Osudy 11… / Jan Spálený
23.05.2024 17:41Osudy 11… / Jan Spálený
Jan Spálený
Charakteristická tvář s knírem a delšími vlasy a hlas (Plakalo bejby) Petra Spáleného byly nepřehlédnutelné od počátku „bigbítu“, zatímco jeho bratr Jan byl „viditelnější“ později, přestože byl vedoucím skupiny s pozdějším názvem Apollobeat, v níž Petr byl jedním a poté jediným zpěvákem. Ovšemže jsme vnímali takové skutečnosti, jako že tu byly dechy (byť stylově hrály jinak, vnímal jsem onu odlišnost od běžné sestavy „bigbítotové“ skupiny, tj. sólová, doprovodná a basová kytara a bicí, popřípadě v některých případech první klávesy v okamžiku, kdy jsme si o pár let později mohli poslechnout zahraniční album Chicago Transit Autority, která toto směřování zvukového korpusu s dechovými nástroji pak naplnila dokonale), ale to by bylo na delší povídání. Tady je důležité, že osobitost Jana Spáleného, který si šel, jak je to patrné, když poslouchám některé jeho nahrávky dnes, svou cestou. A to jsem začal vnímat, když jsem uslyšel ASPM, Amatérské sdružení profesionálních muzikantů. Tak trochu cimrmanovský název trochu klame, mohl by méně vnímavému posluchači zastírat maskou nezávazného blbnutí (jak by si mohl někdo přečíst neobvyklé kontrasty tuby s ostatními nástroji), jakého se na kulturním poli vyrojilo povícero) úžasnou muzikantskou citlivost, totiž parádního dialogu nástrojů s tak odlišným charakterem. Mě navíc potěšila způsob naplnění té tendence k blues, a pak také kvalita textů (k textařům patřili Zdeněk Rytíř, Petr Kopta, Pavel Vrba), a ovšem participace některých hudebníků, jako legendární Petr Kalandra (hrál s Hutkou, Mišíkem, Honzou Hrubým či ve skupině Marsyas) nebo skvělý trumpetista Michal Gera, kterého jsem vnímal především v jazzrockové skupině Impuls, hrál ale i v bigbandu Milana Svobody a pak ve své skupině.
Když jsem si pustil Osudy Jana Spáleného a pak některé další televizní pořady jako Třináctá komnata, uvědomil jsem si, jak čas letí, totiž že Spálenému bylo osmdesát. Od ostatních Osudů se liší tím, že uvádí v každém dílu jednu či dvě celé skladby (Asi v tom bude nějakej háček, to je i celé album z roku 1986). Začnu až poslední částí, kde Jan Spálený vypráví o dramatických událostech z osmašedesátého a s potížemi při hraní v době normalizace, kde se teprve blíže dostává ke spolupráci s ostatními hudebníky. A uvědomuju si, jak tenhle hudebník zdůrazňuje hodnoty slušnosti a dalších lidských postojů, když hovoří o důležitosti setkání s takovými lidmi, zatímco se sám vyjadřuje s velkou skromností (řekl bych, že to je jedno z hlavních vláken celého vyprávění, jako když třeba hovoří o tom, že jeho syn Filip je lepší hudebník než on, ale takových příkladů je v pořadu více). K prvním z těchto lidí patřil Petr Kalandra, jenž byl „přítel“, hodnotí jak byla jeho cesta k lidem přímočařejší, zatímco on to měl komplikovanější. Hovoří o silných setkáních, profesoru Václavu Hozovi na konzervatoři, vypráví až dojímající příběhy. Potkal „několik mimořádně silných lidí“.
