Norman Mailer

Norman Mailer
(Slavní zemřelí roku 2007)
někdejší seminárky studentů LG

Mezi nejpopulárnější americké literáty se Mailer zařadil už svou prvotinou Nazí a mrtví z roku 1948. Tento naturalistický román, který bývá označován za nejpůsobivější dílo vzešlé z druhé světové války, osvětluje situaci protijaponských bojů na tichomořských ostrovech. Sám Mailer byl veteránem války v Tichomoří – do armády vstoupil v roce 1944, s úmyslem pokusit se o „velký válečný román“. Vyšlo mu to znamenitě.

Než se stal rodák z Long Branch v New Jersey (31. ledna 1923) literární hvězdou, studoval letecké inženýrství na Harvardu a navštěvoval i pařížskou Sorbonnu. Během let se stačil šestkrát oženit a zplodit osm dětí (další jedno adoptoval), mít za sebou několik procesů kvůli bití manželky, nelítostnou polemiku s feministkami, experimenty se skupinovým sexem a drogami, potyčky s policií, dráhu profesionálního boxera, střety s novináři či dvojí neúspěšnou kandidaturu na starostu New Yorku.

Mailer byl vždy kontroverzní osobnost, ale jak poznamenal kritik Newsweek Raymond Sokolov r roce 1968, „nakonec je to psaní, co se počítá“. A v tom měl více než slušnou bilanci. Vedle Mailerovy prvotiny patří mezi jeho nejznámější díla romány Barbarské pobřeží, Obora či Americký sen. Kritika války ve Vietnamu je tématem knihy Co děláme ve Vietnamu? a beletristické reportáže Armády noci, ve které Mailer zachytil protestní pochod proti válce od příprav po drastický zákrok policie.

Dvakrát Pulitzer

Úspěch slavil i s románem Katova píseň, detailně popisujícím příběh dvojnásobného vraha. Kritiku pak sklidil za to, že ovlivnil propuštění jiného odsouzeného vraha, který poté opět vraždil. Za Katovu píseň i Armády noci získal prestižní Pulitzerovu cenu, za druhou jmenovanou i Národní knižní cenu.

Někdejší prezident amerického PEN klubu vydal též román ze starého Egypta Dávné večery, kriminální thriller Ostří hoši netančí, špionážní román Harlotin duch nebo Oswaldův příběh o údajném vrahu J. F. Kennedyho. Je také autorem esejů o Marilyn Monroeové, Henrym Millerovi, Pablu Picassovi či fenoménu graffiti.

Poslední Mailerův román – The Castle in the Forest (Zámek v lese) – o Hitlerově dětství vyšel vloni. Mailer, který sám sebe označil za „levicového konzervativce“, se kromě literární tvorby, jež zahrnuje na čtyři desítky publikací, proslavil i svými výhradami vůči americké moci, způsobu vlády a také globalizaci. „Můžeme se stát nejvíce nenáviděným národem na Zemi,“ varoval po teroristických útocích na New York a Washington a vyzval Američany, aby se snažili pochopit, proč tolik lidí jejich vlastí opovrhuje.

A Američany ve svém díle opravu nešetřil. Když například v knize Oheň na Měsíci popisoval mnohatisícový dav prostých Američanů, který se v červenci 1969 srotil na floridském Kennedyho mysu, aby sledoval start Apolla na Měsíc, hovořil o „škudlivých dělnících s tloustnoucími špindírami na kru“. „Enfant terrible“ americké literatury Mailer se však neomezil jen na dráhu úspěšného literáta, ale zabrousil i do světa filmu. Na přelomu 60. a 70. let se vrhl do natáčení tří filmů, k nimž si napsal scénáře, v nichž hrál a jež i sám režíroval. Zahrál si i epizodní roli ve Formanově filmu Ragtime a do scénáře přepsal Shakespearovo drama Král Lear, které natočil Jean-Luc Godard.

Norman Mailer zemřel v sobotu 10. 11. 2007

Citát: „Milovat své bližní by nebylo tak obtížné – jen kdyby nebyli tak blízko.“

Martin Rozsypal [text je součástí rozsáhlejší seminární práce, kterou jsem rozdělil na jednotlivé osobnosti; téma je viděno z tehdy aktuálního úhlu pohledu, neboť Martin se věnoval osobnostem, které v tomto roce – 2007 – zemřely]