Německá města

01.06.2010 14:46

Města v SRN
První řada / Kolín nad Rýnem, Mnichov, Frankfurt nad Mohanem, Düsseldorf

Německo je velká země, má takřka desetkrát více obyvatel (no, přesněji osmkrát) a čtyřikrát větší rozlohu než naše země. Proto je také měřítko „velkého“ a „malého“ města poněkud jiné než u nás. Česko má jediné město s počtem obyvatel více než milión. Německo má tři, řada dalších se – v hrubých číslech – miliónu blíží, půlmiliónových měst je na desítky. Třicetosm měst má více než dvěstě tisíc obyvatel ^{Pozn. 1}. I když toto není jediné kritérium, na této „hromádce“ jsou ty větší německá města. Na druhé hromádce pak najdeme ty „menší“, možná spíš méně všeobecně známé (z našeho běžného pohledu). Německo je Velký soused. Máme s ním společné hranice, společné – mnohdy kontroverzní – dějiny (na německých stránkách považují Karlovu univerzitu v Praze jako německou, založenou německým císařem). Mladá generace už překonává nevraživost a nedůvěru těch starších (samozřejmě mnohdy velice oprávněnou). Orientace, znalostí je nicméně stále poskrovnu.

Tady je určitá nabídka, opřená o určité zkušenosti z pobytů, vlastního profesního oboru i kulturní orientace. Samozřejmě se každý může k informacím proklikat sám, nechci nikoho usměrňovat v nezměrném řečišti internetu. Kdo ale neodmítne určité kormidlo při plavně, může použít i tuto bránu.

Kolín nad Rýnem
My Češi říkáme Kolín nad Rýnem (na české Wikipedii je název přeložen Köln am Rhein, což je sice pravda, totiž že leží na Rýnu, ale Němci to takto neříkají), protože chceme odlišit německé město od českého Kolína. Někdejší Colonia agrippina (české slovo „kolonie“ je opravdu příbuzné) je tedy jeden ze třech Kolínů v Evropě, počítáme-li ještě Nový Kolín, totiž správně Neu-Cölln, což je historická čtvrť v Berlíně, jedno z míst evangelických exulantů po Bílé hoře (u vchodu jedné restaurace jsem kdysi viděl Švejka, jaký býval před lety i u nás). ^{Pzn. 2}To nejdůležitější, co si obvykle představíme při vyslovení toho jména je kolínský dóm. Nejvýznamnější církevní stavba Německa, srovnatelná s naším chrámem svatého Víta, není v Berlíně, nýbrž v Kolíně nad Rýnem. Ve středověku byl Kolín největším německým městem. To může být důvodem, proč jej uvádím jako první, i když na tom až tak nezáleží (mohl bych začít Drážďanami, které jsou nejblíže Jičínu). Po Jeruzalému, Římu a Konstantinopoli (Istanbul) bylo čtvrtým městem na světě s atributem „svatý“ (viz Wikipedia). Pozoruhodné může být sledovat i všech dvanáct románských sakrálních staveb, z nichž některé tvoří panorama města s dómem na levé straně řeky.
Stejně tak pozoruhodné jako historické město je zajímavá i jeho nová tvář. V osmdesátých letech minulého století došlo k rekonstrukci celého prostoru, v němž se dosud na jedné ploše tísnil dóm hned vedle nádraží, další budovy a komunikace na nábřeží. Na první pohled skoro nic nepoznáme – až na modernistickou budovu Muzea Ludwig (muzeum umění 20. a 21. století, jedno z těch, které zachycuje nejlépe nejnovější umění, např. americké), v jehož sklech se zrcadlí gotická architektura dómu. Zbytek je v důmyslně rozvrženém podzemí. Celek podchodů a průchodů s Filharmonií a několika dalšími muzei, vlastně navazující i na historický most (Hohenzollernbrücke) představuje jeden z nejzajímavějších řešení své doby nejen v Německu (podobný prostor je ve Frankfurtu v oblasti Römeru), ale i v celé Evropě. Druhým místem je nově vybudovaný MediaPark (Mediální park či Park médií) s věží Köln-Turm, architektonický projekt začátku třetího tisíciletí (dokončen v r. 2004), zahrnující na ploše 20 hektarů zhruba 250 subjektů, mj. sídla několika kulturních nadací, archivy, jednu vysokou školu, různé filmové a hudební instituce aj.

