Nikolaj Rimskij-Korsakov / Španělské capriccio

Capriccio na španělská témata, op. 34, orchestrální dílo Nikolaje Rimského-Korsakova, světově známější pod názvem Capriccio espagnol, bylo původně projektováno jako skladba pro sólové housle a orchestr, dospěl však k názoru, že orchestrální pojetí bude lépe vyhovovat melodické povaze hudebního materiálu.

Dílo má pět částí:
1. Alborada. Je to slavnostní a bouřlivý tanec v duchu lidové hudby severošpanělského regionu Asturie. Slaví východ slunce.
2. Variazioni. Začíná lesními rohy, melodii pak přebírají další nástrojové skupiny či kombinace, vytvářející různé barevné rejstříky.
3. Alborada. Stejně jako v první větě tanec z Asturie. Obě věty jsou až na rozdílnou instrumentaci a tóninu takřka totožné.
4. Scena e canto gitano. Scéna a cikánská píseň. Začíná pěti kandencemi, nejdříve lesní rohy a trubky, pak housle sólo, klarinety a harfy, spojené virbly bicích nástrojů. Následuje tanec ve tříčtvrťovém rytmu, který přechází attacca k poslední větě.
5. Fandango asturiano. Vychází rovněž z motivů hudby Asturie. V závěru jsou bouřlivě shrnuty motivy Alborady.

Často jsou kritikou vyzdvihovány jednotlivé „fígle“ instrumentace. Zahrnuje širokou paletu bicích nástrojů, stejně jako nejrůznější možnosti artikulační techniky, například ve čtvrté větě, kde housle a violoncella napodobují zvuk kytary (autor přičinil instrukci „quasi guitara“. Přes pozitivní kritiku byl Rijskij-Korsakov poněkud zklamán, protože další hlediska kompozice kritika nezohlednila. Píše o tom ve své autobiografii:
„Hodnocení kritiky i veřejnosti, že Capriccio je velkolepě instrumentovaná skladba, je chybné. Capriccio je brilantní skladba pro orchestr.  Střídání barev, vhodně zvolené melodické obraty a ozdoby, které se hodí přesně k charakteru jednotlivých nástrojů, krátké virtuózní kadence sólových nástrojů, rytmy bicích nástrojů et cetera zde tvoří podstatu kompozice a nikoli vnější „háv“ nebo „instrumentaci“. Španělská témata, se svým tanečním charakterem, dodala množství materiálu k vytvoření pestrých orchestrálních efektů. Vcelku je Capriccio bezpochyby frivolní dílo, a přesto velice živé a brilantní. Méně povedenější byl třetí oddíl (Alborada, v B Dur), kde žestě ve vedení melodie poněkud přečnívají nad dřevy; to se ale dá zvládnout, jestliže si dirigent na to dá pozor a dynamiku žesťových nástrojů označenou fortissimo stáhne na forte.“

Info
https://de.wikipedia.org/wiki/Capriccio_espagnol
https://www.muzikus.cz/klasicka-hudba-jazz-recenze/Nikolaj-RimskijKorsakovSpanelske-capriccio-op-34-Seherezada-symfonicka-suita-op-35~04~leden~2002/
https://www.supraphonline.cz/album/1466-rimskij-korsakov-seherezada-spanelske-capriccio
https://www.igalerie.cz/cs/music/art-music/245-rimsky-korsakov-ponti-scheherezade-capriccio-espagnol-neapolitan-song
Muzika (výběr nahrávek)
https://www.youtube.com/watch?v=3rqwvMMxeA8
https://www.youtube.com/watch?v=k0fyuEM44SM
https://www.youtube.com/watch?v=k0fyuEM44SM