Pavel Charvát si v televizním pořadu klade otázku, proč si vlastně jinak vcelku se nenápadný úředník pouští do takové práce, a ani on neumí dát odpověď.

Příliš podrobné informace o jeho životě nejsou. Víme, že rodilý Pražan studoval na univerzitě v Praze a Wittenbergu, kolébce reformace a teologie spojené se jmény Luthera a Melanchtona, což zajisté vede k jeho pohledu na historii, neboť byl horlivý zastánce přijímání pod obojí, že ovládal jazyky, kromě němčiny francouzštinu a italštinu, že jedním z důležitých míst jeho životní pouti byl Žatec, kde se dobře oženil, když si vzal dceru Maxmiliána Hošťálka z Javořic, jednoho z popravených českých pánů v roce 1621, o jehož sirotky se pak Pavel Skála staral, a kde se stal se členem městské rady a posléze primátorem.  

Je zajímavé, že kupodivu nebyl pronásledován, přestože se účastnil povstání českých stavů a byl svědkem pražské defenestrace, kterou ve svém díle rovněž popsal. Byla to divoká doba náboženská i politická (zopakujme si: stavovské povstání, defenestrace, poprava českých pánů, Rudolfův Majestát atd.), a právě poslední čtyři knihy díla, v nichž pojednává o stavovském povstání, jsou z dnešního hlediska nejcennější. Další zajímavostí je, že se o rukopise této práce jistý čas nevědělo, objevil jej až Tomáš Pešina z Čechorodu. Celé dílo muže, u nějž vlastně nevíme přesně či nepochybně datum narození ani úmrtí (zemřel patrně 1640), dodnes nebylo celé vydáno.    

Dvaasedmdesát jmen české historie
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10169539755-dvaasedmdesat-jmen-ceske-historie/208572232200031-pavel-skala-ze-zhore/
Na stránkách Lecyklopedie
https://leccos.com/index.php/clanky/skala-ze-zhore-pavel
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pavel_Sk%C3%A1la_ze_Zho%C5%99e
A ještě jedna osobní poznámka: Coby Jičíňáka mne zaujalo přetištění části textu s názvem O hrozném pádu zámku Jičína r. 1620 v čas. Lumír 1851, přístupné v digitalizované podobě (odkaz na uvedené stránce Wikipedie). Ostatně velké množství textů je dostupné na službě GoogleBooks, např. pod titulem Historie česká v edici Karla Tiefrunka a nákladem knihkupectví I. L. Kobera v šedesátých létech devatenáctého století.