Celá řada dalších námětů, jimiž stojí za to se zabývat:
muzea a archivy v Kolíně – vedle zmíněného muzea Ludwig zvl. Wallraf-Richardtz-Museum a Římsko-germánské muzeum, celá řada dalších – Sportovní a olympijské muzeum, Husserlův archiv Kolínské univerzity atd.
hudební Kolín – Filharmonie, řada orchestrů a hudebních souborů, jedno z prvních studií elektronické hudby (zal. 1951), pěvecké sbory, jazzové kluby
literární Kolín – působil zde např. nositel Nobelovy ceny Heinrich Böll
kolínské parky a zahrady, zoologická a botanická zahrada
mosty
veletrhy a veletržní areál
kolínský karneval

Mnichov

Jestliže si u Kolína nad Rýnem jako první představíme dóm, pak u třetího největšího města SRN (po Berlíně a Hamburku), hlavního města spolkové země „Svobodný stát Bavorsko“ si nejspíš vzpomeneme na Oktoberfest, největší slavnost piva na světě. Trvá šestnáct dní a koná se na Tereziině louce na předměstí Mnichova – od roku 1810, tj. v letošním roce (2010) slaví dvousté výročí. Když se u nás řekne „říjnová“ (Oktober – říjen), představí si starší generace tak ještě „Velkou říjnovou socialistickou revoluci“, tento název se odvozuje od svatby princezny Terezy, která si brala korunního prince Ludvíka. Na louce před branami tehdejšího Mnichova byly uspořádány koňské dostihy. Dnes navštíví lidovou slavnost každým rokem na šest miliónů návštěvníků.

Na konci areálu narazíme na sochu personifikované alegorie a patronky státnosti Bavorska. Monumentálnost kolosu odlitého z bronzu s názvem „Bavaria“ (latinský výraz pro Bavorsko) je zvýrazněna dvoranou slávy ve stylu antického chrámu (podobně jako Walhalla v Donaustaufu u Řezna, místo odpočinku padlých hrdinů germánské mytologie, viz odkaz).

Superlativů má Mnichov ještě několik. Jedním z nich je Německé muzeum (Deutsches Museum), oficiálně Německé muzeum mistrovských děl přírodních věd a techniky je největší technické muzeum na světě – vystavuje dvacetosm tisíc exponátů ve zhruba padesáti oborech.

Stejně tak Allianz Arena, známá každému fotbalovému fanouškovi, patří k těm nejzajímavějších architektonických objektům poslední doby. Místo, kde hraje FC Bayern a TVS 1860 Mnichov, místo mistrovství světa v roce 2006, pojme takřka 70 000 diváků, je jedním z těch objektů, které v noci pracují se světlem – její plášť proměňuje barvy, podobně jako např. prostor Postupimského náměstí v Berlíně. Sportovně má tento fotbalový stadión na co navázat, v Mnichově přece probíhala jedna z olympiád, jejím pozůstatkem je vizuálně nezaměnitelný Olympijský stadion a Olympijský park s Olympijskou věží, dějiště letních olympijských her 1972.

Jestliže jsem začal článek Pivními slavnostmi, pak jsem jej neuvedl tak, jak bych to normálně udělal. U každého města mne zajímá jeho nepřehlédnutelná a nezaměnitelná ikona, často patrná v panoramatu, tak jako jsou to v Praze Hradčany a v Brně Petrov, v Paříži Eifelova věž, ve Vídni Svatoštěpánský dóm, ve Frankufrtu nad Mohanem Römer, v Berlíně televizní věž, v Hamburku „Michel“ či v Drážďanech panoráma s operou, zámkem a Akademií výtvarných umění či nově kostelem Panny Marie. V Mnichově jím je rovněž kostel Panny Marie (Frauenkirche, celým názvem Dom zu Unserer Lieben Frau) s dvěma nezaměnitelnými zelenými kopulemi, pozdně gotická stavba s bohatou historií. Nachází se ve středu města, nedaleko Mariánského náměstí, na němž nalezneme Starou i Novou radnici (srv. na těchto stránkách článek Tři radnice), v prostoru pěší zóny, v němž nalezneme celou řadu dalších pozoruhodných staveb.

