Odsouzení / Conviction

Odsouzení / Conviction
filmy s Hilary Swank

Jeden z dalších filmů, které šly nedávno na Artu (ČT Art). Možná bych byl se díval i v případě, že by nehrála Hilary Swank, kterou mám zařazenou jako skvělou herečku z filmu Clinta Eastwooda Million Dollar Baby (2004) – film Kluci nepláčou (Boys Don’t Cry, USA, 1999, Kimberly Peirce), který je považován za její nejlepší film a za který byla nominovaná na Oscara, jsem bohužel neviděl. Když už jsem u této herečky, malá poznámka, která zřejmě souvisí s její zajímavou fyziognomií – na německé Wikipedii se dočítám, že její babička z matčiny strany má španělský a šošonský původ.

Film, v jehož titulcích se zablesklo i jméno Betty Anne Winters, pod nímž film šel do německé filmové distribuce, natočil filmový herec, režisér a producent Tony Goldwyn v roce 2010, vychází ze skutečného příběhu, který může být i jednou vrstvou tohoto příspěvku.  Zrekapituluju jeho děj, jak se promítá do filmového syžetu. Betty Anne je se svým bratrem Kennym zanedbáván matkou a dostanou se na scestí – kradou v cizích bytech sladkosti, což jsou po právnické stránce vloupání či porušování domovní svobody – a tedy i do hledáčku policie. Když je pak v jednom z těchto domů v sousedství nalezena mrtvola majitelky, soustředí se místní policie, především seržantka Nancy Taylor, právě na ně, protože je zná z dřívějších incidentů. K rutinnímu odsouzení přispěje skutečnost, že proti Kennymu vypovídaly dvě jeho předchozí partnerky, jedna z nich matka jejich dcery – nicméně přímé důkazy chyběly. Kenny, který byl už předtím trestán, je po dvou letech, kdy už i Betty má dvě děti, zatčen na pohřbu svého dědečka.

Betty nicméně věří v jeho nevinu a poté, co se Kenny ve vězení pokusí o sebevraždu, na něm vymůže slib, že už to nikdy neudělá, a ona naopak slíbí, že udělá všechno, aby jej osvobodila. Dokončí střední školu a zapíše se na práva, v čemž vidí jedinou cestu, jak Kennyho dostat z vězení. Je to dlouhá a těžká cesta, lemovaná řadou obětí, všichni blízcí se k ní otočí zády, rozpadne se jí manželství a přijde i dočasně o své syny, kteří jí vyčítají, že se jim nevěnuje (scéna se slíbeným výletem) a půjdou raději bydlet k otci. Všichni – až na kolegyni na vysoké škole, která jí dodává odvahu, vyzařuje empatii, ale i nabízí i zcela konkrétní mimořádnou pomoc vymýšlením toho, jak by bylo možné prolomit bariéry byrokracie, za níž tušíme i možné manipulace (důkazy se zprvu nenajdou, materiály jsou stornovány či ztraceny atd.). Nakonec ale takřka všichni „povolí“, až na státní návladní Marthu Coakley, která i poté, co bylo prokázáno, že krev považovaná jako důkaz patří někomu jinému, trvá alespoň na spoluúčasti („mocní neradi slyší, že chybovali“).

Jak řečeno, filmový příběh vychází ze skutečnosti, opírá se o příběh odsouzeného muže, totiž nalezení mrtvé ženy na okraji Ayer v Massachusetts v roce 1980 a zmanipulovaný proces s ním o dva roky později a tvrdošíjné nasazení jeho sestry a osvobození Kennyho v 90. letech. Nalezená cesta spočívá v možnosti revidovat případ za podmínky, že se naleznou nové okolnosti. Těmi je objev DNA, v době odsouzení ještě neznámý, na základě jehož – po zmíněných překážkách, které hrozí zhacením jediné Kennyho šance – lze dokázat, že krev patřila jiné osobě. Sama o sobě by ale stěží pronikla „systémem“, pomůže americká nezisková organizace Innocence Projekt, založená v roce 1992 Barrym Scheckem, profesorem práva na Yeshiva University v New York City, který osvobodil přes třista neprávem odsouzených osob (!). Pravda, že ve skutečnosti si Kenny příliš svobody neužil, zemřel šest měsíců po propuštění na následky nehody.

Vraťme se ale ještě na chvíli k samotnému filmu, v němž jsme nuceni si položit otázku viny – kdo nese vinu za nesprávné odsouzení Kennyho? Nelze říci, že by odpověď byla nejednoznačná, ale určitě není jednoduchá. Kenny byl dejme tomu mladý kriminálník, takže si pozornost policie „zasloužil“ tak trochu sám, nicméně to nemění nic na tom, že byl nespravedlivě odsouzen. Byla tedy vina vyšetřující policistka, přinejmenším tím, že vyšetřování „odbyla“? Je to daleko horší. Genový test ukazuje, že výpovědi svědků byly falešné, dvě Kennyho partnerky ze msty vypovídaly proti němu. Mohou tedy za to ony? Částečně ano, je to nicméně jeden z kroků, aby se podařilo přesvědčit alespoň jednu z nich, aby alespoň po letech řekla pravdu. To se zdaří, přes její obavy, že půjde do vězení za falešnou přísahu. Přitom se ale zjistí, že k tomuto svědectví – pro pohodlí vyšetřovatelů a pro výhody Nancy Taylor, která byla povýšena – byly tyto osoby dotlačeny, to znamená, že skutečnost zfalšovala i policie. Už jen v titulcích je řečeno, kolik poté vysoudil Kenny za ztracenou část života. I když veškeré peníze za ta léta jsou málo (a je to ve srovnání s našimi poměry setsakramenský rozdíl!), má divák alespoň zadostiučinění, že věci byly napraveny, jak jen možno.

https://www.csfd.cz/film/248761-odsouzeni/prehled/
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10233908527-odsouzeni/21338147548/

Zdroje informací
https://de.wikipedia.org/wiki/Betty_Anne_Waters
https://www.film-zeit.de/Film/21609/BETTY-ANNE-WATERS/Kritik/