Olivier Messiaen / Symfonie Turangalîla

26.05.2020 23:53

Olivier Messiaen / Symfonie Turangalîla
arte CONCERT / ARTE tv

Na stránkách ARTE TV, kde jsem v minulých týdnech poslouchal zvláště komplet díla Ludwiga van Beethovena, lze také dohledat korpus francouzské hudby. K francouzské hudbě 20. století coby významná záležitost rozhodně patří dílo Oliviera Messiaena. Violoncellistku a dirigentku Susannu Mälkki, která diriguje jeho Symfonii Turangalîla, jsem viděl s taktovkou u Sibeliovy 2. symfonie (viz příslušný příspěvek). Na portále YouTube jsou k dispozici další nahrávky, což zmiňuju také proto, že k nim patří interpretace Frankfurtského symfonického rozhlasového orchestru, který figuruje výrazně rovněž v mých posledních komentářích.

Pro prezentaci je příznačná spolupráce Francie a Německa, neboť jsou úvodní titulky uvedeny v obou řečích – tj. v produkci Francouzského rozhlasu prezentuje France musique et/und Arte France, hraje Filharmonický orchestr Francouzského rozhlasu, na klavír hraje Roger Muraro a na Martenotovy vlny Cynthia Millar. Martenotovy vlny je onen zvláštní nástroj, který vypadá trochu jako „piáno“, ale je to nástroj vyluzující zvuk elektricky podobně jako je teremin, hudební nástroj nazvaný stejně jako tento podle svého vynálezce, jímž se ostatně Martenot inspiroval. Je spojen především právě s francouzskými modernisty, k nimž patří i Messiaen. K nástrojovému vybavení orchestru rovněž samozřejmě patří velká skupina bicích nástrojů.

Na anotaci pod videem se dozvíme, co znamená to podivné slovo Turangalîla. Pochází ze sanskrtu a je to složenina ze slov „turanga“ (tempo) und „lîla“ (hra). Má to být hledání lásky, vášně a božského a skladatel se inspiroval toutéž ságou jako kdysi Richard Wagner, totiž Tristanem a Isoldou.  „Turangalîla je milostnou písní, je hymnem radosti; radosti, která je nadlidská, přetékající, zaslepená, neomezená. Je příběhem osudové lásky, neodolatelné, přesahující všechno, potlačující všechno vně sebe, láska symbolizovaná postavami Tristana a Isoldy", čteme slova autora v článku v časopisu Harmonie, jenž je recenzí nahrávky revidované verze z roku 1990 (s ní nejspíš pracuje i tato interpretace). Skladba byla poprvé uvedena v prosinci 1949 Bostonským symfonickým orchestrem, který řídil Leonard Bernstein.

Slovo symfonie nemůžeme chápat v tradičním slova smyslu, spíše jde o rozsáhlé dílo (takřka 80 minut) bohatě členěné pro orchestr. Má těchto deset částí (v origin. francouzštině).

I              Introduction
II             Chant d’Amour I
III            Turangalîla I
IV           Chant d’Amour II
V            
Joie du Sang des Étoiles
VI           Jardin du Sommeil d’Amour
VII          Turangalîla II
VIII         Développement d’Amour
IX            Turangalîla III
X             Final

Skladba na na tomto zdroji (nahrávka z 29. března 2019 v Auditoriu Francouzského rozhlasu v Paříži, v poznámkách jsou uvedeny další možnosti) dostupná od 9. 4. 2019 do 29. 3. 2021.

https://www.arte.tv/de/videos/087078-004-A/susanna-maelkki-dirigiert-die-turangalila-sinfonie-von-messiaen/

https://www.youtube.com/watch?v=9r4eeMZBInY
(táž nahrávka, zde je podrobný popis ve francouzštině)

https://www.youtube.com/watch?v=eCO7le_6LzU
(nahrávka Frankf. symf. rozhl. orchestru)

https://www.youtube.com/watch?v=Du6M96E8KyE
(NYO na BBC Proms)

info
Martenotovy vlny
https://cs.wikipedia.org/wiki/Martenotovy_vlny

Symfonie Turangalîla
https://en.wikipedia.org/wiki/Turangal%C3%AEla-Symphonie
https://www.casopisharmonie.cz/recenze/olivier-messiaen-turangalila-symfonie.html

https://archiv.ihned.cz/c1-65546500-ceska-filharmonie-messiaen-turangalila-robertson

 

Zpět