Mě samotného zajímá nejvíc okrsek, na němž je nakumulováno několik galerií, vlastně muzeí umění (Němci to zřetelně rozlišují) – „Kunstareal München“. Patří k nim Stará pinakotéka, Nová pinakotéka, Glyptotéka, Pinakotéka moderny a další budovy. Zatímco první dvě pinakotéky (obrazárny), zahrnující velmi staré sbírky (tj. nejen co do stáří uměleckých děl, ale i jejich shromažďování) jsou historické budovy z 19. století, Pinakotéka moderny patří ke zcela novým objektům, jakých je v Německu několik (jen u nás se o nich nehovoří). Byla otevřena v roce 2002. Mnichov je jedním z německých měst, v němž se rodilo světové moderní umění. Po drážďanské skupině Most (Brücke) se zorganizovala v Mnichově umělecká skupina Modrý jezdec (Der blaue Reiter), sdružení umělců, jejichž vůdčí osobností byl Rus Vasilij Kandinskij, jeden z tvůrců „abstraktního“ umění.

Další náměty v Mnichově
Mnichovské parky a zahrady – Anglická zahrada (Englischer Garten) s templem Monopteros a Čínskou věží (Chinesischer Turm) a Japonským čajovým domkem (Japanisches Teehaus)
Stachus – jedno z náměstí, prý vlastní centrum Mnichova
brány, např. Vítězná brána (Siegestor, a Leopoldova ulice, „umělecká“ čtvrť Schwabing), brána Isartor s Valentinovým muzeem kuriozit
další kostely, jichž je celá řada – např. Theatinerkirche
budova BMW
Mnichovská dohoda

Tyto několik vět nechápejte jako průvodce po městě, spíše jako typy, souvislé trasy (pro základní orientaci počítají některé knižní průvodce se třemi dny, které by si turista měl vyhradit) lze i najít na různých webových stránkách.

Frankfurt nad Mohanem
V Čechách máme Český Brod, Havlíčkův (dříve Německý) Brod, u nás v Podkrkonoší je Železný Brod. Jak to souvisí s německým bankovním centrem? No jednoduše. Furt je prostě Brod. Také Němci jich mají několik. Toto je Brod, který umožnil Frankům přebrodit se přes řeku, podle legendy jej založil Karel Veliký. Zeměpisné názvy tohoto druhu jsou obvyklé. S přechodem přes řeku souvisí Innsbruck, most přes řeku Inn či Bruck nad Litavou (Bruck an der Leitha), v němž si sapér Vodička v Haškově románu o dobrém vojáku Švejkovi vyřizoval účty s Maďary.

Rodiště klasika německé literatury, básníka Johanna Wolfganga Goetha (který ovšem později působil jinde, zvláště je jeho jméno spojeno s Výmarem) je dnes známé především jako jedno z evropských finančních center. Vzhledem k finanční moci, kterou město disponuje, nebylo „chytře“ určeno jako zemské hlavní město (hlavní město Hessenska je Wiesbaden), ačkoli by velikostí takovým nárokům odpovídalo, podobně jako Lipsko ve východní části Německa.

Frankfurt je sídlem celé řady bank (Drážďanská banka, německá banka a především pak Evropská centrální banka. Sídlem posledního jmenovaného finančního institutu je Euro-Tower, jeden z mrakodrapů, které ve dříve poklidném městě vyrostly jako houby po dešti. Město je rovněž sídlem Německé spolkové banky, Frankfurtského veletrhu a Frankfurtské burzy cenných papírů (ta ovšem sídlí v „nízké“, historické budově). Obyvatelé Frankfurtu byli rozhořčeni, protože byl narušen charakteristický ráz historického německého města s tradicí korunovace německých císařů a prvního německého parlamentu. Nechtěnou amerikanizaci postihuje jazyková hříčka, jíž v narážce na americký Manhattan Frankfurtu přezdívají – město ležícímu na Mohanu (německy Main) nazývají Mainhattan.

