Ostrovy Riau

Ostrovy Riau
virtuální cesta po Indonésii

Nacházejí se u východního pobřeží Sumatry. Společně s dalšími souostrovími – Lingga, Anambas a Natuna – jsou součástí jedné provincie, Ostrovy Riau (Provinsi Kepulauan Riau). Leží jižně od námořní cesty ze Singapuru přes Jihočínské moře.

Největším (a nejvýchodnějším) ostrovem je Bintan (má plochu 1.866 km²), nejlidnatějším je Batam (zhruba 600 000 obyvatel). Dalšími velkými ostrovy na západě jsou Karimun a Kundur. Dále pak směrem východně a k Singapuru Sugibawah a Durian Besah, Sugi, Combol a Citlim, Kapalajernih, Bulan, Rempang a Galang. Hlavním sídlem celého souostroví je Tanjung Pinang na ostrově Bintan.

Ostrov Bintan se postupně přibližuje některými aspekty západnímu světu. Obrázek na německé stránce Wikipedie (z r. 2008) ukazuje asfaltovou silnici, ve městě Tanjung Pinang se nacházejí nákupní centra, restaurace aj., obchodní přístav představuje dopravní uzel mezi ostrovy, dopravní spojení k sousedním ostrovům, do Singapuru (1 hodina) či do Jakarty (1 den). V hlavním městě ostrova Batam Nagoya vidíme výškové domy. V roce 1997 byla vybudována dopravní komunikace Il. Trans Barelang, která spojuje ostrov se sousedním ostrovem Tonton a přes další mosty vede až na ostrov Nipah (420 metrů), odtud na Setoko (270 metrů) a Rempang (365 metrů). Na východě ostrova je mezinárodní letiště Hang Nadim (Bandara Internasional Hang Nadim). Obyvatelstvo je převážně malajsko-indonéské, z 15 procent čínské. Malajské a islámské vlivy jsou patrné v kultuře, zvláště pozoruhodné jsou arabské podoby tance. Prudce vzrostl turismus (1985 60 tis., 1991 600 tis. turistů). Je zde dvacet průmyslových parků, v nichž pracuje na 170 000 zaměstnanců. Bohužel z těchto důvodů také byly anulovány ekologické zákony a místo se stává deponií odpadu i ze Singapuru.

Bintan přitom má tisíciletou historii, je zmiňován již v čínských pramenech ze 3. století, ve 13. století zde bylo království Malakka, následoval sultanát Johor. Místa směrem na Singapur byly známé jako skrýše pirátů. Od roku 1949 patří ostrov k Indonésii, zřízením volné obchodní zóny v roce 1989 (silným vzorem byl Singapur) došlo k obrovskému ekonomickému vzrůstu.

K turistickým cílům patří i některé další lokality souostroví. Na ostrově Karimun jsou to pláže Pelawan a Pongkar či vodopád Air Terjun Pongkar. Ostrovy v blízkosti Terkulai a Soreh jsou rovněž místem, kam se vydávají turisté na dovolenou.  Karimun je ovšem i místem sexuální turistiky pro návštěvníky z Malajsie a Singapuru. Tanjung Balai, v hlavním městě ostrova, se nachází velká čínská komunita.

Zemědělsky důležitý je naopak ostrov Bulan (píše se někdy i Bulang), nacházející se západně od ostrova Rempang a jihozápadně od Batamu, který je centrem zemědělské produkce pro Singapur. Roční výroba 400 000 prasat pokrývá polovinu spotřeby v Singapuru (údaj z r. 2000). Zajímavý je rovněž chov krokodýlů (55 000 exemplářů, maso a kůže), chovají se rovněž kuřata a pěstují orchideje.

Souostroví patřilo dříve, spolu s částí Singapuru k sultanátu Johor, založeného na začátku 16. století. Na začátku 19. století se zde střetli coby rivalové v ekonomických zájmech Anglie a Nizozemí a v roce 1924 si ve společné smlouvě vymezili hranice působnosti – Singapur zůstal v britské sféře, ostrovy Riau v holandské. Ostrovy se staly zprvu součástí království Riau Lingga a později byly převzaty Východoindickou společností. V roce 1949 získaly nezávislost a staly se součástí Indonésie.

https://de.wikipedia.org/wiki/Riau-Inseln
https://www.restaurantdiningcritiques.com/tanjung-pinang-bintan-island-indonesia/ (zajímavá mapka)
https://de.wikipedia.org/wiki/Bintan (zdroj)
https://de.wikipedia.org/wiki/Batam (zdroj)