A třetím hudebníkem v ASPM byl František Havlíček, v tomto obsazení hráli devět let, pak přišel Michal Gera s křídlovkou, také jeho tenkrát ještě velmi mladý syn Filip, později Radek Krampl, kterého přivedla Jana Koubková, pak bubeník, těch bylo v průběhu času více (vyjmenovává). Z tria byl kvintet. Nahrávali, nakladatelství: Supraphon, Bonton, Lotos, tam vydávala desky Zuzana Lapčíková, kterou opakovaně chválí (také já vzpomínám na úžasné setkání v Pražské křižovatce, kde jsem fotografoval její koncert, a která dělala vždycky muziku s přesahem, např. to nádherné album s Viklickým, a já si uvědomuju, že to je to, co mě na muzice Jana Spáleného baví, ta jinakost, přesah).
A pak hovoří o izraelském basistovi a skladateli Avišaj Kohenovi (Avishai Cohen, a už když si čtu na Wikipedii, že jeho vzorem byl Jaco Pastorius, je to „můj člověk“). A na konci říká, že nemá nic v plánu, jde do nemocnice. Jestli tomu dobře rozumím, jednalo se o plicní onemocnění, o němž hovoří ve 13. komnatě, a z něhož se dostal a je zase v pořádku. V této souvislosti ale rozumím i trochu obtížnější srozumitelnosti nahrávky. Nicméně když už jsem si ten poslech takhle převrátil, musím se alespoň zběžně vrátit k prvním částem pořadu. Na začátku hovoří o svém skvělém dědečkovi, silné osobnosti, která dávala rodinu dohromady také v okamžiku, kdy tragicky zahynul Spáleného otec (předtím byl zcela nesmyslně odsouzen na šestnáct let do vězení), táta byl amaterský muzikant, stejně jako matka, on hrál na housle, aby vyhověl otce, kterého měl rád.
Zajímavá nahrávka písně Jaroslava Ježka, Voskovce a Wericha Klobouk ve křoví, celá. Chození s bandaskou pro mlíko, Letenská pláň, „pohádkové území“. Říká, že je nešikovný, nezručný, přesto je „maniak“, modely letadel. Aviatika má nejblíž k poezii – zajímavá formulace. Průměrný, nepozorný žák, gymnázium na Strossmayerově náměstí, sebekritický k sobě. Fascinovalo ho městské blues na dechové nástroje jednoho australského souboru, V učení, tam se popral, a v tu dobu si ujasnil, co chce dělat, začal cvičit na trombón, konzervatoř. O své hranici, kdy se cvičení věnuje jen do určité míry, vzrušuje ho barytonsaxofon svou barvou. Na jednom hraní Karel Krautgartner, to byl ve čtvrtém ročníku.
Zajímavá formulace: Vše, co jej přesahovalo „správným směrem“, tak byl „u vytržení“ a „byl z toho nadšenej a velmi uctivej a pokornej“. Podrobněji témata, práce režiséra a jak se vypracoval, pak dlouhá pasáž o nástrojích, jak nechal stát opilý na ulici cenný nástroj (což je zajímavé, protože jinak on je velice zodpovědný), o firmě V. F. Červený v Hradci Králové (o ní jsem poslouchal v Osudech Soni Červené, V. F. Červený byl děd kabaretiéra, zakladatele Červené sedmy a praděd operní pěvkyně). O rodině, obou synech, prvorozený tíhnul k železnici, druhý pak, Filip, si mohl za peníze z konta, které si otec založil, koupit právě drahý nástroj zmíněné královéhradecké firmy. Řeč je poté, dost podrobná, o nátrubku, a nakonec o hraní vůbec. A o vztahu k dětem. A o tom, že má radost ze života.
Mnohá fakta ve svých Osudech Jan Spálený nekomentuje, ale takové už bylo jeho rozhodnutí. Jsou i jiné prameny, kde se vyjadřuje. A pak samozřejmě spousta dostupných nahrávek.
https://www.ceskatelevize.cz/lide/jan-spaleny/
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/213562210800002/
https://www.ceskatelevize.cz/porady/15024644854-jan-spaleny-80-poradny-blues/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Sp%C3%A1len%C3%BD
———
Zpět