Místo korunovace císařů „Svaté říše římské národa německého“, která se dříve konala ve Svatopetrském chrámu v Římě a později v Cáchách v tamější Falcké kapli, pohřebišti Karla Velikého, bylo přemístěno do Císařského dómu ve Frankfurtu, postaveného na místě baziliky sv. Salvátora východofranckým králem Ludvíkem Německým v roce 852. Kostel svatého Pavla, který sloužil až do roku 1944 jako hlavní evangelický kostel Frankfurtu, byl v letech 1848-1849 místem německého parlamentu, prvního svobodného národního shromáždění v Německu. Poté, co v roce 1944 po bombovém útoku vyhořel a byl rekonstruován, byl v roce 1948 otevřen jako „Dům všech Němců“.

Ikonou Frankfurtu je řada domů, umístěných na Římském vršku (Römer, Römerberg), nacházejícím se ve středu Starého města. Zde byla od 15. století radnice, Němci považují náměstí s renesančními domy a Minervinou kašnou za jedno z významných míst svých dějin. V 80. letech byl celý prostor rekonstruován, při pohledu „zvenčí“ se nedá tušit, že pod dlažebními kostkami náměstí je moderní podzemní prostor.

Frankfurt je proslulý po celém světě několika skutečnostmi, o kterých by stálo za to napsat ještě alespoň odstavec.
Frankfurtský knižní veletrh je nejvýznamnějším podnikem svého druhu v Evropě.
Frankfurter Allgemeine (FAZ) jsou nejvýznamnější německé noviny.
Letiště Frankfurt nad Mohanem patří k největším v Evropě.
Výškové budovy nejsou jen v prostoru bank, Frankfurt se rozrůstá, jedním z takových míst je PalaisQuartier (MainTower).

Düsseldorf

Město na Rýnu nedaleko bývalého hlavního města Bonnu a Kolína nad Rýnem patří k pěti nejdůležitějším hospodářským, dopravním a kulturním centrům Německa, tzv. big five. K tomuto významu hlavního města spolkové země Severní Porýní – Westfálsko přispívá umístění v Metropolitním regionu Porýní-Porúří. Pojem „metropolitní region“ (Metropolregion) je tuším u nás takřka neznámý a běžně nepoužívaný, ačkoli byl v Německu zákonně definován již v roce 1995, tedy před patnácti lety. Označuje prostor velikosti zhruba 7 000 km² se zhruba 10 milióny obyvatel. Tento metropolitní region zahrnuje města např. Bonn, Dortmund, Duisburg, Essen, Köln, Mönchengladbach, Solingen, Wuppertal aj.

Čas dějin Düsseldorfu zahrnuje neskutečný úsek – podle Neanderského údolí (Neandertal, poklidná část řeky Düssel, podle níž se město vlastně jmenuje, vzdálená odtud 10 kilometrů), místa, kde byl nalezen, byl pojmenován „člověk neandertálský“. Na druhé straně město hýří nejmodernějšími stavbami v Německu. Svým způsobem bylo „vpředu“ již tím, že se zde narodil (na Starém Městě) básník Heinrich Heine, v druhé polovině 20. století na půdě Akademie umění vystoupil kontroverzní umělec, jeden z tvůrců happeningu či events, Joseph Beuys. Dnes můžete na břehu řeky najít stavby, které se svým tvaroslovím nápadně podobají Tančícímu domu v Praze. Jen je jejich komplex rozsáhlejší. Ano, jejich architektem je kanadsko-americký tvůrce Frank Gehry. Jinou z podivuhodných staveb, s níž se v Düsseldorfu můžete setkat, je černá strohá budova Kunstsammlung Nordrhein-Westfalen.

V Düsseldorfu lze navštívit celou řadu pozoruhodností, vedle zmíněného Starého města či Mediálního přístavu, kde jsou poblíž televizní věže modernistické Gehryho stavby, především Královskou alej – die Königsallee, domácky nazývanou „Kö“. Ta je svou funkcí i tvarem podobná a srovnatelná s naším Václavákem (ten ovšem uprostřed nemá vodní kanál), berlínskou hlavní třídou Kurfürstendamm či pařížskou Champs-Elyséé – byť přece jen skromnější, svou úžasnou atmosféru rovněž má.

Další témata v Düsseldorfu, jimiž stojí za to se zabývat:

Parky a zahrady: Hofgarten (Zámecká zahrada), Botanická zahrada Düsseldorfské univerzity, Japonská zahrada v Severním parku (Nordpark), Zoologická zahrada Düsseldorf (podnět k jejímu založení dal Alfred Brehm, autor Života zvířat), devět z parků byly zahrnuty do Cesty zahradního umění mezi Rýnem a Maasou (zal. 2004)

Veletrh Düsseldorf, tradice od r. 1811, dnes moderní správní budova Messe Düsseldorf GmbH (dnešní společnost založena 1947), další ekonomické oblasti – druhá největší burza po Frankfurtu n. Mohanem, sídlo řady firem – Henkel, L´Oreal Deutschland, Vodafone Deutschland, atd. Nejen ve „vysokém“ umění, nýbrž i v oblasti spotřební, v módě, je město v Německu číslem jedna – „Collections Premieren Düsseldorf“.

Největší japonská kolonie v Evropě - „Nippon am Rhein“.

Nákupní centra – historická i moderní – futuristické Sevens Center (otevřeno říjen 2000), Düsseldorf Arcaden, historické Schadow-Arkaden či „Kaufhof an der Kö“, jeden z prvních obchodních domů v Evropě v centru města.

Poznámky a odkazy
Pozn. 1)
Pět největších německých měst s počtem obyvatel v srpnu 2008:
1. Berlín, 3,42 miliónů obyvatel
2. Hamburk, 1,77 miliónů obyvatel
3. Mnichov, 1,31 miliónů obyvatel
4. Kolín nad Rýnem, 995 397 obyvatel
5. Frankfurt nad Mohanem, 669 021 obyvatel

München / Mnichov
https://leccos.com/index.php/clanky/mnichov-,1
https://www.kkhotels.com/cz/hotely/mnichov/k-k-hotel-am-harras/turisticke-atrakce-mnichova/
https://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/munchen-mnichov
https://de.wikipedia.org/wiki/M%C3%BCnchen
https://de.wikipedia.org/wiki/Deutsches_Museum

Frankfurt am Main / Frankfurt nad Mohanem
https://de.wikipedia.org/wiki/Frankfurt_am_Main

Frankfurtský knižní veletrh
https://de.wikipedia.org/wiki/Frankfurter_Buchmesse

Mrakodrapy ve Frankfurtu, Bankovní čtvrť
https://de.wikipedia.org/wiki/Liste_der_Hochh%C3%A4user_in_Frankfurt_am_Main
https://de.wikipedia.org/wiki/Bankenviertel
https://de.wikipedia.org/wiki/Main_Tower
Euro-Tower, sídlo Evropské centrální banky
https://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Datei:European_Central_Bank_041107.jpg&filetimestamp=20080709211414

Frankfurtský dóm, místo korunovace německých císařů
https://de.wikipedia.org/wiki/Frankfurter_Dom

kostel sv. Pavla, místo prvního německého parlamentu
https://de.wikipedia.org/wiki/Frankfurter_Paulskirche

Letiště
https://de.wikipedia.org/wiki/Flughafen_Frankfurt

Düsseldorf
https://de.wikipedia.org/wiki/D%C3%BCsseldorf

Stavby architekta Franka Gehryho

https://de.wikipedia.org/wiki/Frank_Gehry
jiné realizace tohoto architekta: Guggenheimovo muzeum v Bilbao, Španělsko, v Německu též v Hannoveru, u nás známý Tančící dům v Praze

Umělecké sbírky Severního Porýní Westfálska
https://de.wikipedia.org/wiki/Kunstsammlung_Nordrhein-Westfalen
https://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Datei:K20_Duesseldorf.jpg&filetimestamp=20070603103158

Joseph Beuys
česky
https://cs.wikipedia.org/wiki/Joseph_Beuys
německy
https://de.wikipedia.org/wiki/Joseph_Beuys
https://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Datei:Beuys-Feldman-Gallery.jpg&filetimestamp=20070309091941

Die Königsallee
https://de.wikipedia.org/wiki/K%C3%B6nigsallee_%28D%C3%BCsseldorf%29

Thyssen-Haus
https://de.wikipedia.org/wiki/Thyssen-Haus

Hofgarten
https://de.wikipedia.org/wiki/Hofgarten_%28D%C3%BCsseldorf%29